Hotel Rwanda

Hotel Rwanda se dá popsat uplně stejně jako dialog Joaquina Phoenixe: Lidé akorát řeknou "To je hrozný!" a vrátěj se k večeři.... Při sledování filmu si člověk akorát řekne "ty jo, to muselo bejt hrozný, chudáci lidi" a odejde se zhulit/ožrat/hrát hry/provozovat sex/spát a na ten film už nikdy nepomyslí. Rwanda má (asi) silnou citovou stránku, bohužel Krvavý diamant vyhrává na celé čáře. Neuškodilo by třeba film proložit autentickými záběry o hromadné genocidě, také točit film trošku jinou kamerou (točí se tu rekonstrukce, ne drama ála Pokání) by je nezabilo. Abych řekl pravdu, Hotel Rwanda ve mně neprobudil ani jeden z pocitů "litování neštěstí" a to by se u takového filmu nemělo stát. Don Cheadle sebelepší a utrápenější, emotivní zázrak a pořádná ukázka co si lidé způsobují se nekoná. (29.10.2008)

Kdyby to šlo, dal bych i šest *. Anebo milion. Za každou oběť jednu. Dokoukal jsem to před minutou a ještě mám mokré oči. Nejděsivější na celém filmu je to, že TOHLE se skutečně stalo. A skoro nikdo v "civilizovaném" světě nehnul ani prstem, aby to změnil. Kde jsme to sakra všichni v tu dobu byli? Co jsme to tehdy řešili za "důležité" věci??? To mi už asi nikdo neodpoví... (28.10.2008)

Hotel Rwanda je dokonalý lék na deprese. Pokud si říkáte, že hůř už nemůže být a rozhodnete se na tenhle film kouknout, bude to pro vás jako rána přímo mezi oči. Celý film vám bude z dění na plátně ješte mizerněji, skoro celý snímek probrečíte, ale pár minut po odchodu z kina vám dojde, jak ubohé jsou vaše problémy, pocity i myšlenky na sebevraždu. Vždyť ti lidé bojovali o holý život v těch nejšílenějších podmínkách. Jedna emocionálně vypjatá scéna střídá druhou a tvůrci ani na chvíli nezneužijí tématu, které přímo vybízí k sentimentalitě a přehnanému moralizovaní. Spolu se skvělými herci balancují na hraně, avšak nikdy tu pomyslnou hranici mezi syrovou zprávou o nejmasovější genocidě novodobých dějin a hraním na divákovy city nepřekročí. Strhující a zároveň nepříjemné dílo, které těžko nechá někoho chladným. (22.04.2005)

Scénář: Keir Pearson, Terry George .. Co na tomhle díle kritizovat? Samozřejmě něco by se našlo, ale už ze samotné podstaty je to velice nevděčné. Režisér a spoluautor scénáře Terry George se chopil látky s obrovským citem pro autentičnost a vykreslil cestu Paula Rusesabagina, jeho rodiny a přátel za záchranou před armádou fanatiků dopouštějící se genocidy na vlastních lidech, jenž Belgičané v době kolonizace rozdělily dle mírného rozdílu ve vzhledu na dvě skupiny, které se v současnosti nenávidí. Co film skutečně táhne, vedle poutavého životního příběhu, je Don Cheadle. Jeho herecký výkon je parádní a zastiňuje všechny ostatní, byť většina hraje velice nadprůměrně. Velkým kladem je také příjemná délka snímku, jenž stačí na vykreslení všeho podstatného a díky svižnému sledu událostí se nemá divák šanci začít nudit, ba naopak, příběh s každou minutou nabírá na intenzitě a také citovém prožitku. (20.01.2006)

Jeden z těch filmů, co ukazuje, jak málo někde znamená lidský život - vůbec nic. Nic... Zvěrstva, o kterých se u nás moc neví a moc nemluví, která se zdají tak vzdálená... Přesně, jako to říká postava J. Phoenixe. "Lidi si možná řeknou: To je hrůza. A budou pokračovat ve večeři." To mi na tom všem přišlo nejhorší. Don Cheadle podává neuvěřitelně dobrý výkon, toho Oscara za to dostat měl, stejně jako všechny další postavy. Ačkoliv to není až tak explicitní, jako jsme už zvyklí, je to neskutečně syrové a děsivé a dojemné. 100%. (19.04.2017)