Kráska v nesnázích

Houpoučká červená knihovna, ovšem neuvěřutelně silná v kramflecích, co se vizuální stránky týče. Poměr dějových (ukecaných) a nedějových (obrazových) pasáží je přibližně 50:50 a nutno podotknout, že ty druhé jsou doslova dechberoucí. Aňa není špatná, Abrhám a Brejchová jsou skvělí, Schmitzer vydělává, Roman Luknár je zde spíše do počtu, Vašáryová je bohužel nesnesitelná. Filmu by rozhodně prospělo rychejší tempo. Nicméně Hřebejk to ustál se ctí. PS: Geislerová JE krásná! (20.09.2006)

Ach jo, čím dál tím víc nad tím přemýšlím, tím míň vlastně chápu, o čem se ten film snažil vypovědět. Jednotliviny jsou třeba i dobrý, někdy dost dobrý, jako stav domácnosti Brejchové a Schmitzera ("Tos jim to ale nandal!"), ale celek mě moc na lopatky nedostal. Aňa Geislerová k mým oblíbenkyním nepatří, takže tudy taky cesta nevede. A ještě k tomu nemám ráda Hansarda. (28.03.2010)

Bylo mi z té Krásky trochu smutno. Cesta do hlubin duše její i všech byla zasypána množstvím slov. Nevěrohodných, nepřirozených, prázdných slov a tak jsem se někde v půlce přestala snažit ji hledat. Jen dvakrát jsem zarezonovala s postavou: poprvé když hodný Evžen konečně vystrčil drápky a pronesl k vyčuránkům klidnou, věcnou ale uzemňující řeč. Podruhé, když malinko vyšinutá přesto milující matka obhajovala svého syna - dík hereckému umu Emílie Vašáryové jsem tu cestičku na krátko zazřela. (18.11.2006)

Po delší době jsem byl se školou v kině. Sice jsem se u toho bavil, ale ne natolik jak to Hřebejk umí a dokáže prodat...herci hrají svoje role opravdu věrně, nejlíp na tom, ale je Jiří Schmitzer. To co on předváděl to se jen tak nevidí...Sice je v hercích napsaný i Čtvrtníček na kterého jsem se hodně těšil (však i jeho pár vteřinovými scénkami mě dokáže rozesmát), ale nevšiml jsem si ho tam. Příběh začíná celkem dobře, ale tak během půlku mu dochází síly a konec mi přišel naprosto odfláklej...Od Hřebejka rozhodně zklamání. Mimo to je tam úžasná scéna se Schmitzerem: Vysype odpadky Geislerový do postele...přiběhne maminka a ptá se Co se to tu stalo? Ty jsi zakop - a Schmitzer s přehledem odpoví Jo (25.09.2006)

Život, který tak trochu postrádá smysl. Manžel, který tak trochu krade auta. Otčín, který je tak trochu hypochondr a do toho přichází milenec, který je tak trochu dokonalý. Pohádkový příběh s realistickými prvky, bez ponaučení na konci a s drtivou převahou skepticismu nad optimismem. Je těžké nebrat Krásku jako příběh o zlých, hloupých a povrchních Češích, které může spasit jedině únik za hranice, kupříkladu do slunného Toskánska. Je těžké, necítit se jako jeden z těch fujtajbl Čechů provinile. Byl to záměr, dosáhnout u diváka tohoto pocitu? Nepřijde mi to správné, ale možná beru tento symbolický příběh o vině a odpuštění příliš doslovně. Bez výjimky skvěle zahrané postavy, v čele s Aňou Geislerovou, která se směje jako koza, neumí jíst sushi a preferuje divočejší sex, si nenárokují naše sympatie (u Abraháma to není možné už pro jeho bezchybnost), jsou pouze nositeli příběhu. Umělého a nevěrohodného, přesto bohatého na trapně úsměvné momenty jako ze života. Jiří Schmitzer při tvarování Richarda bezesporu čerpal z reálných předobrazů, vytvořil však jenom perfektní figurku bez vnitřní hloubky. Právě u něj je patrný nemilý fakt, že postavy nikdy nejdou přímo k věci a všechno dlouze okecávají „papírovými“ větami, jež zároveň odhalují největší slabinu filmu, totiž scénář. Režie je oproti tomu špičková. Hřebejk bez problémů zvládá vyprávět obrazem, chytře využívá (možná malinko nadužívá) hudby a jednotlivé scény umí parádně vygradovat. Pomalu začíná konkurovat Janu Svěrákovi. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, castor, Fr, lachim, JohnFarst (20.06.2008)