Válka světů

Spielberg nám nějak zdrsněl. Žádná Blízká setkání třetího druhu, ale tvrdá brutalitka, někdy vážně velmi depresivní a beznadějná ( lidé vypařující se na prach, zoufalý dv prahnoucí po pojízdném vozidle ), kde nám emzáci jdou nemilosrdně po krku. Po technické stránce nemám co vytknout, po herecké v podstatě taky. Žádný vyloženě neskousnutelný sentiment jsem nenašel. Líbil se mi oldschool voiceoverový počátek a pěkně neholywoodsky utnutý konec ( obojí ve stylu původní Války světů ). Ovšem logické chyby by se určitě našly. Jinak označení komorní velkofilm ( vím, že se to zdánlivě vylučuje ) je trefné. dočkáte se velkolepých trikových scén, ale taky dlouhých minimalistických založených na výkonech herců. Spielberg se snaží poměrně často běsnění emzáků neukazovat, vystačí si se záběry na vyděšené obličeje postav a je to velmi působivé. (18.07.2005)

Třicet let po tom co Spielberg de facto založil žánr blockbusteru se k němu vrací v plné parádě. Jeho Válka světů představuje velkolepou mimozemskou invazi nečekaně skromným způsobem, celou dobu totiž sledujeme jen tři obyčejné lidičky a jejich cestičku za rodinou (bez přehnaného heroismu). Co však skromné není, jsou naprosto onanné (to není překlep) vizuální efekty a příjemné je, že Spielberg se jimi vyloženě nechlubí, téměř všechny eye-candy výbuchy probíhají jakoby mimochodem na pozadí. Ovšem scénář už není taková extáze, pár nelogičností se dá najít poměrně snadno a zejména ukvapený závěr dost vrže... Jakože Spielberg komponuje své obrazy mistrovsky, tak obsahem mě tentokrát trochu zklamal. 7/10 (12.10.2008)

Nejvíce mi vadí, že mnoho recenzentů a možná i diváků, píší, že poprvé máme možnost sledovat mimozemskou ivanzi "zezdola" či "očima obyčejné, běžné rodiny". To všechno už tady bylo. To se však týká spíše přístupu ke snímku, ne kvalit. To, co je mezi prologem a epilogem je tak úchvatné, dechberoucí a neuvěřitelné, že to vše ostatní přebilo. Pár nelogičností se najde, nejsou jich však tuny. A autor knižní předlohy by se měl ctít v dobrém. Což je tady dodrženo. Ten závěr by se také dal nazvat "starosvětským v novém kabátu." JSME JEŠTĚ NAŽIVU? (09.07.2005)

Čistý, technicky dobře zvládnutý filmový přepis - či spíše přepodstatnění - klasického, v mnohém zakladatelského literáního Wellsova díla. Kritika filmu je kritikou jeho předlohy, v níž vlastně také "o nic" nejde. Pozdější Wyndhamův DEN TRIFIDŮ ve svém dystopickém záběru výrazně pokročil a dále pronikavě rozpracoval toto klasické téma fantastiky. Spielberg naopak v mnohém literárním předlohu posunul a aktualizoval (rozpad moderní rodiny, nesnadný úděl rodičů, generační střety, americká nekázeň vydávaná za individuální svobodu apod.). Druhová "předekologicky" bezstarostná "humanistická" sebestřednost ze světa určitě nezmizela a její připomenutí nikdy není od věci. Porovnáváme-li tento film v rámci vývoje i obvyklé kvality žánru, zjišťujeme, že máme co dělat i s invenční, i s pietní, i aktuální filmovou podobou špičkové kvality. Nemusíme být za každou cenu fanoušky tohoto z větší části pohádkového žánru, v jehož produkci je řada nepopiratelných hlušin; na druhé straně by nám však nemělo být proti mysli, dostává-li se mu toho, což jeho jest. Budoucnost a její divácký i kritický ohlas hodnotu tohoto Spelbergova výkonu ještě důkladně prověří. (11.10.2008)

Jeden z filmů, jehož nedokonalosti plodí dokonalé diskuse. Místo války pokus o cizozemskou genocidu, místo boje čekání, zda Bůh hraje s vesmírem v kostky, místo obětí objetí? V jistém smyslu intimní blockbuster, který nabízí skrz úzký průhled jedné rodiny perspektivu, co by se s námi stalo, kdyby byli mimozemšťani pekelní prevíti. Problém je, že jejic filmová civilizace je z podstaty nekonzistentní, slabiny, motivace a metody natolik si odporující, že jsem se je celý film marně snažila vstřebat. A vlastně si zpětně uvědomuji, že to, co a proč se s nimi stalo, mě znepokojovalo a zajímalo víc než triviální osud celé Cruisovy rodiny. Jsem to ale nelida. (12.10.2009)