Válka policajtů

Francouzské drsné příběhy o ještě víc drsných policajtech mi nikdy moc neříkaly, například ty s Delonem mi připadají převelice trapné, ale tohle se povedlo. Trošku to připomíná některé pozdější díly komisaře Moulina. Realita a akční scény se střídají opravdu vyváženě, námitku bych měl jen proti přehnané doslovnosti některých scén (myslím hlavně flashbacků.) Herecky je film bez debat brilantní. (29.12.2005)

Francouzi tohle jednoduše umí. Navíc, když se snímek ocitl v rukou bývalého člena pařížského policejního sboru Oliviera Marchala. Takže označení „podle skutečné události“ dodává celému inteligentnímu vyprávění ten správný punc uvěřitelnosti. Dva policejní útvary, dva jejich šéfové. Bývalí kamarádi, současní rivalové. Jeden posedlý svou prací, druhý spíš prahnoucí po moci. Rozdílný postoj k práci, jiné úhly pohledu na život. A zároveň i napojení na podsvětí, výborná orientace v něm, kdy ve jménu spravedlnosti není problém překročit zákon. Místy tu vnímáme až antickou osudovost obou matadorů. Dějově je snímek velice bohatý (naštěstí ale dokonale přehledný), takže není třeba vyzrazovat základní linie. Francouzské drama ze staré školy rádo cituje své věhlasné kolegy (Michael Mann, ku příkladu), sází na údernou akci, na správně servírované emoce a skvělé herecké obsazení. Francouzští veteráni GD a DA působí záměrně unaveným projevem, z jejich tváří se dá vyčíst to, co neřeknou slovy, každá epizodka z jejich pracovních i osobních životů zde má své opodstatnění. Elegantní záběry v syrové atmosféře dodávají dílu ten správný feeling. Nesmlouvavá mnohovrstevnatost jen dokazuje, že režisér ví, o čem vypráví a i přes několik zbytečných klišé si zachovává svou tvář. Válku policajtů rozhodně nelze brát na lehkou váhu, samotný Marchal by do budoucna klidně mohl pomýšlet o poznání výš (napadá mě Nelítostný souboj). (24.06.2009)

Neubráním se porovnávat tuto výtečnou krimi s králem žánru (Heat). V několika aspektech jsou si totiž tyto filmy dost podobné. Dvě silné postavy, jejich rodiny a přátelé, komplicové a nepřátelé, vraždy, intriky, chladné noční velkoměsto - je toho skutečně až dost. Ovšem mezitím co Mann rozehrává doslova epickou bitvu, Marchal jede spíše v komorním stylu, což také není úplně od věci. Nedostatky scénáře, který je i tak vpravdě znamenitý, bohatě pokryjí herci. Jejich strhující výkony se člověku udrží v paměti dost dlouho. Akce je více než solidní a přestřelka u skladu je za pomoci skvěle udělané DTS zvukové stopy dechberoucí záležitost. Žádný sentiment, žádný patos a žádné zbytečné emoce tam, kde být nemají. Silná, poctivá a strhující francouzská kriminálka. (03.12.2005)

Od filmu jsem nic moc necekal, takovyhle druh filmu moc nemusim, pokud je teda nereziruje Scorsese, ale byl jsme mile prekvapen. I kdyz film ma uz nekolikrat videnej pribeh, presto mi prisel originalni. Hlavne svou syrovou atmosferou a realisticnosti. Navic si Marchal pohral fakt uplne ze vsim, treba vyzbroj zlocincu i poldu je paradni prehlidka ruznejch druhu zbrani. Nejvic jsem se asi tesil na zaporaka Depardieu, kterej je fakt dokonalej, ale ma dost malo prostoru. Daleko vic tu je pozornost zamerena na Daniela Auteuila, kteryho moc neznam, ale misty byl jeste lepsi nez Depardieu. Navic film neni rozdelenej na hodny a zly, takze i oba hlavni hrdinove delaj pekny spatnosti a clovek pak nevi, komu ma vlasne fandit. Film mi trosku stylem pripomnel filmy Michaela Manna, ale u Valky policajtu jsem se narozdil od Mannovo filmu dobre bavil. (23.12.2006)

"Válka policajtů" je především výtečné drama, až potom krimi. O postavě Dennise Kleina se nedá říct, že je to záporák k sežrání, spíš krysa, která zaslouží tři kulky do hlavy kdesi v zapadlé uličce Paříže. Jako divák jsem se absolutně ztotožnila s postavou Léa Vrinkse, takže mě trochu mrzí, že mu scénárista nedopřál zaslouženou krutou pomstu, ale jen zadostiučinění provedené jinou rukou. Každopádně tenhle film ze mě dostal ty nejsilnější emoce, jakých jsem schopna, a stojí za to ho vidět..několikrát... (12.07.2005)