Balada o vojákovi

Jasné je, že tieto tzv. odideologizované sovietske agitky mali slúžiť najmä ľudu Západu na to, aby ukázali, že ide hlavne o ľudskosť, vieru v obyčajného človeka, jeho city a pocity. Je to podobné ako pri Osude človeka (nie je náhodné, že oba filmy vznikli v tom istom roku), hoci každý ukazuje čosi trochu iné: kým Bondarčukov Osud človeka ukazuje nezlomnosť roky zajatého vojaka a stratu jeho blízkych, aby i napriek týmto strádaniam našiel v sebe silu pokračovať ujatím sa vojnového sirotka, tak Balada o vojakovi ukazuje, akí boli prostí sovietski vojaci v čase mimo vojnovej vravy - nezlomní v ceste za vytýčeným cieľom, udatní ak bolo treba, nápomocní až za hrob a po rodnej poľa hrude túžiaci. Lásku, hoc v ošiali pudov, jemne vyznávajúci. Napriek tejto tzv. "neidovej ideologickosti" sú obidva filmy veľmi dobré. Charakterizuje ich podmanivý obraz, efektne a efektívne využívajúci čiernobiele tieňovanie slúžiace dokonalému emočnému podfarbeniu zobrazovaného, presvedčivý strih a suverénne herecké výkony. Oba filmy na mňa pôsobia rovnako silne dnes ako v čase detstva, keď som na ne s vyvalenými očami hľadel v telke, či na školskom filmovom predstavení. (09.05.2012)

Aljoša je voják na cestě na dovolenou a během cesty se setkává s různými typy lidí a roličnými životními situacemi. Film není klasickým válečným eposem plným velkolepých bitevních scén, ani tolik o Aljošovi, ale spíše komplexem lidských osudů ovlivněných probíhající válkou dohromady propojených ústřední postavou mladého válečného hrdiny. Zobrazením utrpení lidí v zázemí získává protiválečný nádech, který ale nikdy nepřekračuje v kritiku Rudé armády, velící důstojníci jsou ukázáni v dobrotivém světle (získání dovolené, povolení cesty ve vlaku) a jediný kdo se nezachovává jako čestný voják je po zásluze potrestán. Postavy jsou i psychologicky dobře propracované a viz jednonohý voják odmítající jet domů z obav před manželčinou reakcí. Dějová linka na kterou se všechny osudy nabalují je přímočará, má jasný cíl a je poháněna Aljošovými vlastnostmi, jež z něho dělaly ideál pravého hrdiny - láskou k matce a láskou k vlasti. (12.06.2008)

I s odstupem času můj nejoblíbenější ruský film. Mohu vidět znovu a znovu a přesto se mi na konci stále chce brečet. Recenzi jsem napsal kdysi zde: http://scobak.blog.sme.sk/c/177096/1041107210831083107210761072-1086-1089108610831076107210901077.html (06.03.2010)

Sovětská válečná road movie. 1)  Během své školní docházky se mi nějakou náhodou podařilo vyhnout se povinné návštěvě kina s tímto filmem a tak to je moje premiéra._____ 2)  Nu což, snímek určitě není špatný. Když pomineme povinné ideologické úlitby a oblíbenou dobovou melodramatičnost, dostaneme docela skousnutelný "civilně" laděný příběh z války. Propaganda sice z něho čouhá jako sláma z bot, ale na slušné úrovni snímku nijak neubírá._____ 3)  Ruská verze Mirka Dušína vojín Aljoša pomáhá, komu jen může, na své cestě domů za matkou. Cestou se setkává s dalšími sovětskými lidmi, kteří by klidně mohli vstoupit do klubu Rychlých šípů. Výjimkou je strážný u vlaku Gavrilkin a jedna nevěrná žena, ale to zase není tak moc a na obrazu hrdinného obětavého již sovětského člověka, který zalidňuje rozsáhlé končiny SSSR, to nic nemění._____   4)  Nesnažím se snižovat míru a hodnotu obětí lidu Sovětského svazu za války. Jenom mám těchto propagandistických děl, na nichž jsem vyrůstal, plné zuby. A abych si z věci dělal legraci jako z našich budovatelských filmů, na to je přece jen téma příliš vážné a válka příliš strašná._____ 5)  Jinak je ovšem snímek docela fajn. Děj odsejpá, má hlavu a patu a chvílemi je i napínavý. Na konci jsem i slzičku uronil. Rozhodně nemohu říci, že bych se nudil._____ 6)  Významnou roli v tom má přitažlivý 20letý Vladimir Sergejevič Ivašov (Aljoša). Tento národní umělec RSFSR (1980) zemřel ve věku 56 let při opakované operaci žaludku, kterou již jeho srdce nevydrželo. Operace se musela opakovat, protože operatér při prvním pokusu byl opilý._____ V roce 2005 získala jeho jméno malá planeta č. 12978, kterou objevili v Krymské astrofyzikální observatoři._____ 7)  A i když beru v úvahu propagandistický charakter díla, určitý vhled do situace přece jen dává. Všiml jsem si například masových konzerv, které nesou anglické nápisy MEAT, zřejmě výsledek anglo-americké pomoci._____ 8)  Snímek jsem sledoval v původním znění s titulky, což doporučuji všem, kteří se domluví rusky._____ 9)  Podle ruské Wikipedie film získal celkem 101 zahraničních ocenění. 4 herci získali později během své kariéry titul Národní umělec SSSR, 5 dalších herců titul Národní umělec RSFSR._____ 10)  Za mých mladých časů se vyprávěl vtip. Jeden teenager říká druhému: Hele, vole, u nás kině teď běží švédský pornografický film Baba dala vojákovi. Druhý den slyší: Ty blbče, není to švédský, ale sovětský. Není pornografický, ale o válce. A není to Baba dala vojákovi, ale Balada o vojákovi. (17.05.2021)

Velmi povedený ruský film o klukovi, který jede na opušťák z fronty. Hned na začátku jste nenásilně upozorněni na to, že tento klučina to nepřežil. Film se nezabývá heroickými činy komsomolců, nepátrá o "Provedu soudruhu poručíku". Je to taková road-movie z východní fronty do vesnice Sosnovka. Obejmout mámu, na víc není čas. Aljoša se potkává se Šurou (Zhanna Prokhorenko) a nepovalí ji do sena a neojede ji i když Šura je hrozně sexy. Je to vyděšený kluk z vesnice, kterého spolkla válka. Láska zůstává, válka pokračuje, žádné rozuzlení nečekejte. Na 59. rok tuze hezký film. (12.09.2010)