Režie:
Mel BrooksKamera:
Paul LohmannHudba:
John MorrisHrají:
Mel Brooks, Madeline Kahn, Cloris Leachman, Harvey Korman, Ron Carey, Howard Morris, Dick Van Patten, Rudy De Luca, Barry Levinson, Jack Riley, Charlie Callas (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Psychiatr Richard H. Thorndyke se stane novým přednostou psychiatrického ústavu pro velmi, velmi nervózní pacienty. Hned po příjezdu na nové pracoviště pozná, že ho čeká těžká kariéra. Jeho předchůdce totiž zemřel za nevyjasněných okolností. V ústavu se dějí i další podezřelé věci. Mnozí pacienti jsou zcela normální, zatímco doktor Charles Montague nebo fanatická německá ošetřovatelka Dieselová jsou případy zralé k léčení. A to ještě není všechno: sám Thorndyke přede všemi tají svou panickou hrůzu z výšek!
Bláznivá americká parodie je dílem vyhlášeného specialisty na tento žánr, Mela Brookse. Ten si tentokrát vzal na mušku dílo mistra napětí Alfreda Hitchcocka. Závrať je inspirovaná Hitchcockovým klasickým dílem Vertigo, avšak diváci v něm jistě poznají i scény z filmů Psycho nebo Ptáci. Proslulá vražda ve sprše či smrtící útok opeřenců jsou však v Brooksově podání obráceny úplně naruby... (Peta_N)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Předně nesouhlasím s Exvizitorem: Brooks svoje hitchcockovské citace filtruje do komické absurdnosti ještě před tím, než je zasadí do relativně všedního kontextu, ne naopak. Přiznávám, že zejména v první půlce film trochu dojíždí na herecké pitvoření a odfláklou realizaci té fyzičtější komiky, nicméně nikdo bez „gulí“ a bránice nemůže neocenit vichr, který do druhé půlky vnáší Madeline Kahn s unikátním mixem sex-appealu a (vtipně) afektovaného výrazu. Navíc Brooks třeba v nádherně subtilním sinatrovském čísle nebo při vertigovské pointě dokazuje, že pokud netlačil příliš na pilu, byl jedním z čelních komediografů druhé poloviny minulého století. ()
Podařená parodie na perly z dílny mistra Hitchcocka. Ale naštěstí nejen na ně. High Anxiety drží pohromadě sám o sobě a pobaví i diváky kteří mají o citovaných dílech jen letmou představu. Mě nejvíc rozesmály vtipy které Mel Brooks přidal navíc (auto Louis Vuitton, chlípný telefonát, kamerové průlety). To hlavní co mě uchvátilo byla ovšem Madeline Kahn. Má přesně ten správný mix krásy, osudovosti, zajímavosti a potrhlosti aby působila maximálně přirozeně a přitom směšně. ()
Může být parodie zároveň poctou parodovaného díla? V podání Mela Brookse je možné všechno. Závrať dokonale kopíruje režijní styl mistra Hitchcocka a přitom nepřestává být pošahanou taškařicí. Třeba takový průlet skrze sklo, nebo přesná rekonstrukce legendární sprchové scény (akorát s novinami namísto nože) rozesmějí i ty, kteří o Hitchových filmech jenom slyšeli. Mnoho scén však ocení jenom lidé znalí většiny Hitchcockových filmů (a většina zde představuje vskutku úctyhodné číslo). Pro někoho to tedy pravděpodobně bude občas nuda, ale přinejhorším nuda velmi stylově zrežírovaná. 80% ()
Mela Brookse mám rád, ani tentokrát mě nezklamal, ale ani neohromil. Vtipné to sice je, ale připadalo mi, jako by tomu chyběl dech. Asi jako když přespolní běžec dorazí do cíle, ale loudá se při tom jako šnek. Na druhou stranu minimálně díky parodiím na Ptáky a Psycho a přednášce za účasti dětí stojí za to film vidět. 60%. ()
Nový poměrně hloupý ředitel staré psychiatrické léčebny poblíž LA mívá skutečnou Závrať naruby, High Anxiety, což jediné ho odlišuje od jejích ostatních poměrně hloupých zaměstnanců, kteří se ho snaží poměrně hloupě zbavit. Scenáristé Rudy De Luca, Barry Levinson a též režírující Mel Brooks jim navíc kladou do cesty roztodivné poměrně hloupé překážky včetně jedné krásné poměrně hloupé blondýnky a všechno proto dopadne dobře až nakonec. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o filmu z něj. www.macguffin.cz ()
Galerie (36)
Zajímavosti (2)
- Irská rocková kapela Therapy? po filmu pojmenovala své sedmé album. (Fenk)
Reklama