Reklama

Reklama

Klíče od pevnosti Boyard

(pořad)
  • Česko Pevnost Boyard (více)
Soutěžní / Dobrodružný / Komedie / Rodinný
Francie, 1990, 370x57-136 min

Scénář:

Claire Barré

Hudba:

Paul Koulak

Účinkují:

Olivier Minne (moderátor), Jean-Pierre Castaldi (moderátor), Sophie Davant (moderátor), Patrice Laffont (moderátor), Tomer Sisley, André Bouchet (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Tuto původně francouzskou televizní hru, založil spisovatel Jacques Antoine (on sám je tvůrcem 150 různých show), jež získala celosvětově mnoho úspěchů a to i díky vytvoření mnoha mutací, ale hlavně díky záměru, že zakládaná družstva věnují výhru zpravidla na dobročinné účely. Samotná hra existuje přes dvacet let a odehrává se ve skutečné historické stejnojmenné pevnosti Boyard, která se nachází mezi ostrovy Aix a Oleron u západního pobřeží Francie. Samotná soutěž tvoří hned několik kategorií, které se v průběhu let mění. Ale základní tři části těchto kategorií zůstavají. Jedná se o bojování o klíče, bojování o indicie a v neposlední řadě pak o dobývání zlatého pokladu, tvořící zlaté mince -boyardy. V samotné hře, šestičlený tým zdolává fyzicky i psychicky náročné disciplíny (jako je: bungee-jumping, kluzká horolezecká šikmá stěna, skleněné rourové bludiště, či hledání klíče v neprůhledných nádobách, plné nejrůznější havěti či neznámého nánosu), což je opravdovou výzvou. Disciplíny se konají za zavřenými dveřmi v místnostech po celé pevnosti, kde je vždy jiný obtížný úkol, za účelem získání sedmi klíču a tak následného odemčení brány na nádvoří pevnosti, vedoucí ke klecovému trezoru. Trezor navíc hlídají rozdovádění tygři. (Výjímkou byl pouze rok 1990, kde tým musel získat až 18 klíčů.) Pro každý test obvykle jeden až dva kandidáti vstoupí do místnosti, kde mají omezený čas na získání klíče jakožto odměnu. Čas (přibližně 2-3 minuty, v závislosti na hře) se vždy počítá na přesýpacích hodinách u každé místnosti, obsahující modrou tekutinu a ostražitě jej na monitoru střeží, čtyři ze zbytku družstva, přičemž šestý z týmu se připravuje na jiný úkol. Jakmile se stane, že soutěžící vyčerpá daný čas k získání klíče, musí urychleně opustit místnost, jinak je v místnosti uvězněn a následně odveden do cely, do které ho strčí Kebule ve sklepních prostorách pevnosti. Poté se tým rozeběhne a připojí ke svému již připravenému kolegovi, aby i on mohl vstoupit a bojovat v časovém limitu o klíč. Takto se členové týmu střídají, až do získání posledního klíče v základním časovém horizontu pětačtyřiceti minut. Tým doprovazí usměvavý Pačes a Paklíč, který vybojované klíče i indicie shromažďuje. Klíč také může získat jeden ze soutěžících, po vyslechnutí a následném správném zodpovězení hádanky, nahoře ve věži, kterou mu předloží otec Fura. Při špatné odpovědi, Fura klíč vyhodí z okna do moře, kde jej pracně musí vylovit jiný z týmu často kapitán družstva. Setkáme se také v případě vysvobozování s panem Krysařem, který zajatým soutěžícím nabídne na výběr, buďto černou anebo bílou krysu, která se po umístění do středu v krysím bludišti, musí dostat do otvoru s červeným či černým označením, podle toho, jak uvězněný soutěžící vybere. Poté jej případně Kebule, může pustit z vězení a soutěžící se mohou utkat v druhé neméně těžké části, totiž hledání indicií. Při hledání indicíí se čas měří již jen stopkami a to až do konce stanoveného času celé soutěže. O několik let později, ještě přibyla další kategorie, kde se soutěžící po nalezení plného počtu klíčů, sestupují do nejnižší temné místnosti v pevnosti, kde se promění na tzv. 'lovce času' a jednotlivě se po jednom utkávájí u připraveného stolku a snaží vyhrát nad 'velmistry boyardu' pro získání co největšího času v pokladnici. Pokud si soutěžící v předposlední části, při hledání indicíí jsou jistí, že dokáží sestavit tzv. 'Finální slovo' dostaví se na náměstí před odemčenou nikoliv otevřenou bránu vedoucí k trezoru a zazvoní na kovový zvon. V tom okamžiku Felindra jinak zvaná 'tygří žena' zažene tygry do klece a brána se otevře. Poté se soutěžící rozmístí a stoupnou si jednotlivě na písmenovou šachovnici, na všechna potřebná písmena finálního slova (na zbytek potřebných písmen se umisťují dělové koule), čímž slovo tzv. vytočí. Pak již jen zazní od průvodce celého pořadu: Felindro, otoč tygří hlavou! A je-li finálové slovo správné, soutěžící nabírájí v klecovém trezoru maximální počet boyardů a vynáší je ven, dokud se brána nezačne pomalu zavírat. V případě, že není dostatek indicíí na uhodnutí finálního slova a blíží se konec celé soutěže, nastává tzv. obětování se soutěžících. Strčí ruku do tlamy v podobě hlavy tygří sochy a v ní je uvězněn. Vytáhne jen spoutanou ruku a předá indicii k doplnění hádanky, sám se tak nebude podílet na nošení boyardů. Obětování se, nastává taktéž i v případě nedostatků nashromážděných klíčů v první části hry, tito hráči jsou uvězněni v kobce do konce celé hry. (CANNIBAL)

