Uvnitř tančím

Po skončení filmu som nemusel vyhadzovať zvlhnuté vreckovky a pri jeho komentovaní nemusím vystavovať na obdiv svoje pohŕdanie problémami, ktoré sa ma netýkajú. Vovnútri tancujem ma okrem vynikajúcich hereckých výkonov ústrednej trojice zaujal najmä spracovaním tejto háklivej témy. Oceňujem, že postihnutí neboli iba poľutovaniahodnými. Boli to úplne normálni mladíci s deficitom, ktorý si aj sebastredný a arogantný Rory uvedomoval omnoho skôr, ako mu malý uličník beztrestne šľohol čiapku. Nemyslím si, že film bol nakrútený ako citovo vydieračský kalkul. Veď stačilo pridať trochu viac záberov z prózy života paraplegikov a ich šance na normálny život by sa ukázali v inom svetle než problém, ktorú univerzitu si vybrať. Aj ja mám kovové koleno a som zmierený s tým, že na Téryho chatu sa už nedostanem. Ale tiež nevypisujem listy správe TANAPu, aby na Terčinu predĺžili trať zubačky. (01.01.2011)

Vlevo ode mě se brečelo, vpravo se obdivoval plakát Slipknot na zdi Roryho pokoje, uprostřed já: střed všech emocí a tančící uvnitř. Zjistil jsem, že nejde o pocit totální skleslosti, který by vás měl utvrdit v názoru, že lidi na vozíčku těžší to maj, ale o pocit vůle k životu a k pochopení. Ti dva klucí neměli to, co chtěli (jeden svobodu, druhej vysněnou lásku), ale jejich přátelství bylo, díky bohu, pevný jako skála. Ten film možná balancuje na hranách kýče, ale taky je kurevsky silnej. A právě v tom mém střdobodu, v tom závěru, kdy se všechno kupilo, jsem si řek, že uvnitř tančím! (05.12.2009)

Cože??!! 131 nejlepší film?? Ani omylem. Zase jsem šlápl vedle a opět je ve dvoustovce film, který tam nemá absolutně co dělat. Tohle je uměle naivní sladký kýč velký jako vrata, snažící se vymáčknout nějaké emoce a ani to se mu bohužel nedaří a vyznívá to hrozně směšně. Na co si to tvůrci hrajou? Další film u kterého jsem se těšil až dosáhnu závěrečných titulků. Pokud můžete, vyhněte se tomuto filmu velkým obloukem. (17.04.2009)

Tento film má obrovský náboj, Rory srší neskutečnou chutí do života, který si užívá plnými doušky každou nanosekundu. A po jeho boku začne touhou po opravdovém životě trpět i Michael. A já musím přiznat, že je to nakažlivé. Celý film byl nakažlivý fantastickou chutí na život. Moje duše tančila s Rorym. (10.09.2011)

Když jsem poprvé slyšel o tomto snímku, tak se mi hned vybavil Jirka Macháček a jeho perverzní song Tančím. Na první pohled nesourodá kombinace, ale Rory to tady rozjíždí v tak velkém stylu, že o zábavu není nouze. Snaha ústřední dvojice, žít jako ostatní, je úchvatná. Uvnitř tančím rozhodně nehraje jen na city, ale umí i pobavit. Rozhodoval jsem se mezi 4 a 5. Co rozhodlo? Dr. Divnoláska na večírku. Nezapomenutelné. (27.10.2010)