Nabít a zabít

Každý filmový fanoušek od dob KILL BILLa ví, že pomsta chutná nejlépe servírována za studena. Bohužel o tu McGuiganovu jsem si řádně opařil ústa. Zpočátku je celá story slibně rozjetá, vypravěčsky příjemná a vtipná, bez fuckování s kadencí kulometu a sympatickými postavami. Jenže zhruba půl hodiny před koncem úplně změní tvář, vypravěčská lehkost je tatam a ke slovu se dostane překombinované rozřešení s únavnými vysvětlujícími flashbacky a početným bodycountem, kterému chybí nadhled a které tak řadí McGuiganův film mezi letošní neoriginální, mnou už dávno okoukané zbytečnosti typu ´Running Scared´. Už mě zkrátka všechny ty ultra-hyper-cool tarantinovské klony nudí! Ben Kingsley může na svého Gándího a Itzhaka Sterna už jenom se slzou v oku vzpomínat, hraje otřesně (zejména patrné v dialogové scéně mezi ním a Freemanem), některé nelogismy v ději jsou vskutku "pozoruhodné" a Josh Hartnett dokazuje, že je jenom průměrným hercem a na vážně pojaté role prostě nemá. (30.09.2006)

Nechci, aby moji pozornost upoutávaly super dlaždičky v Hartnettově kuchyni, Kingsleyho čajový servis, kabát Lucy Liu .... Tolikrát omletá zápletka, tolikrát přiložená zbraň k hlavě, pořád stejné kecy pronášené se stejným "jsem nad věcí" ksichtem mi ale nedávají jinou možnost. Abych nezapomněla - ty skleněný šachy byly taky dobrý. (09.11.2006)

Skoda. Tento film mal potencial stat sa genialnym kuskom, skoncil vsak niekde na pol ceste. Fantasticke herecke obsadenie, kvalitne herecke vykony, kamera, skvely zaciatok, skvely koniec.......ale medzi tym celkom nuda. Film miestami akoby nevedel cim chce byt. Ci chce byt thriller, alebo komedia, a potom sa atmosfera rozpada a ja som sa nevedel naladit ani najednu vlnu. Skoda preskoda, pretoze zaver ma uzasny naboj a silu, a keby sa aj zvysok filmu niesol v podobnej atmosfere, bolo by to za 5. Skoda pre skoda. (6.5/10) (08.05.2007)

Čierno-humorná gangsterka, ktorá chce byť tarantinovkou a ritchieovkou, ale proste na to zásluhou nevyzretého scenáristu NEMÁ. Len ma prekvapuje, že režisér Paul McGuigan si myslel že áno. Po geniálnom Wicker Parku mal u mňa vyšší kredit. (14.11.2006)

Ultraštylizované, avšak na jedno skukunutie veľmi chutné. McGuigan, podobne ako v svojom predchádzajúcom snímku Wicker, výrazne porušuje lineárnu chronológiu narácie a navyše svoj zámer "hrať sa" manifestuje takmer v každom druhom zábere, plnom odrazovýchz plôch, jasne poukazujúcich na klamlivosť hľadáčika kamery a filmového rozprávania. Škoda toho, že najväčší twist efekt sa dá odtušiť výrazne skôr, ako prijde k jeho odhaleniu, rovnako ako aj toho, že podstatná časť stôp vedúcich k odhaleniu je zvýraznená až v nutnom "doslove". Ovšem pre priaznivcom uštipačných a cynických dialógov ako i obdivovateľov "rozprávania obrazom" - s podporou viacerých vychytených strihových fintičiek, pôjde o veľmi vydarenú chuťovku. (28.05.2006)