Poslední dny Sophie Schollové

Film po všech stránkách vydařený! Mladý člověk se svými ideály tváří tvář totalitní zvůli. Kde se v těch mladých lidech vzala tak obdivuhodná odvaha a statečnost? Našla by se i v generaci dnešních mladých lidí, záměrně vychovávaných k změkčilosti, rozbředlému liberalismu, bezbřehému hedonismu? Má každá (zlá) doba své hrdiny? Našli by se i dnes? - Možná přijde čas - a není to v současném světě tak zcela nepředstavitelné! - kdy i my budeme muset projevit hodně statečnosti, vydat svědectví o svých ideálech, o svém přesvědčení, o své víře. Obstojíme? (24.05.2015)

Sophie Schollová a její bratr obsadili v soutěži o největšího Němce čtvrtou příčku. Jen si to porovnejme s tím, kde se umístili členové odbojové skupiny Tři králové a mnozí další, kteří se podíleli na protinacistickém odboji. Tolik si Němci sourozenců Schollových váží. A jsem toho názoru, že tento film je důstojnou poctou nejen Sophii Schollové, ale celé oragnizaci Bílá růže. Věrně tu jsou popsány poslední dny Sophiina života, výslechy na gestapu a konečně soud, kdy má člověk chuť toho parchanta Freislera uškrtit. Snad nikdy jsem tolik nelitoval, že tahle zrůda se nedočkala spravedlivého soudu a oprátky. Kdy se začneme s minulostí vypořádávat na filmovém plátně i my? 85% (22.07.2012)

Příběh natočený podle skutečné události odehrávající se během 2 sv. války v Německu, v Mnichově , pojednává o studentské odbojové skupině zvané " Bílá růže ", která vznikla na jaře 1942, vytvářela a distribuovala protinacistické letáky, osvětlující nelegitimitu a zločinnost tehdejšího režimu. Skupině se dařilo skrývat téměř rok až do února 1943, kdy byli odhaleni, vyslýcháni a následně postaveni před soud. Mezi členy skupiny patřili také sourozenci Hans a Sophie Schollovi. Tento film je takovou rekonstrukcí tehdejších událostí a režisér Marc Rothemund nám příběh předkládá především očima Sophie Scholl ( v podání EXCELENTNÍ Julie Jentsch ). Ta je opravdu velmi přesvědčivá a především díky ní, jsem měl z tohoto filmu takový zážitek. K nejlepším momentům celého snímku bezesporu patří výslechy Sophie, kdy dochází ke konfrontaci názorů mezi Sophie a vyšetřovatelem Robertem Mohrem o demokracii, svobodě slova, svědomí.... K postavě Sophie jsem cítil bezmeznou úctu, respekt a obdiv! Julia Jentsch dává do této role opravdu vše. Pevnost vůle, silný intelekt, velice silné humanistické cítění, naproti tomu je zde její dívčí " křehkost" . Pouze jedinkrát ( zcela pochopitelně vzhledem k nastalé situaci ) se dostavuje a ( my vidíme) její čiré zoufalství a strach, aby následně opět u ní převládla pevná vůle a přesvědčení, že tento jejich čin nebyl zbytečný a kdykoliv by jej zopakovala! Snímek netlačí zbytečně na pilu, ( což mu pouze prospívá ), ale přesto mě konec dost silně emocionálně " rozerval " a zasáhl! 1* za fakt, že takovýto snímek vůbec někdo natočil, 1* za poselství snímku, 1* za opravdu povedený konec a 4* za VYNIKAJÍCÍ Julii Jentsch. Opravdu silný zážitek , hodně silné 4* (22.04.2009)

Každá doba má svojich hrdinov. Niektorí však ostali zapadnutí prachom zabudnutia. Aj Nemci v druhej svetovej vojne neboli všetci slepými pomáhačmi režimu. Našli sa aj takí, čo nebojovali proti režimu so zbraňou v rukách, ale slovom. Slovom napísaným na papieri, ktoré môže mať silu väčšiu ako tisíce bodákov. Sophie Schol bojovala so svojim bratom na prvý pohľad naivne. Ale s vedomím, že aj za to im hrozí smrť. Tvorcovia filmu veľmi neskúmali psychológiu hlavných predstaviteľov - im prisúdili len úlohu statočných a do poslednej chvíle si stojacich ľudí za svojou pravdou. Bolo to len niečo ako zdokumentovanie posledných zopár dní Sophie Schollovej. Aj keď sa musím hlboko ukloniť pred odvahou a charakterom Schollovcov, film ostal len v popisnej rovine, zazanamenávajúc na filmové políčka to, čo sa stalo. Pozitívom boli "obyčajné" tváre hlavných hrdinov. Hrdinovia totiž nemusia byť zákonite krásni a telesne dokonalí , ako tí z Hollywoodu ..) Takisto sa odbúralo klišé z oných filmov, kde nemeckí vyšetrovatelia a dotorcovia vedeli len vrieskať, búchať do stola a fyzicky trýzniť svoje obete. (06.11.2008)

Hned na začátku mě překvapila svižná režie vídaná spíše u současných thrillerů než u historických dramat podle skutečných událostí. Vyloženě akční hudba podbarvující odvážný odbojářský čin – ve vážně míněném filmu z druhé světové války? Jestli to funguje, proč ne. Snímek je díky tomu více přístupný mladšímu publiku, ačkoliv pochybuji že by mu bylo určeno primárně. Po slibném úvodu se film mění v nekončící dialog, který naštěstí začne vážně nudit teprve těsně před opět vyhroceným finále. Problémem je, že vybrané téma – jakkoliv humánní myšlenku nesoucí – není dostatečně silné pro udržení pozornosti i během nikam nevedoucích proslovů – jak se to dařilo Konferenci ve Wannsee. Poslední dny mě jednoduše nedokázaly vtáhnout, jejich budování atmosféry výhradně za použití „osudové“ hudby bych se nebál označit za laciné, přesto mě film bavil a dokázal podnítit můj zájem o dané téma. Takže cíl splněn, hurá, jdem domů? Ale kdepak, tady bylo rozhodně zaděláno na víc, čtyři hvězdičky nakonec vybojovala hlavně Julia Jentschenová svým přesvědčivým výkonem. 75% Zajímavé komentáře: Faye, liborek_ (23.02.2007)