Šílení

Výtvarné provedení tohoto filmu je fantaskní. Fantasmagorické, bizarní a šílené. Všechny ty výjevy, atmosféra, postavy a místa. Ale něco mi tam chybělo. Nejvíce zde exceluje Jan Tříska a jeho bláznivý smích. Pavel Liška patří k mým nejoblíbenějším českým hercům, ale tady jsem bohužel místy měla obtíže, mu jeho herectví věřit. Jeho tvář i herecký projev je pro role bláznů či podivínských exotů jako stvořen, ale tady jsem z jeho výkonu měla roztěkané dojmy. Přemítala jsem nad tím, zdali svou postavu tak zkrátka měl zahrát nebo jestli se ji tak snažil hrát. Měla jsem z něj prvně častý pocit, že svou postavu hraje, ale že jí není. Bylo to celé jakési polovičaté. Nevím. Na současnou českou tvorbu však rozhodně výrazné, netradiční a možná až kontroverzní dílo, spojující v sobě hodně podobností s dílem Markýze de Sade, Saló aneb 120 dnů Sodomy. (26.06.2010)

Tak nedělal bych z toho zas nějakou bombu, je to "jen" velmi nadprůměrný český film. Líbila se mi Poeovsko-současno-šílená atmosféra a herecké výkony (kdosi tu psal, že se mu nelíbila Geislerová, mě se spíš nelíbil Liška, jinak všichni ostatní skvělí.) Není to nic převratně filozofického, přišlo mi to docela polopaticky vysvětleno, žádný hlavolam. Pointa dle mne (kdo nechce ať nečte dál): Svět je přirovnáván k blázinci, pokud je blázinec veden příliš volně (anarchie) je z toho nakonec jeden velký zvrácený bordel, pokud je naopak veden příliš pevnou rukou, chodíme jenom do kolečka, dohlížejí na nás týpci s pendrekama a když zlobíme, odejmou nám "za odměnu" další část těla. V obou takových "zřízeních" zůstane kurva kurvou. Ono "maso" je člověk - tu se vláčí morálním bahnem, tu je mlýnkem mlet na masové červíky (podobnost s The Wall čistě náhodná?) - nakonec je masíčko vždy označkováno, zabaleno (do svěrací kazajky) a uloženo do regálu supermarketu... 8/10 PS: druhé shlédnutí lepší!!! 8,5/10 (16.12.2005)

"A vy máte něco proti rouhání a zločinu? Že vy jste ještě panic?!"                                                                                             Šlílení jsou prostě skvostní, šíleně šokojící, ale o rozum, o panictví ani o víru (máte-li jakou) vás nepřipraví. Připraví vám leda tak podívanou, která není určená ani prudérním ani hloupým divákům. (01.09.2014)

Švankmajerovu tvorbu mám rád, pokud se drží nějaké poetiky. Ale záliba ve zvrhlosti, s poukazováním na svět a náboženství, jak jsou špatné, mi přijde už takové politikum. Každý na tohle má náhled jiný, někdo třeba v životě zažívá jen pěkné věci, ne? Oceňuji kameru a střih, skutečně vynikající a na úrovni. Ale jinak nevím, co pan Švankmajer, kromě takových povrchních a obecních řečiček proti náboženství a totalitě chtěl říci. Ani jako podobenství to nefunguje, hnedle se dají najít paralely, jež nekorespondují a jsou mimo mísu. Svým stylem je to jakási pocta Váchalovi a Krvavému románu, říznuto gotickým hororem, s jakýmsi jemným okořeněním ve stylu Poea, ale celé je to tak podivně úchylné, že asi člověk musí mít podobné smýšlení, aby film ocenil. (03.11.2016)

Zvláštní, zajímavé, bizardní, jedním slovem "šílené". Švankmajer postupně přivádí na plátno dva extrémy; volnomyšlenkovou neznabožskou kulturu vedenou výborným Janem Třískou, ve které má právo každý dělat si, co chce, aniž by ho čekal trest, a až diktátorsky tvrdý režim, ve kterém i za sebemenší odkročení od řádu existuje soubor děsivých terapií (od "pouhého" zmlácení, přes vyřezání jazyka a očí až po nejstrašnější terapii číslo 13). A do toho všeho vám tam každých 5 minut skáče maso. Leze po žebříku, souloží, mele se na mlýnku, snaží se dostat z obalů na pultech obchodů. Zdá se vám to ujeté? Takový ten film prostě je. (08.01.2008)