Této noci v tomto vlaku

Československý kriminální film odehrávající se o silvestrovské noci ve vlaku jedoucího ze Slovenska na Moravu. V tomto dálkovém železničním spoji se ukryla loupeživá banda, která nedlouho předtím přepadla poštovní vůz, zabila obsluhu a odcizila tři čtvrtě milionu korun. Ve vlaku se však vyskytuje mladý výpravčí Emil, jenž si pokoutně přivydělává distribucí levného, nekvalitního alkoholu pasažérům a za úplatek propůjčuje spací vagony, ačkoli je v podmínce. Tento podnikavec v podání L. Vaculíka náhodou odhalí jednoho z lupičů, kterého hrál svým typickým způsobem V. Mareš a jenž se hned zpočátku se choval poněkud podezřele. Druhý lupič S. Skopal, dávný Emilův přítel, se nenápadně i s lupem lišácky ukrývá ve výpravčího blízkosti, kde spolu popíjejí zahraniční lihovinu, a svou pravou tvář odhalí, až když začne zločincům téct do bot. V dalších rolích se představila Emilova milá Z. U. Kesslerová, dále poněkud otravný pár pasažérů J. Synková a J. Schmid a opilá cestujcí H. Gregorová. Závěr snímku J. Svobody na mě působil díky neschopnosti lupičů, kteří nedokázali zabránit prozrazení a nechali se o své peníze lehce připravit, značně nepřesvědčivě. Hodinové televizní krimi v podstatě nenabízí nic převratného, nejvýraznější aspekt na tomto díle se mi jeví skutečnost, že se příběh odehrává v jedoucím vlaku. (24.08.2018)

Slušně „vyježděný“ průměr. Kriminálka, která jistě neurazí, ale ani dvakrát nenadchne. Pravdou však je, že Vaculík a Svatopluk Skopal si vedli docela dobře. Já se u tohoto příběhu i bavil (jasně je tam pár do očí bijících blbostí – chtěl bych vidět, jak si každý může lozit do každého kupé – osobně bych se hned zamkl) a otravných postav viz (magistra Kudláčková - Jana Synková – respektive její postava v tomto filmu byla úplně na ránu). Největší ostudou však bylo, že Vaculíkova filmová přítelkyně byla Zora Ulla Keslerová a já ji nepoznal, až podle titulek…(inu zrovna nepobíhala polonahá mezi kanibaly)… (08.01.2019)

Příběh, hudba, vyznění... všechno je to celkově poplatné době. Těžko teď někdo natočí něco podobně jednoduchého, jako byla tahle jízda vlakem. Zkrátka dřív stačilo málo..., vemte si třeba jen "Malého pitavala"; to jsou zápletky dnes již úsměvné, ale na tu dobu to nebylo natočené vůbec špatně a tak nějak to zkrátka bylo. Celkem tedy vcelku zajímavé. Jako bavící se a slavící cestující bych se svezla hned. Jinak už bych hrabala po té záchrané brzdě mnohem dřív, aby se celý vlak nestačil dostat do tak přiblblého konce. (12.10.2011)

Film ,ktery zacina prepadenim postovniho vozu nas zavede na koleje nasi drahy. Pro mne velice netradicne na nase pomery natoceny datektivni pribeh odehravajici se cely ve vlaku.Rezijni taktovky se ujal pan Jiri Svoboda,ktery vyuzil v te dobe snad nejpopularnejsiho herce z mladsi generace Lukase Vaculika, jenz spolu se svym kamaradem Svatoplukem Skopalem vytvorili hlavni postavy pribehu, ktery nam mimo jine ukazal jakym zpusobem bylo mozno na draze v pozici pruvodciho si pekne penize vydelati (v komunistickem rezimu, bohuzel neznam stav dnesni drahy). Jana Synkova v roli otravujici a stale si na neco stezujici cestujici,je jako vzdy bezchybna a na kolejich jsme se uz meli moznost s ni potkati v Polivkove Kalamite. . (09.08.2008)

Noční rychlík se řítí zasněženou krajinou ze Slovenska do Prahy... Silvestrovská noc k tomu a ozbrojené přepadení poštovní Avie (ne distributore, nebyl to skříňový Robur). Aby toho nebylo málo vlakvedoucí Luki Vaculda hodlá shánět prachy na bydlení jakkoliv a tak si vezme do vozu domácí samohonku, to až zavřou jídelní vůz a cestující se budou se zelenejma stovákama s Hradčanama trousit za ním zda něco nemá... Celé to bylo (až na tu kriminální zápletku) o tom, jak se jezdilo na dálkových štacích s naším Národním dopravcem za socíku. Šmělilo se všude a dát si ohřívanou sekačku v nádražním bufíku byla leckdy odvaha... Krom dobobových reálií, které stojí za to, film spíše působil lacině až hloupě. Hlavně když došlo na gangstery. Co bilo do očí byl pokaždé venkovní záběr na jiný projíždějící rychlík i fakt, že se chvilku točilo když vlak stál i když jel. Pražce ale jako podkres drnčely jak zpívá Mirek Hoffmann v Oranžovém expresu pořád.. důdlaj důdlaj dů dá... Také ty neustálé návštěvy lůžkových kupé všech a všemi, to nebylo obvyklé ani tenkrát... :-) . Divák uvidí i dnes už zaniklou železniční policii v modrých uniformách ... Jak říkám, jako retro dobré. ČD s mohutnými státními a ne vždy fér dotacemi naštěstí od těch dob ušly resp. spíše ujely pořádný kus cesty a tak dnes už nikomu při snaze na rychlo získat kupé nemusíte cpát pětikilo s partyzány... Ono už ani naštěstí neplatí. Oproti studiovým TV inscenacím té doby to ale bylo díky prostředí celkem originální. Dávám tedy za 2 plné porcelánové hrnečky Johniho Walkera. * * (29.10.2018)