Oliver Twist

Já, jakožto člověk románem nepolíbený nemám oprávnění hodnotit veškeré odchylky. Co ale hodnotit můžu je naprosto okouzlující prostředí tehdejšího Londýna a hlavně precizní kostýmy všech postav. Film velmi pěkně vykreslil tehdejší dobu. Nicméně tohle podání příběhu mi nepřišlo nijak závratně zajímavé, tudíž jsem se i několik úseků vyloženě nudil. Lepší * * *. (14.02.2011)

Spojení Polanského s Dickensem se po shlédnutí tohoto filmu zdá být samozřejmé a zcela logické. Dickensův Oliver Twist je pro Polanského dokonalou látkou k adaptaci (kombinace jisté hravosti s takřka všudypřítomnými temnými podtóny u obou jmenovaných; navíc v historických kulisách mohou naplno vyniknout Polanským toliko milované "Rembrandtovské" barvy) a Polanski je zase tím nejpovolanějším pro transformaci díla Charlese Dickense na filmový pás - oba jsou totiž precizními vypravěči, každý v rámci jiného média.___Samotný film je precizní ve všech ohledech a sympaticky umírněný (věřím, že třeba takový Spielberg by v nemálo momentech sklouzával k silnému patosu...) a jeho postavy jsou ve fikčním světě něčím víc než jen pohyblivými ilustracemi těch z literárního textu. S klidným svědomím mohu prohlásit, že lépe to natočit už nešlo. (02.02.2012)

Roman Polanski se pokusil zachovat charakteristické znaky Dickensových románů vycházejících na pokračování, takže i jeho film se nejdříve věnuje několika pro samotnou zápletku podružným epizodám, které končí de facto otevřeně (přesunem hlavního hrdiny někam jinam) a postupně konstruují obraz nevinného hrdiny zmítaného osudem. Komplexně rozvíjený narativ tak začíná až kolem čtyřicáté minuty s příchodem do Londýna, kdy se film dostává na nový začátek a divák se může konečně začít orientovat v prostoru, v čase a v postavách. Na jejich spletitých vztazích je film postaven a všechny jsou ve skutečnosti mnohem důležitější než sám hrdina, který svůj osud není schopen ovlivňovat, ale je jím sám zmítán. Vzhledem k předchozím Polanského hrdinům, kteří se vždycky snažili změnit svůj osud, Oliver Twist je zajímavým popřením hlavní postavy ve vztahu ke zdánlivě vedlejším persónám kolem, jejichž spletitými vztahy je Oliver vlastně průvodcem. Nedokáže ovlivnit svůj osud (když se o to pokusí, je postřelen), ale radikálně ovlivňuje osudy všech ostatních a nutí je dělat fatalická rozhodnutí, která s sebou většinou nesou tragické důsledky (vražda, šílenství, oběšení), ačkoliv dosud žili v poměrně klidném stavu bez konfliktů. Oliver Twist představuje především katalyzátor událostí, hitchcockovského „McGuffina“. Přes všechnu pasivitu a naivitu budí malý Oliver Twist diváckou spoluúčast, především skrze bezmocnost a nespravedlnost: neustálé křivdy, kterých se Oliverovi pořád dostává, když do jeho nevinné (chtělo by se říci prázdné) mysli padouchové vkládají vlastní uvažování. Křivdy, bezmoc a nesmyslné přívaly násilí jsou tu prezentovány jako nedílná součást života, před níž nelze utéct. Nádherně natočený film navíc vsugerovává podobně intenzivní pocit identifikace s prostorem, jaký Polanski vytvořil v Pianistovi. Evidentními digitálními triky nezploštělý Londýn (postavený v Praze) podobně jako v Pianistovi žije se svými postavami a kopíruje jejich momentální rozpoložení. (30.06.2010)

Nepochopil jsem, co na tom filmu všichni vidí. Režisér se bál natočit nějakou scénu skutečně dramaticky, začátek by díky krásné kameře a hudbě nejspíš vypadal stejně idylicky, i kdyby hlavní hrdina umřel hlady, a k nepoznání namaskovaný Ben Kingsley taky děti nevystraší. Přes vynikající výpravu vzniklo sotva něco víc než jednoduchá náhrada školní četby. (21.11.2005)

Už podruhé mám pocit, že Roman Polanski natočil výborný film. Už podruhé mám pocit, že tomu filmu přece jen něco chybí. Tím prvním filmem, u kterého jsem měl nejistý pocit, byl snímek "Bůh masakru". Polanski ho naprosto mistrně zvládl, režisérsky mu není co vytknout, ale mám pocit, že prostě jenom dobře převedl na plátno to, co skvěle fungovalo na divadelní scéně. Jeho vlastní přínos mi tolik zásadní nepřišel. Podobně je to se snímkem "Oliver Twist", který se mimochodem natáčel i v Praze. O předloze je možné říct, že je světově proslulá a velmi známá. Polanski dokonale zachytil dobu, špínu Londýna, ale přesně takový má člověk pocit i z románu. Opět se mi tedy zdá, že přínos samotného Polanského není tak velký. Jako kdyby se nejednalo o film, který by měl mít autorský rukopis, ale pouze o výborné převedení klasiky do filmového žánru. "Oliveru Twistovi" nic nechybí, ale také mu nic nepřebývá. Hlavní hrdina je přesně takový, jakého očekáváme. Jako špinavý je to lotřík, ale když se dá trochu do pucu, je až roztomilý. Není to kluk, kterého by divák měl nesnášet, ale přesně ten typ, kterého může mít rád. Ben Kingsley zde vůbec není jako hlavní zloduch, ale je smutnou postavičkou, což jen podtrhává závěr celého snímku. Není laskavý, není příjemný, i když zde zůstává naděje, ta není pro všechny. Jenže tohle je prostě něco, co člověku dá i kniha samotná. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/jeden-den-jak-porodit-oliver-twist-wall.html (28.02.2013)