Šílení

Švankmajerovu tvorbu mám rád, pokud se drží nějaké poetiky. Ale záliba ve zvrhlosti, s poukazováním na svět a náboženství, jak jsou špatné, mi přijde už takové politikum. Každý na tohle má náhled jiný, někdo třeba v životě zažívá jen pěkné věci, ne? Oceňuji kameru a střih, skutečně vynikající a na úrovni. Ale jinak nevím, co pan Švankmajer, kromě takových povrchních a obecních řečiček proti náboženství a totalitě chtěl říci. Ani jako podobenství to nefunguje, hnedle se dají najít paralely, jež nekorespondují a jsou mimo mísu. Svým stylem je to jakási pocta Váchalovi a Krvavému románu, říznuto gotickým hororem, s jakýmsi jemným okořeněním ve stylu Poea, ale celé je to tak podivně úchylné, že asi člověk musí mít podobné smýšlení, aby film ocenil. (03.11.2016)

Bol som rád, keď prišli záverečné titulky. Ale nemôžem povedať, že by ŠÍLENÍ bol otrasný film. Je presne taký, aký mal byť. Ostatne, Jan Švankmajer bol celosvetovou legendou (otvorene sa k jeho tvorbe rád, často a otvorene hlási napríklad Guillermo del Toro). Režisér mal pri nakrúcaní voľnú ruku... a je to poznať. Možno mu ju radšej mali skrátiť, lebo sa až prehnane odtrhol z reťaze. Po audiovizuálnej stránke („prestrihy“ s pohybujúcim sa mäsom, podmaľované provokatívne chytľavým hudobným motívom) sú úchvatné. Takisto ťažko niečo rozumné/múdre namietať voči „zvyšku“ vizuálnej stránky (kostýmy, dekorácie, exteriéry, interiéry). Plus asi nikto nemôže mať nič proti kastingu (Huba, Tříska, Liška, Geislerová, Nový, Dušek, Dančiak, Krytinář). Bohužiaľ, najväčším mínusom tohto šialeného filmu je v mojich očiach paradoxne jeho najväčšie plus: Švankmajer robí filmy, ako nikto na svete. Dnešný pohodlný divák, so mnou v čele, jednoducho nie je zvyknutý AŽ TAK rozmýšľať pri filme, hľadať (otravné?) podtexty a čudne zamotané myšlienky o stave tohto sveta. Práve Švankmajerova nezadržateľná fantázia, ktorá sa nedá zviazať, pôsobí miestami až vyložene rušivo a „umelecky“ (koč verzus autobus). 60% berte v tomto prípade ako „fakt neviem, ako toto hodnotiť a čo si o tom mám myslieť“. (14.12.2009)

Výtvarné provedení tohoto filmu je fantaskní. Fantasmagorické, bizarní a šílené. Všechny ty výjevy, atmosféra, postavy a místa. Ale něco mi tam chybělo. Nejvíce zde exceluje Jan Tříska a jeho bláznivý smích. Pavel Liška patří k mým nejoblíbenějším českým hercům, ale tady jsem bohužel místy měla obtíže, mu jeho herectví věřit. Jeho tvář i herecký projev je pro role bláznů či podivínských exotů jako stvořen, ale tady jsem z jeho výkonu měla roztěkané dojmy. Přemítala jsem nad tím, zdali svou postavu tak zkrátka měl zahrát nebo jestli se ji tak snažil hrát. Měla jsem z něj prvně častý pocit, že svou postavu hraje, ale že jí není. Bylo to celé jakési polovičaté. Nevím. Na současnou českou tvorbu však rozhodně výrazné, netradiční a možná až kontroverzní dílo, spojující v sobě hodně podobností s dílem Markýze de Sade, Saló aneb 120 dnů Sodomy. (26.06.2010)

Švankmajer nemá na domácím hřišti protiváhu a i ve světovém kontextu představuje nanejvýš originálního tvůrce s jasně čitelným rukopisem, který se nezapře ani v případě Šílených. Přesně ve stylu svých pozdějších prací výrazně převažuje hraná složka a animované scény slouží pouze k dokreslení atmosféry. Pohybující se části vepřového masa, kostí a vnitřností slouží k vyjádření rozkladu současné společnosti. Švankmajerovo poselství je jasně čitelné, je to vlastně podobenství na moderní politiku a naše nedávné dějiny, tedy konflikt autoritářství a diktatury na jedné straně a demokracie a liberalismu na straně druhé. Příliš mnoho svobody, se kterou neumí lidé zacházet a která se jim může vymknout z rukou, by mohlo vést k návratu autoritářských metod. Scénář je výborný a využívá jak kostry dvou povídek Edgara Allana Poea, tak především motivů z životních osudů markýze de Sada a jeho pobytu v blázinci na sklonku života. Švankmajerův fanoušek se opět dočká spousty výtvarných hříček, dekandentních prvků a hodně osobité atmosféry. Tentokrát tvůrce svůj film navíc okořenil řadou drobných vtípků ve stylu dialogu "Máte děti?" - "Ne." - "To je dobře." Po herecké stránce jak typově, tak z hlediska odvedených výkonů výborné. Celkový dojem: 95 %. Jeden z nejlepších českých filmů desetiletí. (06.12.2009)

Neexistuje mnoho filmů, u kterých se rozesměju tak, že mi dělá potíže přestat…tento patří mezi ně. První záchvat smíchu jsem dostal hned na úvod, kdy Švankmajer svůj film uvádí a letmo pohlédne na zem, kde se plazí hovězí jazyk. Nijak ho to však nerozhodí a se znuděným oddechnutím pokračuje dál. Perfektně udělaný film a přesvědčivými výkony herců a skvělými, i když někdy možná samoúčelnými animacemi. Trochu mě zklamal jen Pavel Liška, který je snad schopen hrát pouze jeden typ postav… Jednoznačně jeden z nejlepších filmů roku 2005. (08.03.2007)