Osamělý vlk McQuade

Přímočarý až primitivní scénář plný stereotypů (zpočátku odmítaný, loajální sidekick z národnostní menšiny; "nezávislá", krátkovlasá bývalka; nikdy se nevzdávající, milovaná dcera v nesnázích; atraktivní, dlouhovlasá, majetná ženština, co hrdinovi uklidí a padne kolem krku ...) a prkenné či přehnaně afektované herecké výkony. Kdo čekal něco jiného?! (10.03.2018)

Bavilo, moc. Texaskej bad ass movie, ve kterým si Carradine jezdí v káře s espézetkou CARATE, skoro do každýho souboje tu řvou melodie jak v Tenkrát na západě a v dokonale debilním finále dochází konečně i na Peckinpaha. To když se mlátí ženský a je to zpomalený. Mám rád, když se v těchhle osmdesátkách střílí hodně z UZI, chlapi tu hrajou všema barvama a do otevřených ran si lijou pivka z plechu jak na běžícím pásu. Navíc jsem se u tohohle filmu několikrát podrbal v rozkroku a jak tady říká sám velký R. G. Armstrong, styl je základ. (17.02.2012)

"Musíš mít styl. Ti nejlepší mají vždycky styl." Klišoidní akční béčko o samotářském policejním drsňákovi, na kterého šéf řve pro jeho nekonvenční metody, dostane proti své vůli vyměklého parťáka a dceru mu unesou padouši, zajímavé laděním do spaghetti westernu a zároveň zapojením karate. A jedna z těch zábavnějších norrisovek, která vedla ke vzniku Walkera Texas Rangera. Akce nevybočuje z nevzrušivého průměru včetně závěrečného karate souboje Chucka s Carradinem, ale masivní brokárna, neodolatelně zaprasenej teréňák s nabušeným motorem a vlk jsou fajn. (27.06.2007)

Nevím, jestli to bylo v tomto filmu, a něco mi říká, že ano, ale jediný husarský kousek Cucka Ňourise je ten, jak se vyhrabe s autem z 3 m hluboký díry, kam ho padouch zakope. To jsem si tenkrát říkal, ty jo, to je ale kára:-)) Pak už jsem si při jeho filměch říkal jen: Ouvej, ouvej, to je ale shit:-( (25.01.2008)

Když chlap s buldozerem potká chlapa s obrněným transportérem, tak ten s tím buldozerem je mrtvej. Šeredná mýlka! Protože kočíruje-li buldozer Chuck Norris, neměl by šanci ani německý Tiger! Klasická chuckovina s neporazitelným, neprůstřelným a nesmrtelným hrdinou. Norris se tu sympaticky ani nepokouší hrát, celou dobu si vystačí s jedním drsně stoickým pohledem, jímž dává najevo svůj vztek, radost, lásku, nenávist, soustředění, vyčerpání a dokonce i vzrušení. Fantastický výkon, za nímž pokulhává i mistr kamenné tváře z Rakouska ve svých nejlepších letech. Ač je však Osamělý vlk slušně napěchován kultovními pamětihodnými scénami (výlet auta ze zasypané jámy lvové, blátivá válenda s polibky a výše zmíněné muchlování dopravních prostředků), tak se projevila Achillova pata většiny Norrisových akčňáků, příšerná choreografie soubojů. Veselé akční scény, kde jeden postávající, případně mírně přikrčený hrdina bez veškerého krytí postřílí desítky pohybujících se nepřátel, k osmdesátkovému béčku neodmyslitelně patří, to je naprosto v pořádku. Ovšem martial art se i v těchto letech dočkal daleko lepších a pohlednějších zpracování. Ale i tak, pohodové trojčení. (04.11.2017)