Tajemství slov

Plné typicky evropských trademarků. Úsporná minimalistická režie, málo hudby, v podstatě ryzí konverzačka v syrovém industriálním prostředí vrtné plošiny. Plné neurčitých pohledů na oceán a hutných myšlenek/názorů/postojů. Bohužel bez drajvu a s poměrně malou katarzí, kterou bych u filmu takovéhoto ražení očekával. Sarah Polley fantastická. (03.09.2015)

75% - Zajímavý a hluboký film, který rozhodně stojí za shlédnutí. Úžasná atmosféra, perfektní herecké výkony, a sympatická lámaná angličtina s mnoha přízvuky :o) Mnoho symboliky, mnoho moudra, zatraceně mnoho bolesti, a přesto tolik romantiky… Hm… Jen ta věčná ruční kamera… Často jsem měl pocit, že už by si mohli autoři přestat hrát na Blair Witch, a jestli si už zapomněli nějaký ten stativ doma, tak aspoň zaměstnat někoho, komu se neklepou ruce na držení kamery. Proč jsem (ač laik) z ničeho nic tak přísný na příliš tvůrčího kameramana? Velkou část filmu tvoří intimní dialogy dvou osob, a díky nápadným pohybům člověka s ruční kamerou k nim mně, jako divákovi, přibyla i třetí -ta, co vše natáčí. A docela mi to kazilo zážitek. Umělecký záměr tedy na mě moc nezabral. Ale určitě se v tom dá "naučit plavat" ;o) (15.07.2007)

Tajemný život slov (nikoli Tajemství slov), protože slova nejsou tajemná, ale protože žijí vlastním životem a pro každého mohou mít jiný význam. Tak jako ústřední slova tohoto filmu "čas" (který zabíjíme, aby nezabil nás, a "smrt", která se dají v některých jazycích (třeba sanskrt) odlišit pouze podle kontextu. Isabel Coixetová mavíc zúžila význam slova "svět" na pojem "ropná plošina", která je dosud obýváná pouze muži (sympatickými, i když každý svým zvláštním způsobem); rovněž tak každý (včetně mrtvého muže) je vybaven nějakou úchylku. Úchylku (izolovat se od všeho přesahujícího "pracovní den", symbolizovaného mýdly na jedno umytí) má i dívka, najatá pro ošetřování muže, těžce zraněného po požáru. Když pak pro něj svoje tajemství obleče do slov, změní to rázem jeho život; i když se jeho život už stejně začal měnit, jenže jen zvolna, postupně. (07.08.2018)

Príbeh so silnou pointou, ale kým na ňu dôjde, tak mi to pripadalo dosť nezáživné. Nevychutnával som si každú spoločnú sekundu medzi ústredným párom a hlavná hrdinka ma svojou uzavretosťou miestami štvala. Mala na to dobrý dôvod, ale ani spätne to môj pohľad nezlepší. Paradoxne by som rád videl pokračovanie, v ktorom by sme sledovali, či je vôbec možné, aby človek s takou traumou bol schopný ešte viesť normálny a šťastný život. 6/10. (09.10.2023)

Umělý ostrůvek uprostřed oceánu „ víc než 50.000 tun železa, do kterého každý den udeří přes 28.000 vln. Někdy víc.“ Místo, kde pracuje jen hrstka mužů a kde se stala nehoda. Tam utekla z nucené dovolené Hanna ..... „zabít čas, než čas zabije Tebe.“ Nemluvná žena s naslouchátkem, která nestojí o společnost, ale nabídla se jako ošetřovatelka popálenému a dočasně slepému muži. Ten má sice bolavé tělo, ale radostně vypráví, je plný zvědavosti a nekonečných otázek. Ocitnula se v blízkosti člověka, který ji postupně dokáže svými slovy rozesmát, rozesmutnit. „ Tajemství slov“, která umí poodkrýt dávná a bolestivá tajemství, ale přináší i úlevu a vzájemnou důvěru. Důvěru pro kterou se vyplatí ..... .naučit se plavat! Nádherný, emocemi nabitý film se skvěle vybranou dvojicí „trosečníků“, který jen tak z hlavy nevyženu a ani nechci 4,5*. (09.08.2006)