Bláznivá olympiáda

POZITÍVA: prekvapivo dobrý Knoxville, ktorého postava je akoby písaná na telo Jimovi Carreymu, či Adamovi Sandlerovi, avšak oni už dnes kopú za inú ligu. Na rozdiel od tých dvoch megahviezd, však Knoxville netlačí zbytočne na pílu a nesnaží sa film ukradnúť pre seba, ale dodáva svojej postave aj sympatie. Ďalej je tu zábavný a vždy iný Brian Cox (čo robí v takejto taškarici tento herecký chameleón?). A v neposlednom rade sympatickí predstavitelia Knoxvillových mentálne postihnutých kamarátov, ktorí sú na plátne mimoriadne bezprostrední. NEGATÍVA: popri nejednej podarenej vtipnej scéne sa vyskytujú aj mnohé, ktoré vyznejú do prázdna. Tým pádom je tu aj nemálo hluchých a nudných miest. Taktiež by som k negatívam pripísal aj neoriginálny a opäť typicky hollywoodsky, moralizujúci scenár a dopredu jasný finiš. VERDIKT: komédia, pri ktorej som neutrpel psychickú ujmu a neľutoval som obetovaný čas. O pár rokov v televízii si ho znovu rád pozriem. (21.07.2006)

Jediná věc, které mě na tomto snímku upoutala, bylo obsazení hlavního hrdiny. Že zrovna v komedii, která se točí okolo postižených dětí/lidí, se objeví staré (pardon za to slovo) prase Johnny Knoxville, jsem opravdu nečekala.. To je asi tak jediné, co mě zaujalo.. Děj mi přišel nudný už jen proto, že bylo jasné jak to dopadne, a hlavně trapný.. Nemluvě o tom, že předstírání postižení mi přišlo v některých scénách až nechutné(?) nemotální(?).. nevím jak to nazvat. (02.02.2011)

"Tys mi bez dovolení vzal cdéčko a poškrábal si ho!" Ano, není příliš důstojné si utahovat z mentálně postižených jedinců, ale když na mě film skoro celou dobu křičí - vyprskni smíchy a dávej bacha, aby ses nepo.. - tak i odměřený člověk, jakým já v určitých věcech bezpochyby jsem, dovede občas "mírně vyprsknout". Je to sice hrozná blbost na jeden pořádný výplach mozku, ale osobně si myslím, že záměr tvůrců byl tímto splněn a přece jen došlo k pobavení. Takže ahoj, já jsem Glen a doufám, že jste se všichni aspoň "trochu" nasmáli. (03.03.2020)

Veselá oddychovka na nedělní večer. Filmu kraluje herecký um Johnnyho Knoxvilla, hrajícího herce hrajícího postiženého člověka na paralympiádě. Trošku za vlasy přitažený koncept je tu pomocí dobrého učebnicově romantickokomedického scénáře zpracován zábavně, neotřele, leč sem tam to trošku dře (zejména při romantické dějové lince), ovšem kdo někdy přišel s někým postiženým do styku nebo koukal na paralympiádu, bude se příjemně bavit. Velice pozitivní a pěkná propagace pomoci postiženým a paralympiády, teda alespoň já tam ten potenciál vidím. Doporučuji jako doplňkový materiál pustit si Pavla Lišku v Manéži Bolka Polívky, kdy se ve formě Návratu idiota snaží přednášet úryvek, kdy Romeo mluví k Julii, která je na balkoně. Rovněž vtipné. A kdo někdy hrál Summer Olympic Games (jak se mačkal enter), toho Knoxvillovo umění jackassu příjemně překvapí při skoku vysokém. (14.03.2010)

Ten kněz ve zpovědnici byl z opravdu velmi radikální církve, zřejmě konvertuji.. Přišlo mi, že pohodový The Ringer si spíše utahuje z těch, co sami přízemně vtipkují na účet mentálně postižených a ukončil to očekávaným závěrem, nad kterým by jistě zaplesalo rytmem fair-play bijící srdce Sport Billyho.. Knoxville prokazuje svou zajímavost, i když zrovna nejezdí z kopce v nákupním vozíku, či nedostává kulečníkovými koulemi do genitálií. (15.06.2009)