Román pro ženy

Už dlouho se nestalo, že by nějaký český film svými kvalitami předčil má očekávání. Je pravda, že v případě Románu pro ženy nelze hovořit o očekáváních nikterak velikých, ale příjemnou romantickou komedii, která rychle uteče a bude v ní minimum české trapnosti, jsem nečekal. Musíte se jenom přenést přes skutečnost pravící: „Román pro ženy je žánrovým filmem“. Nečekejte tedy řešení těžkých morálních dilemat, nečekejte odpovědi na otázky o smyslu života, nečekejte nic hlubšího, nic u čeho je třeba příliš (ba vůbec) přemýšlet. Zprvu mě na filmu sice iritovaly některé detaily – "světovost" jmen postav (Laura, Oliver, Ricky), Lauřin pražský dialekt (tzn. hlas dabérky Vladimíry Černé) a vůbec, celý nápad s retrospektivním vyprávěním v kadeřnictví – , ale brzy jsem si uvědomil, co se od podobného filmu čeká – pasivní sledování a bavení se. Vtipů zde není příliš (pobavil mě všehovšudy „Honza Svěrák“), ani erotiky ne, nicméně jsou zde, čímž Román splňuje základní požadavky na komerčně úspěšný film. V tomto filmu není nic vyloženě nepovedeného, nic excelentního, je jako laciný, avšak pronikavý parfém. Jistě, scénář je hloupoučký až na hranici debility (celou dobu jsem naivně věřil, že název je myšlen ironicky), ale zrovna u romantických komedií mi tohle vůbec nevadí. Prostě zábava na jeden večer a brzké zapomenutí, nic, vůbec nic víc. 55% Zajímavé komentáře: Isherwood, Oskar, Brouk, EdaS, novoten, anais, Jakubisko, Kapybara, LarryW, Bilky (13.11.2006)

Znáte to. Něčemu se dlouho vyhýbáte jako papež nahrávkám MAYHEM. Neb čekáte něco, co vás vykolejí. Pak přinuceni............(doplňte chybějící), neodoláte a dáte. Já už nedám. Znám spoustu divných typů, ale asi jsem viděl prd. Tohle, teda snad, ani omylem. Možná, jedině, že by špatný ftip. S velkým F. P.S. Pažoute, kdes nechal Horáčka? (01.06.2009)

Ač je to velká škoda, nemůžu "Románu pro ženy" přisoudit vyší hodnocení (i když jsem uvažovala mezi 2 a 3*) a nakonec dávám 2*. Mnoho scén a dialogů je sice vtipných, ale to je jediný klad filmu. Herecké výkony kromě Marka Vašuta a Simony Stašové jsou totiž příšerné - všechny představitelky ženských postav (hlavně osazenstvo kadeřnického salónu) silně přehrávají, mužské postavy jsou zase nemastné neslané. Hudba by nebyla špatná, písničky Evy Frühlingové a Support Lesbiens se mi celkem líbily, jen ten ústřední motiv je (díky příliš časté reklamě) dost ohraný. Co se týče scénáře samotného - knihu jsem nečetla - divák není udržován v napětí, protože charaktery postav nejsou pořádně vykreslené, postavám chybí motivace a jejich jednání se zdá tudíž nesmyslné. Alespoň režie zůstává svižná a stopáž nepřesáhne rozumnou mez, takže se divák nezačne nudit. Nicméně mohlo to dopadnout lépe, pokud soudím ze starších adaptací Vieweghových románů (Báječná léta pod psa, Výchova dívek v Čechách). (14.05.2005)

Co mi to jenom připomíná?... Ááááá, už vím - takový malý český celovečerní "Sex ve městě". :-) Takže, co tu máme? Redaktorku, samozřejmě pohlednou (jak taky jinak), pár kámošek (resp. kámošku a redaktorčinu vlastní máti), s nimiž probírá vztahy-nevztahy, dále pak Pan Úžasný (zde úspěšně suplován postavou nazývanou Oliver), no a v neposlední řadě několik více či méně důležitých vedlejších figurek, které mají za úkol vpadnout či vypadnout do děje přesně v okamžiku, kdy se to hodí... Ale jo, celkově to docela ujde na to, že Sex ve městě není zrovna moje krevní skupina, ale ta Něrgešová, no to je DĚS!!! Už NIKDY, a to slovo zdůrazňuji, ji nechci vidět ve filmu.... (05.04.2006)

Když Radyo píše o Sexu Ve Městě, má absolutní pravdu. Vypravěčský způsob, stylovost, jakési zkreslení obrazu životní úrovně, "ženský pohled", to všechno tady najdete. Během prvních dvaceti minut jsem byl za to, aby se mezi žánry přihodila SCI-FI, neboť zde pracujeme s muži a ženami, kteří nemají s realitou mnoho společného (aspoň doufám). Navíc jsem se zasmál dvakrát - poprvé americké hymně na balkóně starého bohnického činžáku a podruhé zvučnému "Ahój." v kabině výtahu. Naštěstí od téhle chvíle - vstupu Marka Vašuta na scénu - se vše v dobré obrátí. Dojde k skvělé masáži humornými scénami, scénami hlubšími (u kterých si bude každé pohlaví myslet to svoje), neváhal bych říct "jako ze života" a bohužel také scénami trapnými - v podstatě každý prostřih na dementní trio kadeřnic, které nemají na práci nic lepšího než přehrávat a pitvořit se, k čemuž nádavkem dostaneme tragédku Laďku Něrgešovou, které bych tu neschopnost ale klidně věřil;) Román Pro Ženy je místy popkulturně povrchní až to bolí - nejvíc ve chvíli pro postavu Miroslava Donutila nejtěžší. Na druhou stranu má u mě plus za výsměch ženským časákům v podobě Vyrovnané Ženy a za scény, u kterých jsem měl sto chutí říct "děláš si to sama, krávo" a to krapet přeslazené cosi na závěr, co přišlo po nich a co se mi paradoxně líbilo i přes ten vysoký obsah sacharidů. Přes několik mnou nepochopených režijních záměrů (typu detailní záběr na zdrcenou slzící kadeřnici) s rozporuplnými pocity končím tenhle komentář s myšlenkou plnou naděje, že mladé rebelky nebudou mít nové oblíbené slovo, znějící "sofistikovaný". 60% (08.06.2006)