Casablanca

Po shlédnutí filmu jsem měl neodbytný pocit, že jsem si splnil jednu z klasik a nenechalo to na mně ani šrám na duši. Nezanechalo to ve mně totiž vůbec nic. Já teda chápu, že český nacionalista ocení jednu z postav, která je pasem Čech, ale se sakra maďarským jménem. Hlavně ale oceňuji to, že za války v USA dokázala místní bohéma natočit tak výrazný špionážní film, který samozřejmě okamžitě propojila s romancí a láskou, aby v ní tehdejší Gestapo nehledalo nějakou skrytou identitu. Nicméně nehledě na úžasnost filmu cítím z něj v porovnání s tehdejší dobou obrovskou naivitu. Ta vystihuje tehdejší dobu kinematografie a mně popravdě nic moc neříká. (09.01.2017)

Tak sa mi konečne pošťastilo vidieť ďalšiu legendárnu snímku, ktorú veľa ľudí považuje za najlepší film všetkých čias. Ja sa k tejto skupine ľudí rozhodne nepridám, pretože ma film dostatočne nezaujal a dokonca ani moc nebavil. Neviem či to bolo celkovo pomalým tempom, nepresvedčivými hercami (okrem Humphreyho Bogarta), alebo tým, že 90% filmu sa odohrávalo v bare, ale isté je to, že som sa miestami nudil a nedám filmu najvyššie hodnotenie aj preto, že som čakal aspoň úžasný koniec, ktorý mi vyrazí dych a ktorý je na každej stránke v top 50 najlepších koncov a ľaľa..vôbec nič sa nestalo. (07.02.2015)

Takto vyzerá pravá legenda. Film, z ktorého sa stali kultové dokonca aj hlášky, čo v ňom nikdy nezazneli („Zahraj to zvovu, Sam"). Príbeh bývalých milencov, ktorí sa stretli na opačnom konci sveta, patrí už dávno medzi povinné položky filmového vzdelania. Humphrey Bogart a Ingrid Bergman v jednej z najslávnejších romancí všetkých čias, na ktoré nadväzujú a citujú z nej diela ešte aj v dnešnej dobe. Rozporuplné reakcie odvial čas a ostala tu len nesmrteľná romantická dráma, ktorú aj keď divák úplne nedocení, musí je rešpektovať. Osem nominácií, z toho tri premenené (film, réžia, adaptovaný scenár). (16.06.2003)

Bogarte, Bogarte, já vím, že za to nemůžeš, ale po Africké královně a Sabrině nepůjdu výš. Já vím, že Casablanca dostala spoustu ocenění, ale jestli mám dát na svoje osobní pocity, tak oba výše jmenované filmy mě přirostly k srdci daleko víc. Romantika tam působila jak mražený dort umělohmotně vyrobený a to mně tedy vážně nechutná. Takže si vypůjčím Houdiniho : NFR 1989, Oscar 3 : Nejlepší film, Režie, Scénář + 5 nominací,.......... emma : celkový dojem - 3 hvězdy. (22.09.2015)

(1001) Když velmi slavný a kultovní film běží půl hodiny a pořád se tam nestala jediná věc, která by mě zajímala, tak je skoro jisté, že mě nebude zajímat ani zbytek filmu. Film stojí na dialozích a zápletce a ačkoliv to tak při prvním pohledu nevypadá, mohl by se odehrávat kdekoli a komukoli. Nevidím v něm osobní kouzlo ani přílišnou touhu pracovat s podprahovými významy situace. Žádná chemie mezi postavami je poslední hřebíček do rakve. Protože když někdo definuje osudovou lásku několikavteřinovým výletem po lodi a pár přípitky, není v tom nic, čemu bych já mohla rozumět. Samozřejmě kromě geniální vágusovské parodie finálního aktu, kterou provozují v Červeném trpaslíkovi. ("Na řečičky nejsem, holka, ale vím jistě, že problémy dvou slizek a jednoho androida nejsou v tomhle bláznivém kosmu důležité.") Bitva písní mě ovšem rozplakala. (15.06.2015)