Hotel Rwanda

Film ze stejného rodu jako Joffého Killing Fileds. Vypjaté, emotivní, bezprostřední a přitom nijak vydírající a drastickými proprietami vynikající drama. Najdeme shodné prvky i na rovině motivické, např. první kontakt se skutečnou brutalitou genocidy na tutsijském obyvatelstvu sledujeme skrze zprostředkující plochu televizní obrazovky. Dojem všudypřítomné brutality a beznaděje jen umocňuje ohraničený prostor hotelu a občasné dravé vpády okolních hrůz do něj. Terry George rytmizuje svůj film jako střídání tichých konverzačních poloh a neuvěřitelně vypjatých sekvencí, které jsou plné zoufalství a na kost odrané existenciální starosti. Ústřední postava Dona Cheadla která projde vývojem od ustaraného manažera, jemuž je práce vše, až po člověka, který pro zachování existence své i svých bližních udělá cokoli, se sice odehrává jaksi v druhém plánu, ale je podstatným zcivilněním drásajících pasáží jedné z nejhorších genocid 20. století. A západní svět se svojí pasivitou působí neméně hyenicky a trapně než ve dvacet let starém Jaffého snímku. Historie opakuje strašlivé kruhy. (03.10.2007)

a další precizní snímek z Afriky. Nepůsobící tak perfekcionisticky a akčně či epicky jako Blood Diamond mistra Zwicka, ale v komornější podobě nám podávající svědectví o další události, která otřásla celým světem, ale hlavně otřásla Rwandou. Válka, který vypukla jen kvůli zmanipulování jedním člověkem (jak už to bývá, žel lidé jsou strašně ovlivnitelní) skre rádio a jeho neustálé demagogické řeči o zlobě a nenávisti. Válka, která vypukla mezi lidmi, kteří se nelišili vůbec ničím, a jediný rozdíl byl v tom jak velcí byli, a nebo jak jich rozdělili lidé, kteří s nimi neměli nic společného. A pak, když se jim to vymklo s rukou, odkráčeli. Ale díky této hrůzné válce se naštěstí ukázal člověk, který se nebál riskovat cokoliv proto, aby aspon několik lidí ochránil před zfanatizovanými davy a ve "svém" hotelu jim poskytl azyl. Musím říct, že mně ale potěšilo, že většina Evropanů se cítila špatně a docela soucitila, pevně doufám, že to tak bylo skutečně, a že i takový bos, jako majitel té sítě pomáhal v udržení těch lidí naživu. Skvělý výkon všech zůčastněných herců, sympatický Nolte (kdo by to řekl), úžasný Cheadle s zajimavým přízvukem a Okonedo v roli jeho manželky. Nepříjemná pravda, která ukázala pravé charaktery a projevila pravé emoce. Doufám, že ten jeden chlapík skončil na doživotí ve vězení. A doufám, že se jednou lidstvo ze všeho tohoto svinstva poučí. (23.12.2010)

tak tohle se mi nadočekávání líbilo. Sice jsem věděl že to je dobře hodnocený, ale takovýhle typy filmů mě moc neberou a taky to tak ze začátku vypadalo, že tu bude kvalitní film, ale rozhodně nic co by si 5* zasloužilo a to jsem si myslel první polovinu filmu kdy se tam moc neděje a je to takový pomalý a tak trochu o ničem, jenže to se jenom připravovala cestička k naprosto skvělý druhý polovině, kde je spousta emocí a ty se pořád stupňují, až to vyvrcholí naprosto skvěle vygradovaným koncem, to mě úplně dostalo, stejně tak musim uznat, že Don Cheadle je tady prostě úžasnej, bez něj by to tak dobrý asi nebylo a celej film by dokázal bez problému utáhnout sám. Ale to naštěstí nemusel, film disponuje ještě spoustou scén, při kterých zůstanete jen němě zírat. A všechno to je ještě podpořený faktem, že je to podle skutečné události. Terry George odvedl skvělou práci (30.12.2005)

Ještě nikdy se mi při žádném filmu tolik netajil dech hrůzou, když jsem si uvědomila jak velkou pravdu tu postavy říkají : "Má cenu to točit ? Lidi se na to kouknou, řeknou "To je hrůza" a budou dál večeřet" nebo "Jste póvl, nejste nic. Jste jenom bezcenní Afričani a nikdo vám nepomůže". Snad poprvé jsem se skutečně styděla za tolik vychvalovanou civilizovanou západní společnost, která dokáže bezcitně zavřít oči. Ještě dlouho budu o tomhle filmu přemýšlet a doufám, že si ho lidé budou pamatovat jako vykřičník nad svojí lhostejností. Obzvlášť některé scény (například evakuace cizinců, většinou bělochů - bílí do autobusu, černí do hotelu) jsou natolik výmluvné, že ani nepotřebují komentář či vysvětlení. Přesto je replika Joaquina Phoenixe ("Bože, já se tak stydím") dokonalou tečkou za touto scénou. O herectví Dona Cheadlea snad ani není potřeba něco říkat, on nic NEHRAJE, on prostě JE Paul Rusesabagina. Film má navíc překrásnou kameru (dokonalá je scéna u jezera, kdy se z poza mlhy ukazuje, že celá cesta je doslova zatarasená mrtvolami Tutsiů), nemluvě o hudbě a perfektně zvládnuté režii. Scénář se vyhnul jakémukoli vydírání diváka - o to víc pak film nemůže nechat nikoho chladným. Já osobně jsem po odchodu z kina nebyla dobré půlhodiny schopna slova... (14.05.2005)

Mimořádný film, u kterého se nejde nedivit, nevztekat, neplakat. V kontrastu s tím, co se odvíjí před očima, by měl každý přehodnotit svůj "trpký" osud, na který si stěžuje. Velmi si na tomhle filmu cením toho, že nebyly ve snaze tlačit na pilu a divákovo srdce, použity hektolitry krve a detaily zabíjení. Méně je více a tak prostá a jednoduchá faktická forma zafungovala vstříc emocím víc než pasení se na masových popravách. (08.07.2005)