Space Jam

Na pomezí 3-4 hvězd. Pamatuji si, že ve své době byl tento animovaně hraný snímek něčím jako technickým zázrakem a zároveň mě jako dítě nesmírně bavil. Holt Michael Jordan a králík Bugs Bunny v jednom snímku, to je k nezaplacení. Nostalgie vítězí a tu půl hvězdičku přidávám. "Tadý-dádý-dá. To je konec"(75%) (24.03.2011)

Nedávno jsem dokoukal dokumentární seriál Poslední představení. A díky tomu jsem si vzpomněl na můj oblíbený film z dětství - Space Jam. Tehdy jako dítě jsem nechápal to obrovské nadšení kolem MJ. Ale po Posledním představení mě to dává mnohem větší smysl. Film sám osobě dost zestárl. Má to dobré momenty, humor i zajímavé odkazy. Tempo je příjemné a nenudí to. Spojení LT, MJ a basketu byl šílený nápad, ale zázrakem jim to vyšlo. Bohužel to v mých očí zestárlo a už mě to tolik nechytlo. Tím neříkám, že je to špatné, jen to kouzlo lehce pominulo. (17.08.2020)

Při sledování Space Jamu člověku (který do té doby snad váhal) dojde, jak velký vizionář a vizuální machr je Robert Zemeckis, jehož o osm let mladší Králík Roger působí dodnes (!) bezchybně. Space Jam sice také pobaví, ovšem zdaleka ne tolik jako v dětských letech, kdy jsem na něj téměř nedal dopustit... Zastaral a nulového příběhu a (ne)herectví Michaela Jordana si už zkrátka nejde nevšimnout. Vlastně když to vezmu kolem a kolem, kresleným hercům se v tomhle praštěném snímku vyrovná jedině Bill Murray. Ale i on má co dělat. Díky alespoň za krátkou stopáž a za to, že to odsýpá. (11.06.2011)

Snaha o napodobení úspěchu podobného filmu (bohužel jen tou kombinací kresleného a hraného snímku) Falešná hra s králíkem Rogerem tady ztroskotala na mizerném scénáři. Michael Jordan není špatný, Bugs Bunny a spol. jsou taky výborní herci ;-), ale bohužel nemají co hrát a je to jen taškařice pro malé děti, rozhodně ale ani z poloviny tak vtipná, jako ten nejmíň dobrý (slovo "nejhorší" prostě nemůžu použít) 7-mi minutový animák s libovolnou kombinací Bugse, Daffyho, Elmera, Sylvestra aTweetyho, Kojota a Roadrunnera atd. (25.02.2005)

„Už som si myslel, že sa na to nespýtaš.“ V roku 1997 som mal sladkých 16 a nebolo nič lepšie, ako zájsť do kina na Space Jam z produkcie Ivana Reitmana. Bola to bomba. Zaskočilo ma, že keď som si v roku 2009 dal reprízu, stále ma to bavilo. Odvtedy som ale na ďalšie pozretie už nenabral odvahu, takže ťažko povedať, ako by to dopadlo, ale ono je to vlastne jedno, pretože v polovici 90. rokov to bola neskutočná sranda s geniálnymi trikmi, parádnou kombináciou živých a animovaných postáv, nabúchaného deja, šialene originálnej zápletky, patričným soundtrackom a obskúrnym (ale fungujúcim) kastingom (Michael Jordan! Bill Murray! Bugs Bunny! Wayne Knight! Tasmánsky čert). Jasné, nebola to triková revolúcia á la Kto obvinil králika Rogera?, ale v tom veku (a v tom desaťročí) to bol dokonalý film. Niektoré vtipy sú dokonca až príliš dospelé (zoofilná Lola). Kino Považan NmnV 1997 (01.03.2009)