(více)

Recenze (409)

kkarx

všechny recenze uživatele

V 90. letech to byla pecka, všichni to znali a sledovali. Největší kouzlo tkvělo v jisté pohádkovosti osazenstva pevnosti, kterou tvořili trpaslíci, zle vyhlížející strážci, různá zvířata a v neposlední řadě prastarý mudrc ve věži. Ten dával otázku k rozřešení. Ta byla nejednou úzce spjata s cizím jazykem a proto byla pro Čecha těžko pochopitelná nebo neřešitelná. ()

paascha 

všechny recenze uživatele

Je zcela zřejmé, že vysoké hodnocení je zapříčiněno nízkým věkem hodnotitelů v době vysílání, a tudíž sníženou objektivitou při hodnocení zapomenutého nesmyslu. Podobný jev platí u všech věkových skupin, v té mé jsou to bolševické sračky ze 70. let. Nemůžu třeba zapomenout na tehdejší perlu mezi soutěžemi Deset stupňů ke zlaté!!! ()

Reklama

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Skupinka odvážlivcov, odhodlaných hráčov, ktorá sa rozhodla pokoriť majestátnu "Pevnosť Boyard" a ukoristiť poklad v podobe zlatých mincí, musela splniť viaceré fyzicky náročné úlohy, aby získali potrebné kľúče a popri tom aj preukázať bystré, logické myslenie pri vyhodnotení indícií ku finálnemu heslu. Zaujímavo vymyslená súťaž. Genialna voľba prostredia. Historická pevnosť na mori. To sa vtedy Francúzom naozaj podarilo. Bolo to dobré. Rád som to pozeral. *** ()

SOLOM. 

všechny recenze uživatele

Kurňa českou i slovenskou napodobeninu mám už ohodnocenou i okomentovanou a tuto francouzskou – u níž jsem strávil dost času v mládí ještě ne. Tak to bylo samozřejmě potřeba napravit, protože u tohoto soutěžního pořadu jsem se vždy skvěle bavil - otec Fura byl skvělý (ne jak náš Rosák), Pačes s Paklíčem jakbysmet, soutěže řádně těžké a soutěžící se opravdu zapotili při získávání indicií a klíčů k pokladnici. ()

Foxhound#1 

všechny recenze uživatele

Francouzský předchůdce dnešního Faktoru strachu nebo Ninja faktoru, nicméně mnohem lepší. Jedna ze zábavně-soutěžních perel dětství. Pět hvězd naprosto zasloužených, zvlášť po shlédnutí britské verze a s přihlédnutím k jemné nostalgii. Kvalita neklesla ani v nových francouzských sériích z nedávné doby, originál se prostě nezapře. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (34)

  • Pevnost Boyard sama o sobě obsahuje spoustu prostor, kam divák nemá možnost nahlédnout. Příkladem jsou technická zázemí nepostradatelná pro produkční účely - "control room", odkud se ovládá veškerá elektřina v pevnosti, zvuková a obrazová režie, prostory pro ubytování a práci štábu, který produkci ještě před příjezdem soutěžního týmu zajišťuje, horní ochoz s kolejemi pro kamerový jeřáb atd. Krom štábu jsou přítomni i specialisté - pyrotechnik, potápěči, chovatelé zvěře, lezařský mistr a další osoby, které se podílejí na bezpečnosti. (FIBO)
  • Marie Talon (působící půl série v roce 1990) a Cendrine Dominguez (působící mezi lety 1993–2002) jsou jediné moderátorky pořadu, které nevyužily možnost stát se v pevnosti Boyard soutěžícími kandidátkami. (CANNIBAL)
  • So stavbou pevnosti začali v roku 1801 za vlády Napoleona, ako obranná pevnosť ale nemala zmysel, lebo v tom čase delá nemali veľký dostrel a vzdialenosť medzi ostrovmi Aix a Oléron bola príliš veľká, aby blokovali prejazd. Nasledujúce ťažkosti pri stavaní základov (kamenné bloky museli byť inštalované na piesočnaté morské dno pri odlive, kde by mohli ešte klesnúť ku dnu vlastnou hmotnosťou) spôsobili prerušenie stavby v roku 1809. Výstavba pokračovala v roku 1837, za vlády Ľudovíta Filipa I., po obnovení napätia v Spojenom kráľovstve. Opevnenie bolo dokončené v roku 1857, s dostatočným počtom miest pre 250 vojakov. V čase dokončenia stavby pevnosti sa však dostrel diel výrazne zväčšil, takže pevnosť sa stavala zbytočne. V roku 1913 bola pevnosť opustená, následne neudržiavaná pevnosť pomaly chátrala a rozpadala sa do mora. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama