Válka světů

Postavit příběh na vztahu - neposlušný syn - nespolehlivý otec - spolehlivá dcera, nevyžaduje ani tak pevný nervy, jako dobrej scénář, režii, kameru a mraky speciálních efektů. Jo a taky herce. Netvrdím, že T.Cruise by mohl vystřihnout Hamleta, ale jeho ,,standartní výkon" má dostatečnou podporu v D. Fanning a ,,emzácích". Když pomyslím, že H. G. Wells vydal knihu r. 1898, odpustím S.Spielbergovi občasné ,,přehánění" - pro dobro a blaho příběhu (komu asi tak funguje auto?, proč s ním nezajet do davu lidí, kdo.... ). Líbilo se mi stupňování napětí a perfektní davové scény, které má Steven v ,,malíku". Stejně jako mimozemšťany (proto se nedivím obsazení D.Fanning). A ten konec bych taky nějak tragicky neřešil. Prostě dobře zvládnutej ,,existenční" zápas o budoucnost lidstva. Co by ste dělali vy? (06.01.2006)

Proč to ten člověk pro boha živýho (nebo dohromady?) pořád dělá? On (Spielberg) snad v sobě vážně má gen, který ho nutí zazdít výbornou práci nějakým happyendovým výblitkem a děsně hlubokým lidským moudrem úplně nakonec. Ale i když mě ten konec opravdu znechutil (a nemyslím konec jako ten VELKÝ konec - Wellse jsem četl a nemám vůči zdejšímu ztvárnění sebemenších výhrad - ale ten malý Cruiseovský konec), tleskám panu režisérovi za lahodné vykreslení apokalypsy a chování lidských individuí v ní k jejich smůle zúčastněných. Obzvlášť deset minut před a po trajektu stojí za to; ale i ten zbytek, v němž teda chudák malá Dakota nemá na práci nic jiného než brečet a ječet, dává pocítit léty tvrdé dřiny trénovanou ruku pana tvůrce. Tu samou ruku, která pak prostě musí nechat zrovna tu důležitou postavu zachránit a hrdinsky zazářit v dešti handgranátových střepin tam, kde chvilku předtím všichni jen laxně zírali na hodně nepříjemnou smrt jiných, z hlediska vztahu člověka k člověku naprosto stejně bezvýznamných postaviček. Life's a bitch, a tak přes všechen svůj odpor prostě budu muset dát těch 80%, i když se na tuhle Válku Světů velmi pravděpobně už nikdy nepodívám. (25.03.2008)

Mám být upřímný? Tak jo. Spielberg nepřekvapil. Ve světle jeho posledních snímků sice ani nezklamal, ale to je na režiséra jeho formátu málo. Válka světů je prostě opět jeden typický popcornový film, jehož cílem asi bylo především pobavit, ale to se mu tak úplně nepovedlo. Respektive úplně marné to nebylo, triky super, atmosféra místy docela hustá, zvuková stránka filmu byla taky dobrá. To je ale aspoň pro mě osobně trochu málo na film, jenž aspiruje na trhák roku. Dějové nelogičnosti raději ani nekomentuju, ve sci-fi žánru bývají většinou pravidla logiky o něco uvolněnější, hlavně ale ten film postrádal určité kouzlo, skoro bych řekl charisma. No, nedá se nic dělat, Steven už se holt definitivně přežil a v současné formě jen splývá s davem dalších podobných blockbusterových režisérů. Do budoucna budu muset u jeho filmů snížit míru očekávání o něco níže... (09.04.2009)

Spielbergova verze Války světů je skvělým kontrapunktem dosavadní tradici katastrofického filmu. Je to film obrácený až nezvykle do sebe, který většinou pohrdá monumentalitou bitev a patosem hrdinství. Soustředí se na tři malé bezvýznamené body, které se zoufale zmítají v divokém proudu války a na nějaký heroismus, fráze nebo nacionalismus jim čas nezbývá. Herecké ztvárnění oněch tří bodů je famózní – chemii rodinného tria dramatizuje zejména maličká Dakota Fanning, jejíž život má z pohledu vypravěče filmu mnohem větší hodnotu než nějaká Socha svobody, Bílý dům a další dosud nepostradatelné elementy žánru. Tom Cruise už mě nepřekvapí – vím, že patří mezi nejlepší a Ray Ferrier to jen a jen potvrzuje. Steven Spileberg využívá báječně fungující magie postav a drží se jim prostřednictvím fenomenální kamery Janusze Kaminského pokud možno blízko u těla. Výsledkem je intenzivní a až nezvykle komorní podívaná, do které lesk a sláva velkých bitev lidstva doléhá pouze v podobě nejasných zkazek. Hutnou atmosféru Války světů dotváří nezvykle introvertní soundtrack Johna Williamse a samozřejmě skvostné efekty, které patří k nejlepším vůbec. Nejpůsobivějšími momenty jsou scény s náznaky zkázy lidstva – déšť šatů, stovky mrtvých v řece... Spielberg se tímto filmem stal definitivně vrcholným představitelem současné spektakulární sci-fi. Jeho filmy mají duši, mají poutavé vizuálno, mají prostě náboj. A mají bohužel pokažené závěry. Ve Válce světů není problém v myšlence, nýbrž v tom, že klišé, kterému se až té doby celkem úspěšně vyhýbá, na konci udeří jako kulový blesk. Škoda, slabších 5*. (02.07.2005)

Čistý, technicky dobře zvládnutý filmový přepis - či spíše přepodstatnění - klasického, v mnohém zakladatelského literáního Wellsova díla. Kritika filmu je kritikou jeho předlohy, v níž vlastně také "o nic" nejde. Pozdější Wyndhamův DEN TRIFIDŮ ve svém dystopickém záběru výrazně pokročil a dále pronikavě rozpracoval toto klasické téma fantastiky. Spielberg naopak v mnohém literárním předlohu posunul a aktualizoval (rozpad moderní rodiny, nesnadný úděl rodičů, generační střety, americká nekázeň vydávaná za individuální svobodu apod.). Druhová "předekologicky" bezstarostná "humanistická" sebestřednost ze světa určitě nezmizela a její připomenutí nikdy není od věci. Porovnáváme-li tento film v rámci vývoje i obvyklé kvality žánru, zjišťujeme, že máme co dělat i s invenční, i s pietní, i aktuální filmovou podobou špičkové kvality. Nemusíme být za každou cenu fanoušky tohoto z větší části pohádkového žánru, v jehož produkci je řada nepopiratelných hlušin; na druhé straně by nám však nemělo být proti mysli, dostává-li se mu toho, což jeho jest. Budoucnost a její divácký i kritický ohlas hodnotu tohoto Spelbergova výkonu ještě důkladně prověří. (11.10.2008)