Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Hank Grotowski je bachař pracující v oddělení pro odsouzené na smrt. Pracoval tady už jeho otec a současně tu dělá i syn Sonny. Celá rodina má rasistické sklony, Hankova manželka spáchala sebevraždu stejně jako jeho matka a Hankův vztah s otcem je stejně katastrofální jako se synem. Citově strádající Sonny si nakonec dobrovolně vezme život a Hank okamžitě opouští zaměstnání. Ještě předtím však oba asistují u popravy černošského vězně Lawrence Musgrovea, jenž po sobě zanechává otylého syna a pohlednou manželku Leticii, s níž se Hank náhodou seznámí. Pracuje totiž jako servírka v restauraci, kde se občas stavuje na šálek kávy. Jednou večer ji odveze domů a po pár skleničkách se jejich letmé přátelství zvrhne ve vášnivou romanci. Až ráno se Hank z fotografie dozvídá, s kým měl tu čest. To, že asistoval u popravy jejího manžela, však Leticii raději zamlčí. Je však jen otázkou času, kdy na choulostivé okolnosti nového vztahu přijde sama.

Herečka Halle Berryová byla za svůj výkon oceněna Oscarem a Stříbrným medvědem na MFF v Berlíně 2002. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (461)

Kaka 

všechny recenze uživatele

Maximálně minimalistický a zároveň naprosto strhující film, který diváka odzbrojí svou absencí sentimentálního kabátku, svou neuvěřitelnou syrovostí a emociální nabušeností. Thornton jasně na Oscara, avšak i Halle Herry je fantastická. Rasová problematika zde hraje spíše vedlejší housle. Příjemně a hlavně nenásilně však hýbe s dějovou linkou. Hlavní středobod filmu je ovšem dechberoucím způsobem vykreslený křehký vztah osamělé Leticie a Hanka. Jeden z nejintimnějších a nejosobnějších filmů. Film tvrdý jako skála a přitom jemný jako samet. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Nu, je to takové možná až moc zbytečně překombinované, ale přesto to docela fungovalo.Billy Bob Thorton je jako stvořený pro tyhle charakterní, leč leckdy dost zvláštní postavy. HB se místy chovala nelogicky. Docela jsem se divil jak to až odvážně a hlavně dlouze rozjela s Billym v té milostné scéně a jestli je za kroucení holým zadkem Oscar jistý, pak možná i já zvážím herectví. Připadá mi, že to dostala ani ne tak za svůj výkon, ale za barvu svojí pleti v tomto ,,protirasistickém'' filmu. Jo a to jsme v tom roce 2001 netušili co se bude dít za 19 let a jaká kritéria nastaví pro Oscary pokroková porota a hnutí BLM... I když byl tenhle film takovou lehkou americkou pohádkou o zmoudření v důsledku životnách ztrát, dobře se na to dívalo. Billy byl jako vždy boží. Ten jeho vztah se synem a otcem... Šílený. Zahráno dokonale, uvěřitelně. Úplně jste cítili tu absenci jakéhokoliv citu. Přesto pokud film s takovouto tématikou, tak raději Clintovo Gran Torino. Tam jsem tomu protirasistickému poselství i přeměně hlavního hrdiny věřil víc. I tak ale dávám za 4 čokoládové zmrzliny. * * * * ()

