Režie:
George CukorKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Bronislau KaperHrají:
Charles Boyer, Ingrid Bergman, Joseph Cotten, Dame May Whitty, Angela Lansbury, Emil Rameau, Edmund Breon, Halliwell Hobbes, Tom Stevenson, Alec Craig (více)Obsahy(3)
Světla blikají a pohasínají. Ze zamčené půdy se ozývají kročeje. Tajemné události, které vidí a slyší jen zranitelná mladá Paula, ji vedou k obavám, že přichází o rozum – což je přesně to, v co její podlý manžel Gregory doufá. Plynové lampy v režii George Cukora jsou mistrovskou lekcí napětí. Ingrid Bergmanová získala za roli Pauly, pochybující o své příčetnosti a lpící na jejích posledních zbytcích, svou první Cenu Akademie. Její partner, rovněž na Oscara nominovaný Charles Boyer, obratně hraje proti svému obvyklému typu, uhlazeného zloducha Gregoryho. Příběh z viktoriánské éry, zasazený do dekorací, jež získaly Cenu Akademie za nejlepší výpravu, dále oživují Joseph Cotten, Dame May Whitty a tehdy osmnáctiletá Angela Lansbury ve svém filmovém debutu (rovněž oceněném Oscarovou nominací). (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (150)
Výborný psychothriler, který zaujme především svou působivou atmosférou a perfektním výkonem Ingrid Bergman. Na kvalitě také přidává gradující napětí a celková pochmurná syrovost snímku. Zážitek bohužel kazí oprsklá Angela Lansbury, která už tenkrát měla podstoupit plastiku svého opičího ksichtu. 80% ()
Tyhle staré černobílé klasiky mají tak ohromné kouzlo. Příběh ženy, kterou její manžel deptá psychicky tak důsledně, že jí chce připravit o rozum, má důmyslný scenář (chtěl bych vidět remake od Finchera :o), kamera fantasticky pracuje se světlem a stíny, Chareles Boyer je záporák, kterého budete upřímně nenávidět, ale ten největší trumf, který tady tak všichni chválí, tj. Ingrid Bergman, byl pro mě jedinou slabinou. Její herecký projev byl někdy až příliš teatrální, někdy jsem jí to nevěřil, někdy naopak mi z jejích emocí lezl příjemný mráz po zádech. Prostě rozporuplný výkon, který bych asi Oscarem neodměnil, ale film jako takový je znamenitý. ()
Výborná Bergmanová a především výborný Boyer. Role téměř šílené ženy se dá uchopit lehce, ale u Boyera jsem si všiml něčeho zvláštního. Po tomhle filmu toho herce nenávidím a to jsem prosím pěkně žádný jiný film s ním neviděl! Tomu se říká herecké umění. Jinak film samotný je takový malý klenot. Vsadím se, že si ani pět minut před koncem nebudete jisti, kdo je vlastně blázen a kdo je úplně normální. Kdo chce koho zabít, kdo koho okrást a kdo má ty nejčistší úmysly. Myslím, že by to fungovalo i v současném filmu. O filmu více než šedesát let starém ani nemluvě. ()
Tak do takého domu s prekliatou minulosťou a temnou atmosférou ani na krok... Dusivý psychohoror, ktorý mi pripomenul z domácej tvorby Vlčí jámu a Neviditelného. Od prvého negatívneho momentu (vytrhnutie listu z ruky Pauly) som vytušil, kto sa za vinou strašidelnej histórie bytu na londýnskom námestí skrýva. Aj napriek tejto predvídateľnosti a pomerne optimistickému záveru to bola skvostná podívaná od viuzálu, hudbu cez herecké výkony až po scenár, ktorý vyvrcholil pomerne silným dialógom s výmenou "rolí" manipulujúceho šialenca a ovládaného medzi Gregorym a Paulou. Ďalšia špička amerického noiru 40. rokov spolu s The Lost Weekend od Billyho Wildera. (80%) (Challenge Tour: Rok s najväčšími svetovými režisérmi) ()
Ćo sa týka atmosféry, jeden z najlepších filmov, čo som kedy videl. Pomerne jednoduchý a predvídateľný príbeh je v tomto prípade skôr výhodou, aby si divák túto úžasnú ponurú atmosféru vychutnal. Akýkoľvek iný prekvapujúci záver alebo scenaristické klučky by mu iba ublížili. A nič iné ako happy end sa nedá akceptovať, pokiaľ fandíte krásnej Ingrid Bergman. Dnes by sme takýto triler nazvali typicky hitchcockovský, ak by sme nevedeli, že ho natočil George Cukor. Videl som v desiatich rokoch a repete som si dal o 20 rokov neskôr. Na tretí krát som obdivoval precíznu kameru, tento film by mohol byť príkladom, ako postupovať pri oživovaní divadelných hier do filmovej podoby. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (25)
- Do tejto verzie „Gaslight“ boli pridané nové scény, ktoré neboli v pôvodnej hre, a mená väčšiny postáv boli zmenené. Postava, ktorú v tejto verzii hral Joseph Cotten, bola zmenená zo statného, vtipne sardonického staršieho muža na mladého, pekného, aby poslúžila ako potenciálny milostný záujem pre Ingrid Bergman a aby viac oslovila divákov. (Arsenal83)
- Kniha, z ktorej Paula Alquist (Ingrid Bergman) číta nahlas, je "Villette" od Charlotte Brontë. (TheRoller)
- Po dokončení filmu sa štúdio MGM pokúsilo o zničenie všetkých propagačných plagátov predošlej verzie filmu z roku 1940. Táto snaha bola nakoniec neúspešná, avšak pôvodná verzia filmu bola vídaná len zriedkavo. (TheRoller)
Reklama