Kráska v nesnázích

Peter Jackson vôbec nemusí kvôli Hobitovi znovu najímať Andyho Serkisa a za veľké peniaze generovať trikovo náročného digitálneho Gluma. Úplne stačí dopraviť na Nový Zéland Jiřího Schmitzera a nechať ho zahrať ten istý charakter ako v tomto filme. Aj tie ksichty dokonale sedia. "Tak nepí*uj a bež mi sehnat mého zku*veného miláška!" Sledovalo sa to dobre, ale potom som si uvedomil, aké vrcholne nesympatické postavy tvorcovia vytvorili, a že sa to vlastne mohlo volať aj Děvka v nesnázích. Ale Geislerová sa pre tieto zvodné mrchy, čo na vás najprv nevinne zagúľajú očami a potom vám odhryznú gule, asi narodila. (12.02.2008)

Krom toho, že mi bylo líto postavy Josefa Abrháma, ve mně Kráska v nesnázích žádnou silnější citovou stopu nezanechala. Asi to bude takovým pocitem kdesi v mé hlavě, že zatímco Musíme si pomáhat nebo Pelíšky držely pohromadě, Kráska v nesnázích je často až nepříjemně roztříštěná. Schmitzer je perfektní, ale vážně měla jeho role tlumočit něco víc, než že hlavní hrdinka to v životě prostě nemá snadné? A co matka zloděje v podání Emílie Vašáryové, do jejíhož života film asi pětkrát na okamžik zaskočil, ale která vlastně byla ve filmu snad jen pro to, aby bylo vidět, že má i (téměř) nepolepšitelný syn vzornou matku? Nevím, nevím, co přesně mi na Krásce v nesnázích vadilo. Možná to, co jsem právě napsala, možná něco jiného. Je to, jako když sledujete po všech stránkách zvládnutý film, kterému chybí to "něco", co by vás srazilo k zemi, a vy se jen marně snažíte přijít na to, co. 7/10 (26.01.2009)

Velmi neotřelé a funkční spojení linie žánrů pokleslých románů pro ženy (červené knihovny) a psychologického dramatu. Čtvrtou hvězdičku dávám po seznámení se s bonusovými materiály na DVD disku, neboť tvůrci si zcela sebekriticky dovedli vybrat ten nejlepší možný scénář a dějové rozuzlení (snímek původně navíc obsahoval ještě linii detektivní a symbolickou, ze kterých nakonec zbyly jen torza a náznaky - např. písně Radůzy, jež v příběhu dříve fungovala jako významový protipól povrchní krásky atd.) a za strhující výkon Jiřího Schmitzera. Jeho postava sebestředného despoty patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo na českých plátnech iniciováno. Je pravda, že zbytek filmu tak unikátní a výjimečný není (zvláště scenáristická složka, některé postavy jednají bez zjevné motivace atd.), ale Hřebejk odvádí svůj vysoký standard, který jednou ocení až zpětný pohled, neboť jeho filmy budou patřit k těm, které budou dlouho cyklicky rotovat na obrazovkách českých televizí a v přehrávačích digitálních médií... (03.07.2008)

Hřebejk drží trend a klesá zase o stupínek níž. Ne že by byl horší režisér, to jen Jarchovský nabízí plytkou a příběhově veleřídkou story, jejíž obsah by šel shrnout do jedné věty. Mezery v obsahu vyplňuje jen pár videoklipů na sladké písničky a srandičky s Jiřím Schmitzera. Mnohdy nelogický, ale hlavně prázdný trapas okořeněný tím, kolik diváků to Hřebejkovi zase sežralo (a žrát bude). I když jde o červenou knihovnu bez napětí, vnitřní dramatičnosti, originality, ale i bez velkých nedostatků v obsazení (Macháček už je spíš karikatura) nebo v rytmice vyprávění (konec mohl být klidně po sedmdesáti minutách). Více než černobílá postava Emílie Vašáryové, ten kiks hodný spíš Víta Olmera než Hřebejka, přitom vypoví víc než pět komentářů. (06.07.2006)

Po předchozích "úpadkových" snímcích Jana Hřebejka (myslím tím Pupendo a Horem pádem) jsem od Krásky v nesnázích mnoho neočekával, spíše jsem se chtěl jen utvrdit v názoru, že to s duem Hřebejk-Jarchovský jde z kopce. Ale mýlil jsem se. Film samotný není sice nijak objevný, ale příjemně se na něj kouká a příjemně se i poslouchá (nejen hudba). :-) Herce bych tady nijak speciálně nerozebíral, až na jedinou výjimku, a tou je Jiří Schmitzer. Jeho podání Richarda, to je prostě... jedinečné. Kdyby kvůli ničemu jinému, tak aspoň kvůli němu tento film stojí za koukání. (04.08.2007)