Bílý oleandr

Nadané a krásné.. Matka s dcerou a křehké téma dospívání! Psychologické drama nás tak protáhne pěstounskými rodinami a ústavy, jelikož z matky se stává trestanec a z dcery postupně roste odhodlaná dívka, která přes „ideální“ pěstounské rodiny končí u nespořádané ruské prodavačky, která jí ukáže, jak je to se skutečným životem. Neústupná matka již nemůže tahat za nitky a vše tak spěje (s hudebním doprovodem Thomase Newmana) do finále. Ale.. je to nemastné neslané, přestože se s tímto poutavým námětem dalo pracovat podstatně citlivěji. Navíc, když vám na záda dýchají takové ženské herecké esa a také vycházející mladé naděje – vedle Patricka Fugita (z Na pokraji slávy) je to pochopitelně Alison Lohman, která zvládá předepsané dramatické polohy znamenitě. V trnité cestě, kde je těžké mít rád a být milován, jen díky ní (a chladné Michelle Pfeiffer) stojí drama Bílý oleandr průměrných televizních tvůrců za větší pozornost. (08.01.2006)

Silný snímek, který z velké části stojí na herectví Michelle Pfeiffer, ale hlavně na mladounké Alison Lohman(té dívce je během filmu 23 let a přesto se dokáže převléknout za dokonale vypadající náctiletou dívenku...). Příběh dívky, kterou matka celý život vede k nenávisti a aroganci. Její matka se zamiluje a nedokáže se ovládnout a zbaví se svého milence, který jí ranil. Cesta malé dívenky začíná a vede přes hodně životních zkoušek. (31.08.2006)

Silné, tvrdé, fascinující, dramatické, podmaňující. Příběh o dívce, která trpí vinou své matky. Putuje z místa na místo, z rodiny do rodiny. Poznává spoustu lidí s rozdílnými povahami - hodné, zlé, zlomené, smutné, zničené, nešťastné. Její charakter se mění čím víc roste, dává matce za vinu vše - od odchodu otce a jeho nepoznání, po vraždu, která ji nechala samotnou. Silný emoční příběh. Vynikající herecké výkony. Opravdu skvělé drama. (07.11.2008)

Znepokojující záležitost, tak se mi v první řadě jeví tento snímek. Emotivnost příběhu podtrhuje interpretace skrz hlavní hrdinku a v druhé řadě také dost odtažitá režie Petera Kosminskiho, který jakoby chtěl jenom vyprávět. Sice ne moc souvisle a plynule, ale o to právě jde, o útržky, o momenty, okamžiky, které znamenají mnoho, ač v časové rovině jsou zanedbatelné. Zdá se, že děj je příliš klišovitý (dvě tragédie), avšak ona klišovitost není samoúčelná, mám pocit, že právě ono jakoby schematické vyprávění jasně vystihuje atmosféru samoty, beznaděje a možná se snaží psát něco mezi řádky. Zajímavé jsou herecké výkony hlavní představitelky a jejích čtyř "matinek". Jenom nevím, kdo na takový film chodí do kina, neboť není ani z uměleckého soudku ani ze soudku hollywoodské zábavy. (10.04.2004)

Drama o dívce, která je nucena žít v opatrovnické péči, protože její matka je odsouzena za vraždu. Místy velmi atmosférickou náladu filmu dokresluje snový, ambientní soundtrack. Pfeiffer role velmi silné ženy sedí na míru. A mimochodem, jak to ta ženská dělá, že je pořád tak krásná? Vynikající je také Alison Lohman v roli dcery. Jestli tahle holka bude mít štěstí na filmy, vsadím se, že se z ní v budoucnu stane velká herecká osobnost. (14.07.2003)