Reklama

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Marc Forster se možná v průběhu své kariéry neprojevil jako režisér s dvakrát výrazným rukopisem, jeho filmy ovšem spojuje schopné vyprávění a příběhy s hlubším poselstvím, kdy se umělecký přesah pokusil Forster přenést i do své bondovky Quantum of Solace či Světové války Z s Bradem Pittem v hlavní roli. V samotných počátcích se ovšem Forster specializoval na komorní dramata, kdy skutečně platilo, že každý jeho film jako Hledání Země Nezemě nebo Kryštůfek Robin vypadá tak trochu jinak. Kariéru mu ovšem nastartoval především jeho 2. film Ples příšer, který též vynesl Halle Berry Oscara za její herecký výkon a Berry se tak do dnešního dne stala jedinou afroameričankou, která se pro prestižní ocenění došla. Ples příšer by ovšem měl divákům utkvět v paměti i z jiných důvodů.   Osobně mám Ples příšer zaškatulkovaný jako jeden z těch filmů, který jsem viděl jednou a už nikdy je nechci vidět znova. Ovšem ne kvůli tomu, že by kvality Plesu příšer byli otřesné. Spíše kvůli tomu, že Forster 20 let nazpátek natočil nepříjemné sociální drama s komplexním obsahem, které dokázalo nepříjemně reflektovat americkou společnost a zároveň jde poselství celého filmu schopně přeložit i pro diváka žijícího mimo Ameriku i v roce 2022. A vznikl silný film o přitahujících se protikladech, kteří v aktuálních bodech svého života potřebují sebe navzájem.   Ples příšer jde z dnešního pohledu určitě prozatím vnímat jako jeden z nejpůsobivějších filmů o rasismu, které v 21. století vznikli. Dokáže totiž nutit k zamyšlení, dokáže vyvolat pachuť a především dokáže přijít i s tak trochu netradičním pohledem. Dvě stěžejní postavy neodlišuje jen barva kůže, ale také odlišné povahy a charaktery. Právě na vztah dvou ústředních postav se ovšem známé ´´ protiklady se přitahují ´´ dá naprosto adekvátně aplikovat. Komplexní postavy propojené komplikovaným pozadím, kdy je přeci jen nutná nějaká ta konfrontace s minulostí, aby se vůbec dalo uvažovat o nějakém světlém zítřku. Jestli je něco takového vůbec možné a zda budou dvě ústřední postavy skutečně v pořádku.   Scénář dvojice Milo Addica/Will Rokos nespoléhal na vyobrazení stereotypů, naopak dokázal výstižně představit, jak to zhruba ve skutečnosti chodí. Ples příšer není jen filmem o rasismu, ale také filmem o komplikovaných rodinných vztazích, poučování se z předsudků a především i o tom, že přes veškerou snahu se chyby smazat nedají. Při sledování jde přitom snadno mít pocit, že Ples příšer možná vypráví dva-tři příběhy v jednom, dohromady ovšem vytvoří kompatibilní silnou mozaiku, která veškeré načaté motivy dohrává do funkčního celku.   Billy Bob Thornton dokázal předvést svůj výrazný a přitom víceméně umírněný herecký projev, Heath Ledger poté dokázal, že si tehdejší pověst vycházející budoucí herecké hvězdy naprosto zaslouží. A pak je tu ta slavná Halle Berry, kde dodnes dochází k debatám nad tím, zda si Berry Oscara skutečně zaslouží. S odstupem času je ovšem nutné dodat, že Berry skutečně předvedla dost pravděpodobně svůj nejsilnější herecký výkon v kariéře a i když se na rozdíl od Thorntona vydala směrem více expresivního výkonu, člověk jí tu ženu na dně ovšem dokázal uvěřit, i když vedle Thorntona, Ledgera či Petera Boylea v roli rasistického patriarchy rodu Grotowskich její výkon vlastně s odstupem času zas tak silně nevychází. I vášeň mezí ní a Thorntonem je z dnešního pohledu neskutečně uvěřitelná, kdy i sám Thornton prohlásil, že natáčení sexuální scény s Berry působilo neskutečně opravdově. Tak moc, že existovali i spekulace o tom, zda nebyl vyobrazený sex autentický.   Z Forsterova audiovizuální vyprávění přitom jde cítit schopná ruka, která umí vést herce, aby do svých výkonů dali všechno. Působivý vizuál kameramana Roberta Schaefera, spousty funkčně mrazivých momentů, kteří jsou podtrhují tu zoufalost a gejzír lejn a nakonec přeci jen alespoň i lehké představení formy naděje, že možná může být líp. Ples příšer přesto má k pohádkovosti daleko, je to totiž celé tak uvěřitelně krutý, přirozený a ukázkově zkurvený, že ani ten největší fanda Halle Berry by Thorntonově postavě neměl závidět tu realisticky působící roštovačku. I v ní se totiž skrývá něco shnilého.   Nejde o dvakrát zásadní film, síla v něm ovšem prostě je. Neuvěřitelně lidská záležitost, která by klidně v neideálním lidským rozpoložení mohla vést k návštěvě kulky v mozku. Podobně jako Requiem za sen či Koně se také střílejí jde o film, který může snadno vyvolat deprese. A i když Forster nenatočil vyloženou pecku kráčejících ve stopách mistrovských děl Sydneyho Pollacka či Darrena Aronofskyho, minimálně se mu podařilo natočit záležitost, která dokáže nějakou dobu zůstat člověku v hlavě..... () (méně) (více)

Dever 

všechny recenze uživatele

Soundtrack Asche & Spencer a Chris Beaty : 1. Opening Title ,2. Close Thirteen ,3. Night Into Day ,4. Resignation ,5. Paying Respects ,6. Tyrell ,7. I Needed You ,8. Hank's Transition ,9. I Don't Want To Go Out Like This ,10. Hit and Run ,11. Under the Stars ,12. End Title ,13. I'm Your Man - The Jayhawks , ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Ples příšer je prý jedním z nejpřeceňovanějších filmů všech dob. Takto bych ho asi nenazval, spíš bych jej označil nálepkou ´film rozporuplný´. Na konci jsem v sobě měl několik otázek, které sice překryl silný dojem z příběhu, avšak je zcela nevymazal. Především tu máme záležitost Halle Berry a Oscar. Toto je prototyp ženské role a ženského výkonu, který americké akademii nejvíce imponuje. Žena s těžkou životní cestou, která toho více ztrácí, než získává, a jejímiž nejčastějšími emocemi jsou buď řev anebo pláč. Nezbývá, než aby si udělal každý obrázek sám. Další věcí je ona pověstná milostná scéna, která film předchází snad o jedno celé kolo. Nejrealističtější, nejlépe natočená, nejdelší, píše se o ní. Halle Berry následně inkasovala označení ´žena s nejkrásnější postavou´ a muži začali žárlit na Billyho Boba Thorntona. Jistě, i já bych ten natáčecí den chtěl být na jeho místě. A je třeba uznat, že ona scéna je vážně povedená. Ovšem opět si nedovoluji vyřknout závazný ortel, jestli bych nedokázal ve své paměti vylovit scénu zajímavější. Ať mi ale budou ohledně tohoto filmu létat v hlavě jakékoli myšlenky a otázky, nic to nemění na faktu, že jej považuji za velice povedený a působivý. Tok děje je sice pozvolný, ale nepostrádá na dramatičnosti a umném vykreslení všech nálad. K úplnému uspokojení mi tedy (krom Halle Berry ;-) chybí snad jen menší informovanost o filmu před projekcí. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (18)

  • Název filmu je odvozen od anglického výrazu, který v americkém žargonu znamená poslední přání odsouzence před popravou. (duklak2)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno