Její případ

Překvapivě působivé a silné drama o těžkém životě žen pracujících v drsném prostředí povrchových dolů. Výborné herecké výkony, působivý příběh a skvěle natočený pocit beznaděje, který podtrhuje už tak depresivní atmosféru daného prostředí, ve kterém nejsou ženy vítané. Žádná feministická agitka ale působivé drama hodné zamyšlení. (12.08.2012)

Chtít se stát hornicí na americkém buranově si žádá samo o sobě odvahu překonat předsudky, ale jedné z žen se to povedlo a brzy jí následovaly další. Tím ovšem nevymizela šikana, ponižování a sexuální obtěžování, kterému byly tyto ženy podrobeny. Některé to zabalily, některé se obrnily hroší kůží a jedna z nich podala revoluční žalobu. A právě o té to celé je. Charlize Theron výborně ztvárnila Josey Aimesovou, která se krom šikany v zaměstnání potýká s vlastní rodinou, kde jí otec odsoudil po brzkém otěhotnění a s výchovou malé dcerky a dospívajícího syna, jenž je ovlivněn maloměstskou společností a získává na matku stejně negativní náhled. Dobré výkony podali i Frances McDormand jako odborářka zastupující ženy, Sean Bean jako její manžel a Woody Harrleson v roli právníka zastupující Josey. Nebýt toho teatrálního soudu, tak bych tomu snad dal i 100%, ale i tak to byla výborná devadesátková záležitost. (01.06.2009)

Josey má jedinou chybu - že je bez chyby a že kumulace mužů, kteří jí ubližují, mi trochu zavání - učitel, otec, manžel, syn, spolužák, kolegové. Ale budiž. Niki Caro ukázala na problém, který nespočívá v rozmazlenosti a nedostatku smyslu pro humor. Každý(-á) má hranici toho, co vydrží, jinde a nikdo nemá právo posměchem, ponižováním a agresivitou opakovaně zkoušet kde. Charlize už je dávno mimo role přicmrndávaček hlavním hvězdám, teď je ona tou "stár". Frances McDormand a Sean Bean mi tady nebyli ničím menším. (22.05.2006)

Tenhle film byl pro mě velkým překvapením, dosud jsem si myslela, že Američani umí natočit jen strašně nudné sekvence nesmyslně táhlých záběrů (to, když chtějí předstírat umění), proudy krve a cáry vnitřností defilujících před kamerou (takhle si představují akci), nebo sentimentální patlaninu (ve všech ostatních případech). Čestnou výjimku tvoří pouze Eastwood. A teď se k němu přidala Caro. I když to není tak úplně pravda, anžto tato šikovná režisérka pouze natočila film v produkci USA, sama Američanka není. A jelikož i do hlavní role obsadila herečku, která nepochází ze země pásové výroby pafilmů, vzniklo výborné a citlivé drama. (25.01.2012)

K naprosté dokonalosti schází snad jen více scén s vypulírovanou Charlize. A teď zase chvíli vážně. Jako film dobré, ale vadila mi jinak opěvovaná kamera. Což o to, sama o sobě je sice pěkná, ale v podobném druhu filmu chci, aby mě semkla s hlavní hrdinkou a ne aby na sebe strhávala pozornost a stále si někde poletovala nad stráněmi, lesy či minnesotskou industriální krajinou. Ovšem je to naprostý detail v porovnání s tím jak moc aktivně mě štval úděsně pohollywoodštěný (aka "zkýčovatělý") scénář. Ve výsledku to s tou slavnou kauzou nemá společného takřka vůbec nic. Přežít se to dá vlastně jedině díky hercům. Respektive herečkám, abych byl korektní a nebyl místními uživatelkami ocejchován jako šovinistické macho prase. (08.04.2008)