Tucet špinavců

Hodně velká blbost, námět sice zajímavý, ovšem přetavený v dobrodružnou břečku plnou nesmyslných situací, tupých Němců (vést válku takhle, do roka jsou kaput) a zcela anachronické vojenské techniky. Přitom nejde o komedii, tam se podobné věci dají tolerovat, ale o vážně míněný film. Nechápu, jak může být taková sračka tak slavná. P.S. Nechápu to občasné porovnávání s jinými válečnými filmy své doby (Tora! Tora! Tora! a další), když to s nimi nemá absolutně nic společného. (22.12.2006)

Originalita nadevše a tento válečný snímek to jen potvrzuje. Lee Marvin a jeho tým o tuctu špinavců (neholili se) je rozdělen na dvě pěkné části. V té první sice nenajdete žádnou akci, za to poznáte onu "špinavou bandu" a v té druhé se to akcí a efekty jen hemží (výbuch německého zámku v té době dozajista Oscara zasloužil). Zkrátka pěkný válečný snímek, kde překvapí dnes již známí herci. (10.08.2008)

Ak by ma tieto staré, hviezdne obsadené, dlhočizné, farebné vojnové filmy preplnené dobovými hviezdami v princípe bavili, určite by som pridal na hodnotení. Tucet špinavcov sa k tým zopár výnimkám nepridá. Ide skôr o western prezlečený za vojnový film, kde protivník nie je braný ako človek, ale ako len figúrka na zabitie, viď vražda nemeckej ženy tým najviac veriacim členom zoskupenia. Ale možno som iba nedocenil sebareflexiu tvorcov a ich komentár k realite 60. rokov. Každopádne jádro pudla je práve v mojej neobľube tohto typu filmov z tejto doby. (06.05.2020)

Zase jedna vynikající klasika, kterou jsem viděl až teď. Vycvičit na speciální misi tucet vězňů je vskutku originální myšlenka a film z ní čerpá na tucet možných situací. Nevím, jestli by se něco takového mohlo odehrát ve skutečnosti, ale na tom nesejde. Občas stačí, když se člověk výtečně pobaví. Hlavně bych chtěl vyzdvihnout skvělého Lee Marvina, jehož postava je nosným pilířem celého filmu a je vskutku nezapomenutelná. (12.04.2003)

Veľmi kvalitné herecké zázemie, svižná práca so strihom ako i realistické akčné scény z bojiska ma ale nedokázali presvedčiť z celkového, mierne chladného dojmu. Taký Veľký útek ma bavil viac a dokázal ma svojou atmosférou vtiahnuť s osudmi rozložených vojakov, hoci by som mu mohol kadečo vyčítať. Dirty dozen je klasika, to nepochybne. Ale aby som inak skvelého Aldricha pochválil, tá pútavosť zápletky nie je hutne a adekvátne konfrontovaná s idealistickými motívmi (ako napr. vo Veľkej ilúzii), ani s nekompromisnými, antimilitaristickými. Toto viac zaujme divákov klasickej americkej vojnovej kinematografie a možno priaznivcov Mashu. (02.10.2015)