Sedm statečných

7 / 10 Jasne vyprofilované dobro a zlo, naivita vo všetkých svojich formách a tvaroch, ostrým vetrom vykresaná príroda amerického stredozápadu, veľké činy, morálne ponaučenia, duchovná čistota prostého, pracujúceho ľudu, povinný happy end; prepis Kurosawovho originálu je uvarený výlučne z tradičných westernových ingrediencií, výsledkom čoho je dnes už klasický, žiadalo by sa povedať až reprezentatívny zástupca žánru. Bohužiaľ, napriek všetkým očakávaniam, nemôžem povedať, že by som bol Sturgesovým dielom nejako zvlášť unesený. Nepopieram jeho nesporné kvality a ani nechcem podrývať jeho kultový status, no príbehu o priateľstve, oddanosti a vzbure v mojom prípade citeľne chýbal akýsi tretí, nefilmový rozmer – neviazali sa mi naň žiadne dojemné spomienky z detstva, nestratil som počas jeho sledovania panenstvo, nevidel som ho ani na veľkom plátne v pompéznej atmosfére kina, ani pod šírym nebom za sprievodu cikád. Takto vytrhnutý z diváckeho kontextu, obnažený a odhalený, nestál predo mnou legendárny epos, ale len obyčajný, takmer päť dekád starý snímok, ktorého vzhliadnutie určite neľutujem, no do môjho srdca sa zlatým písmom zapíše len ťažko. (02.07.2006)

Mexičtí farmáři jsou bez šance, najatá sedmička pistolníků už ovšem nějaké má. Klasické westernové téma přichází. Úlisného a záludného banditu Calveru s početnou skupinou vyžírek se totiž dá porazit i chytrostí, okolo plyne místy naivní, ale většinou moc příjemná atmosféra, tvůrci dávají dostatek prostoru celé sedmičce, takže každý dostane šanci zazářit (s ohledem na to, jaká esa je hrají, tak pochopitelně i zazáří). Velkým plusem je jistá režijní ruka Johna Sturgese a nestárnoucí hudba Elmera Bernsteina. Silný je i sociální a lidský přesah celého vyprávění, kdy pistolníci mají své motivace, které nejsou triviální a mnohdy potvrzují vlastní důstojnost. Remake japonského snímku Sedm samurajů navíc dosáhl většího ohlasu než předloha. Zaslouženě. (18.03.2017)

Zatím jsem zhlédla jen velmi málo westernů kultovního statusu, ze kterých bych měla natolik silné dojmy, že by mi nepřišly nadhodnocené. Zejména se to týká snímků se zdejším hodnocením okolo 90%. Ani o Sedmi statečných nemůžu říci, že by mezi ty výstavní kousky, mé velmi málo početné skupinky, patřily. Jistě, je to skvěle natočený snímek. Ale myslím, že svou legendární pozici si vysloužil zvláště díky silnému hereckému obsazení a skvělé hudbě Elmera Bernsteina. Nějak mi tu však scházel obsáhlejší příběh. Sedm statečných se postupně dává do kupy, sbírají se ti nejlepší chlapi, jaké kdy Divoký západ zřejmě zažil a připravují se na "Velkou bitvu." Celý děj v podstatě jen trénují, vysedávají po Saloonech a klábosí. O moc víc toho děj nenabízí. Závěrečný souboj s bandity, o němž jsem si myslela, že by měl být vrcholem filmu, mi přišel odbytý za pár minut, bez nějaké gradace či napětí. Snímek rozhodně nenudí, charaktery postav jsou dobře vykresleny, i scénář a dialogy jsou poutavé a sem tam padne i nějaká ta vypečená hláška. Ale zkrátka, svůj celkový dojem nezměním. (05.09.2012)

Tak, když jsem se podívala na Sedm statečných poprvé, byla jsem uchvácena. Někde vzadu v hlavě přitom zůstával malý osten, že něco mi tam přece jenom nevoní, nebo by se mi líbilo udělané jinak. Teď, poté, co jsem viděla i Sedm samurajů, už přesně vím, co to je. Je to ta žoviální melodramatičnost, prezentovaná dokonale závěrem. Upřednostňuji chladnou tragičnost originálu. (09.04.2009)

Tak tomu říkám klasika. Tohle byl asi úplně první opravdický western který jsem viděl. Neohrožená parta sedmi chlápků (vždycky jsem měl nejradši Chrise), kteří brání chudou vesnici před bandity vedenými Calverou (výtečný Eli Wallach). A už od dětských let je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů. Vždycky a stejně rád jako tenkrát se nechávám unést tím překrásným příběhem o odvaze, cti, smrti a lásce k životu. Spolu s Tenkrát na Západě nejlepší western a geniální klasika, která bude už navždycky zářit na filmovém nebi. 100%. (07.02.2005)