San geng 2

Docela mě překvapilo, že mě ta asijská bizarnost zase dostala, ale musím říct, že z hlediska hororového je prostě lepší snímek první. Tady jsou jiné povídky, které rozhodně nejsou špatné, ale atmosféricky je skvělá jen ta poslední, ty ostatní na vás zapůsobí hlavně tím, jak jsou odlišné, jak jsou barevné, jaké příběhy prezentují, ale skutečně hororová atmosféra v nich není. Asiaté ale dokazují, že krátký žánr pro ně také není problémem. (09.03.2015)

Nuž aj majster tesár sa niekedy utne. Špička režisérov povestní svojou originalitou na poli žánru sa rozhodli prispieť k druhej časti poviedkovej série Three Extremes. Výsledok. Veľmi nemastný neslaný. Ale poďme po poriadku. Fruit Chan spravil Dumplings. Tento príbeh je správne odľahčený a nesie sa v tradíciách nechutných hororov, ktoré pôsobia skôr čiernohumorne než vyslovene vážne. Šamanka s prapodivnou omladzovacou kúrou síce nemá vyvrcholenie a najsilnejšia je druhá dejová línia s mladým dievčatkom, ktoré zneužíval otec, ale ústredné duo Bai Ling a moja obľúbenkina Miriam Yeung si svoje party užívajú. Ale vo výsledku aj napriek nápadu - priemier. 50% Čo sa týka poviedky Cut od Chan-wook Parka tak to je v rámci tejto série najväčšie sklamanie. Hlavný psychopat nie je vôbec temný, ale skôr smiešny a hra na mačku a myš nefunguje už len preto lebo tam nefunguje správna motivácia. Prečo? Načo? A to zostáva aj po finálnej pointe, ktorá je kupodivu veľmi smiešna. 30% No a posledný je The Box od Miikeho. Toto zamrzí tiež, pretože v tomto jedinom príbehu tu hrá významnú úlohu aj zasnežené prostredie, stan a inšpirácia starým Japonským hororom a divadlom Kabuki. Bohužiaľ snaha o významovosť a prekvapivý zvrat podráža aj tomuto príbehu nohy a stáva sa z neho len variácia na príbehy, u ktorých navždy zostane v tieni až zabudnutá. Miike sa totiž aj napriek poetickosti snaží šokovať, ale ja aj vy vieme, že to vie robiť aj lepšie. 50%. Výsledná je slabá tretia hviezdička. Ale od režisérov podobného formátu som naozaj čakal väčší mindfuck. (19.06.2017)

Park Chan-wook (Cut) je v každém detailu geniální a jeho schopnost skloubit černočerný humor s temnou atmosférou, přičemž ani na chvíli nezapomene na pečlivou gradaci a vývoj postav, mě prostě nikdy nepřestane udivovat. Takashi Miike (Box) mě potěšil, ale má zvědavost, kam zajímavě rozehraný film dovede, byla bohužel ubita dost hloupou pointou. A film Fruita Chana (Dumplings) je ve své zkrácené verzi možná tak akorát nedotaženou anekdotou, chybí mu nápad, spád a nějaká pěkná a důrazná tečka na závěr, v této podobě jen vyšumí do ztracena. Hodnotit film, kde se jednotlivé segmenty tak moc liší (a kupodivu bych ani jeden z nich neoznačil za "extrémní"), je dost ošemetné, ale nakonec si snad i ty čtyři hvězdičky zaslouží... ale vděčí za to jen a jen Parkovi. (03.04.2005)

Niekde pri ŠTYROCH IZBÁCH som si uvedomil, že nemám rád poviedkové filmy. Režisérska, atmosférická a žánrová nesúrodosť týchto pochabých a pochybných dielok ma neláka. Takže Takaši Miike (ICHI THE KILLER, KONKURZ) môže rozprávať extrémne pomalý príbeh o krabici, takže Fruit Chan nám môže napísať recept na múčne taštičky (s prídavkom lepku) a Chan-wook Park (OLD BOY) nám môže ukázať mladšieho brata Annie Wilkesovej. Mne je to jedno. Kto má neustále prelaďovať na iný príbeh, postavy, zápletky a na hlavu postavené pointy, nevraviac o odlišných žánroch? Moje výhrady k tomuto bláznivému projektu sú v zásade v tom, že nemám rád poviedkové filmy a to zo mňa robí v tomto prípade diváka, ktorého názor nie je zaujímavý. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/1093/ (30.07.2009)

1. Krabice -- snová poloha mi vůbec nesedla, podivný příběh pak graduje v hloupém finále ( střípky typické japonské duchařiny byly však vynikajicí) - 40% 2. Knedlíčky - wau, vynikající fetální pochutina:) - 80% 3. Střih -- psychologický a jiný masakr..co taky čekat od korejského prznitele duší Parka - 80% (04.06.2012)