Syriana

Zajímavé, neodfláknuté, hodně neakční, ale přesto zábavné a navíc výborně zahrané. Z hereckého obsazení mě mile potěšila Amanda Peet. Samozřejmě že tlustej George Clooney je taky fajn. Velice oceňuji, že se mluvilo více jazyky a ne jen angličtina s různejma přízvukama. Mě se to opravdu líbilo a na konci jsem měl dost zkrachovalej pocit. (26.03.2006)

Stephen Gaghan se jako režisér podstatně zlepšil, ale jako scénárista si připravil až příliš komplikovaný základ, kde by prostě nebylo od věci pár linií vypustit. Hercké obsazení je plné vynikajících herců, ale ve filmu většina z nich mnoho prostoru nemá. Trochu větší role vlastně mají jen George Clooney, Jeffrey Wright, Matt Damon, Alexander Siddig a jakýsi pákistánský mladík, bez kterého by se celek docela dobře obešel. (23.05.2006)

Ropa špiní, ropa smrdí.. Syriana v mých očích spadá do filmové skupiny takových těch těžkých, zbytečně komplikovaných filmů, u kterých minuta nemá šedesát vteřin, nýbrž dvakrát tolik. Řadu vynikajících momentů sráží až příliš užvaněné sekvence v několika liniích, které se začínají trochu zajídat, jsou bez emocí, bez života a ani pozorný divák velmi často netuší, kde se vlastně nachází. Herci jsou fajn, někteří dokonce moc fajn, ale oni diváka z té složité orientace a nepřehlednosti nedokáží vyvést. Chyba je jinde – u těch, kteří vlastně absolutně kašlou na diváka!! (27.11.2011)

„You dig a 6 foot hole, you¨ll find three bodies, but you dig 12, and maybe you¨ll find 40“. Nemůže být snad nic výstižnějšího, než toto konstatování z úst Chrise Coopera. Syriana je snímkem, jenž nedělá žádné kompromisy (zejména potom ne k samotnému divákovi), je chladná, odtažitá (myšleno v tomto případě veskrze pozitivně) s věcným nadhledem a potřebným přesahem. Téma(ta) zpracovává poněkud nefilmovou řečí, přičemž se jich snaží pojmout hned několik najednou, avšak úzce spolu souvisejících (nebo se vám zdá, že terorismus, ropa, touha po moci, penězích... spolu nesouvisí), což může na první pohled (shlédnutí) působit poněkud roztříštěně, ale už při tom druhém (opakovaných projekcích) divák mimoděk zjistí, že tato (filmová) mozaika do sebe postupně začíná čím dál tím více zapadat, vrství (se) jedno zrnko písku na druhé a výsledkem je nekonečná (bezvýchodná) pou(š)ť, jenž nemá ani tak své vítěze a poražené, pouze velké množství „nutných (ne)vinných obětí“, to na obou stranách. Syriana je inteligentní politický thriller, s přesnými hereckými výkony, všudypřítomnou kamerou a na první pohled nenápadným, ale o to více působivým hudebním doprovodem. Jednoduše snímek, jenž vás po 20-ti min zcela otráví a ponechá netečnými nebo ho sjedete na jeden zátah bez jediného zívnutí. 90% zajímavý komentář (pro mě): uživ. gudaulin (23.07.2012)

Niekto sa tu na pokuse spasiť svet chcel podieľať v toľkej miere, až to pokašľal... Milý pán Gaghan, mali ste sa v prvom rade vybodnúť na réžiu a ušetrený čas i energiu venovať hlbšiemu ponoru do nadhodenej problematiky z pozmeneného uhla - pokúsiť sa z nej vydolovať niečo objavnejšie, než len sériu všeobecne otrepaných, veľkohubých právd, ktoré priemerne inteligentného a obyčajne zvedavého diváka dnes už nemajú čím prekvapiť. Že bohatí chcú byť bohatší, mocní ešte mocnejší a čím viac peňazí a moci, tým menej ohľaduplnosti a čím viac biedy a beznádeje tým viac zlosti a bla-bla-bla-bla-bla... to vieme už od čias predbiblických. (A že ste to celé zaobalil do komplikovaných vzťahov najväčších podnikateľkých a politických kruhov, to na presvedčivosti nepridalo, ba čo viac, odradilo mnohých, ktorí by aj načúvali, len ste ich hrou na fundovanosť priskoro unavil.) Čo si už uvedomujeme menej, sú obyčajné pravdy o ľudskej prirodzenosti, vlastné všetkým národom, kultúram, náboženstvám... a, pán Gaghan - všetkým spoločenským vrstvám! Nie je totiž veľký rozdiel medzi samozvaným idealizmom emirovho syna a tým vašim ani medzi neukojiteľnými ambíciami magnátov a vašou snahou natočiť definitívny filmový príspevok do stále horúcejšej diskusie. Takí skrátka sme a to je to, s čím by sme mali - každý so samým sebou - pracovať ak naozaj chceme, aby bol zajtra svet lepší. Lenže my ho nechceme lepší, my ho chceme pohodlnejší. A ak náhodou predsa len lepší, tak potom zase iba ak bude tiež "náš", "pre nás ", "kvôli nám" a možno hlavne "vďaka nám"... koniec koncov - inšpiroval ste ma k týmto úvahám, sú to teda silné tri, ale nabudúce aspoň štipku pokory, prosím. (26.10.2006)