Cestující v dešti

"Co to děláte? - Mířím na budoucího milionáře!" Znásilněná submisivní panička a dominantně tajemný sympaťák vytvořili velmi zajímavý pár, ve kterém oba ví své, ale jeden z nich to nepřizná. Zub času zanechal na tomto snímku svou stopu, neboť nedobrovolně chlastající Melancholie je jednoznačně ženou z jiné doby, Dobbs je paradoxně stejně chápající jako zákeřný a ty dva pokusy o vraždu není potřeba mezi dobrými přáteli nijak rozmazávat. Já jsem si to docela užil, ale trochu mi kazila náladu dobově podivná hudba a pár okamžiků překombinovaných za hranici přehlédnutelnosti. (31.03.2016)

Nevšední, silný a podmanivý příběh. O křehké bojovnici, jejíž odhodlání bylo pevné jako skála z té nejtvrdší žuly. A o záhadném charismatickém chlápkovi, který sice NEPŘICESTOVAL v dešti, zato šel nekompromisně za svým cílem - přesto nebyl jejím nepřítelem. Nepochopím jen jednu maličkost: Jak mohla mít ta neobyčejná žena za manžela takového ukázkového pitomce ... přímo výstavní exemplář. (18.10.2012)

Rozjíždí se to fakt zajímavě a ten psychopat na začátku vypadá opravdu jako psychopat, kterýho by asi nikdo nechtěl potkat někde v tmavý uličce. Prostě vypadalo to zase na jeden poctivej oldskool thriller. Jenže postupně se z toho stane úplná slátanina. Charles Bronson tam začíná rozjíždět nějaký divadýlka, kecá tam pořád něco o nějaký tašce, ale děj se prakticky nikam neposouvá. Pořád jsou tam akorát nějaký odbočky a kličky a mě to přestalo bavit. Pak se ta slavná taška konečně najde, tak jsem doufal, že třeba film dostane nějakej novej náboj, ale nic. Nuda pokračovala až do závěrečnejch titulků. Dávám 2 hvězdy za úvodních cca 30 minut a obstojně hrajícího Bronsona. (05.02.2015)

Šťastný rok pro Jobertovou, ocitla se v rolích žen na obou stranách zákona, měla k tomu charismatického partnera a v obou případech vznikl nadstandardní film. Cestujícího v dešti však vehementně zkazila Sabina Laurinová kvičící z úst Jobertové. Ten paskvil na dabing, který předvedla, mi způsobil spasma ušních bubínků a nauzeu. Laurinová je snesitelná pouze s roubíkem. Otázkou zůstává, zda by její pojetí dabingu nebylo mnohem lepší, kdyby ten roubík již měla zaveden. (15.07.2012)

Cestujícího v dešti je docela těžké žánrově zařadit. Clément si dal práci prvky nejen protřepat, nýbrž nemilosrdně promíchat. Mimikry dramatu morfují v hitchcockovskou kriminálku a nakonec v nepravděpodobnou romanci s výraznými prvky psychologického filmu. Podmanivý maglajz drží pohromadě jednotná melanchodlická atmosféra, zahuštěná lounge soundtrackem Francise Mai [zhruba na úrovni Air circa Moon Safari, mínus beaty], a potom okolnost, která se za celý film nezmění ani jednou - kočičí výraz Charlese Bronsona, jehož angažmá ve francouzských filmech patří k tomu lepšímu, co po sobě zanechal. Jeho drsný Harry Dobbs se ve filmu filtrovaném snivou náturou hlavní hrdinky ocitá trochu mimo mísu. Snovým uplakaným světem riviéry po sezóně projíždí jako nůž máslem, práská kníry a změkčilými frantíky pohazuje jako polystyrenovými paňáky. Je to asi spíš zásluha zdatného režiséra, že se méně fyzických prvků svého hereckého partu shošťuje přes obludný doplněk pod nosem se ctí. Komu nevadí režisérký exhibicionismus, na tomhle Clémentově snímku si vyloženě pošmákne. (28.09.2013)