Válka policajtů

Francie byla vždy velmocí na kriminální filmy. Ovšem v devadesátých letech jich razantně ubylo a kromě Komisaře Moulina a jiných seriálů se vyjímaly pouze dvě akčňárny Luca Bessona. Olivier Marchal se v roce 2004 vrátil s klasickou krimi, která patří k tomu vůbec nejlepšímu, co v tomto žánru ve Francii vzniklo. Nebýt moderní hudby, nových aut, postarších hereckých hvězd a kdyby franky nevystřídaly eura, řekl bych, že je to drsná francouzská škola 70. let. Celý film je skutečně realistický a ukazuje bez příkras práci policistů i jejich případnou realitu. Kdyby policista striktně dodržoval předpisy, nic by tím nezískal a k ničemu by nedospěl. Leo Vrinks je klasický zásadový polda, který si se svojí partou dělá zákony po svém a používá své metody, avšak zná hranici, za kterou nelze zajít. Tu pomyslnou hranici naprosto ignoruje Denis Klein - zapřísáhlý karierista a lezec přes mrtvoly, který se neštítí ničeho. Na závěr jsem očekával (vcelku očekávanou) přestřelku, ale byl jsem velice příjemně překvapen. Závěr je geniální. Herecké výkony všech zůčastněných jsou naprosto vynikající, především Daniel Auteuil a Gérard Depardieu si své role náležitě užili a dali do nich všechen svůj šarm a herecký um. Olivier Marchal vytvořil drsnou kriminálku s neodolatelně posmutnělou atmosférou drsné školy a třpytivý drahokam, který září v dnešní době víc než kdy jindy. V době Hollywoodských přetrikovaných akčňáků, komerčních srágor a Německých vybuchujících slátanin se objevila čistá, nekomerční a realisticky natočená podívaná. 100%. (18.03.2007)

Ačkoliv film znám již několik let, jakýmsi nedopatřením mi uniklo jeho hodnocení. Činím tak tedy teď. První dojem, který diváka sledujícího stříbrné plátno prostoupí, je pocit klasické tvrdé školy. Teprve postupně, v přímé závislosti na košatícím se ději, se potvrzuje to, co film předchází. Hloubka příběhu, propracovanost postav, skutečná - a ne kašírovaná - opravdu niterná lidská tragédie jednoho z hlavních hrdinů, až dokonalá nečernobílost v líčení francouzské justiční (soudní) policie tlačí diváky tam, kde je režisér Marchand chce mít. Skvělé výkony obou protagonistů jen umocňují Marchandovo mimořádné vedení herců - nejvíce to vynikne na postavě Vrinksovy dcerky i faktu, že její dívčí zpodobení Auteil svěřil vlastní dceři - a jsou jen orientačními ukazateli na cestě k nevšednímu zážitku. Marchand nesoudí, nehodnotí, netrestá; naopak neosobně podává děj, který chce být - a také je (zdůrazňuji to právě proto, že v naší současnosti jde o mimořádně vzácný jev) - skutečným příběhem. Hranice lehkého žánru - o nějž Marchandovi nešlo - jsou tu prolamovány ve prospěch diváka, režiséra, ale nakonec i díla samého. O bolestech doby a postmoderních mravních i hodnotových propadech vypovídá VÁLKA téměř vše. O to přesvědčivěji, že právě to nebylo záměrem autorského záměru. Výsledkem tohoto propracovaného, vyváženého a současně spontánního přístupu je jedno z mimořádných filmových děl rodícího se nového tisíciletí. (06.07.2011)

Po dlouhé době povedená francouzská kriminálka navazující na slavnou tradici let minulých. Maximální důraz na postavy a jejich psychiku je sympatický, byť se kvůli tomu nemusel hned upozaďovat i scénář. Trochu to celé sráží závěr, který je "pouze" dobrý, nikoli stejně vynikající jako zbytek filmu. Ony po celou stopáž pečlivě budované temné charaktery (a ostatně i atmosféra) v něm vyznívají tak trochu do ztracena. Vzniknout to někdy v sedmdesátých letech, tak tomu dám za čtyři jako nadprůměrné žánrovce. Ovšem v dnešní době nelze jinak než za plný počet, tenhle typ snímků mi prostě chybí. A navíc si mě Marchal získal svou evidentní láskou k Nelítostnému souboji. (18.06.2005)

Od režiséra Marchala už jsem viděl MR 73 (2008) a mám z obou filmů dost podobný dojmy. Vypadalo to nadějně, ale zůstalo to tak někde napůl cesty. Chybí tomu nějakej originální nápad, je to spíš taková přehlídka klišé. Lidi tady píšou, jak film působí pěkně staromilsky, což by mi vůbec nevadilo, ale já asi těm starejm filmům ze 70. let mám tendenci ledacos odpustit. Jenže tohle je relativně novej film a tady mi docela lezlo na nervy, když během přestřelek nikdo nedokáže z deseti metrů trefit ani vrata od stodoly. Největším kladem filmu je asi hlavní herecká dvojka. Daniel Auteuil zahrál toho poctivýho policajta ze starý školy skvěle a Gérard Depardieu jako záporák mu zdatně sekunduje. Jinak jsem na filmu nic mimořádnýho neobjevil. Zdejší vysoký hodnocení moc nechápu. 50% (05.10.2023)

Výborná francouzská kriminálka, která se zaměřuje především na policajty, jejich rivalitu, charaktery, mocichtivost, pomstychtivost a ironii osudu. Film je více dramatický, než-li akční, což ale v tomto případě není vůbec na škodu, no na plnej kotel jít nehodlám, protože v takto na oko kvalitní kriminálce nelze odpustit ani jen pár scénáristických a dějových laciností, většinou v podobě moc velkých náhod a nelogičností. Ale jinak fakt super. Na pana Oliviera Marchala se podívám trochu zblízka. 85% (11.07.2014)