Broučci

Další ze slavných Večerníčkových seriálů na který si velmi dobře pamatuji. Krásně zpracovaný loutkový seriál se mi vždy líbil. Nejen svými příběhy, které poodhalovaly tajemství louky, jež mi pak připadala zajímavá. Ono taky nebylo moc seriálů, kde by se mísila animace s hraním živými herci. A Jan Hartl velmi dobře navázal na práci svých předchůdců. Tuto verzi mám v paměti ještě víc než tu starší. Broučkova rodina mi pak už vůbec nic neříká. (01.05.2020)

Nádherný večerníček, kterému snad nelze nic vytknout.Dospělý lidé ho možná svým pojetím ocení více než děti, pro které může být až melancholický.Možná je i dobře že večerníček nebyl zakončen Karafiátovým "happyendem" tzv. všichni umřou.Celkově je tato pasáž obecně opomíjena, verze předešlá ze šedesátých let pro změnu neměla mrtvého Broučka ani jednoho.Nechci znít morbidně, ale doufám že se ještě dočkám verze která nebude soft a ukáže knihu Broučci bez obalu se vším co obsahuje. (09.07.2019)

Broučci jsou pro mě krásnou ukázkou večerníčku pro děti, kdy se spojí všechny dobré jednotlivé prvky v ještě lépe fungující celek. Broučci mě dokázali uhranout svou atmosférou a dokonalou iluzí fungujícího světa. Jako dítě jsem jednotlivé složky nevnímal a jen jsem se nechal unášet jejich krásným světem a chtěl jsem s nimi po nocích létat s vlastní lucernou. :-) Jako dospělý už ta iluze lehce ustoupila, ale stále dokážu ocenit tvůrce za všechny jednotlivé složky. Nádherná loutková animace, hudba Emila Viklického, hlas Jana Hartla i samotné příběhy z předlohy Jana Karafiáta, všechno se povedlo a těším se, až se v budoucnu někdy mrknu s dětmi. (30.08.2023)

Pěkná knížka to jo, a bez nějakých větších pochyb. Naprostá Karafiátova klasika to také. Povinná četba mých rodičů před mým spaním, jó to muselo vždy bejt. Ale tento večerníček v tomto podání a s tímto vypravěčem (nic proti panu Hartlovi, určitě je to jinak skvělý herec) mě bohužel nikdy nedostal a neoslovil. Nicméně animace celkem ušla. Stále jsme v ní na mezinárodní špici. A za mnohé vděčíme právě panu Trnkovi, který byl jeden z prvních a v jeho šlépějích teď pokračují jiní, daleko mladší generace nadějných animátorů, mezi které patří i paní Pospíšilová. Nikdy ale nezapomenu na magnetofonovou kazetu kdy se z jejího pásku každý večer před mým usínáním, linul nezaměnitelný vypravěčský um v podání mistra Karla Högera či Františka Smolíka.. Teď už přesně nevím kdo, ale natom už dnes nesejde..A ještě jedna věc, broučky chtěla a původně jej zamýšlela natočit i Hermína Týrová ale měla tu smůlu že žila a pracovala v jiné době, tedy v době kdy vadilo že jej napsal evangelický farář a že se broučci modlí k pánu bohu. Je to škoda, protože to právě mohl být ten největší režisérčin majstrštik, i když by o tom mnozí polemizovali. (14.12.2006)

Komplikovaný, takřka erotický vztah mě váže už ke knižní předloze. Tu jsem jako děcko hltala a zbožňovala, ale zároveň jsem nevyslovitelně nechápala určité věci, zvláště co se týkaly víry v boha a proklamovaného závěrečného "poslušného zmrznutí". Proč poslušné? Proč poslouchat? Rebelie! Rebelie! -- Zkrátka, toto jsou ty pravé emoce, které ve mně musí dílo vzbudit, aby se stalo osudovým, voda a oheň. A tento loutkový seriál, kde všechny postavičky mají tak hluboké a tak smutné oči (áách), splňuje moje představy dokonale. (27.03.2010)