V jako Vendeta

Žádný jiný komiks ve mě v posledních letech nepodnítil tolik myšlenek a takovou touhu diskutovat. I přes tento fakt a perfektní herecké výkony se však očekávaný feeling nekoná. Neuvěřitelně mizerná expozice nedá ani omylem pocítit totalitní Londýn a tak do oholení hlavy se atmosféra rovná téměř nule. Od té chvíle, kdy Portman projde svou „očistou“, dostává film grády a konečně je cítit beznaděj, odhodlání i bezmoc. Ale čekat na to tak dlouho u filmu, který na tom defakto staví, to se prostě neodpouští (30.04.2006)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)

O slabších 4* rozhodl Hugo Weaving, který hraje skrz plastový obličej geniálně a jeho hlas je božský. Divím se, že ho nikdo ještě nezaměstnal na dabing traileru. S jeho dábelským voicem by se z průměrného traileru mohl stát hodně dábelská jízda. Perfektní hra s jazykem, kterou je hlavní postava V-eho charakteristická je až obdivuhodná. Režie je slušná, ale film lehce zadrhává v tempu. Hodně reklamy udělala filmu holohlavá Natalie Portman, která je až zbytečně zbavena vlasů. Totalitní společnost podobná vládě z 1984 je bohužel vykreslena pouze postavou hlavního councila. Ano, podrobnější vykreslenost tu chybí a je to velká škoda. Další věc co mě mrzela jsou výbuchy. Když něco vybuchne proč musí vyletět ohňostroj, který vytvoří velké V?Možná je to comicsové(což mi nepřijde), ale působí to nepřirozeně a ve filmu to nefunguje. Počítal někdo ty akční scény? Já ne, ale odhad 2-3 je podle mě více než naivní. Trailer byl prošpikován akcí a V-em, ale film je jiný. Idealistický a naivní obraz světa(resp. jen jednoho města). Remember remember the 5 of november... (04.06.2006)

Film ktery mohl z nametu vytezit vice nez jak se stalo. Nejvice mu podle me uskodil fakt ze tvurci se az moc snazili vykreslit co nejlepe postavu V a Evey, kdyby se jim to povedlo podobne jako v Potomcich lidi tak bych nic nenamital. Jenze nepovedlo. A vysledek je ze totalita v anglii je zajimavy napad ale tvurci ho nacrtli jen povrchove. Postavy se sice snazi byt lepsim nez jsou ale jen snazi. V je charismaticky, nekdy az moc. Par akcnich scen je opravdu vydarenych, hlavne se mi libila prvni v televizni stanici. Ale treba scena s veznenim Evey se mi zda nejak neumela a zbytecne dlouha. Ale i pres tyto nedostatky sem se docela bavil hlavne diky V. Na 5* to neni a 4 jsou asi taky moc, ale budiz. (28.12.2006)

Škoda, že tento film je/byl často zneužívám k propagování anarchismu, když zas TAK moc anarchistický není. Wachowští podobně jako v Matrixu využili koncept vzbouření se proti kruté nadvládě, vytěžili z něj silné emoce utrpení, vybudovali dramatický vzestup k žádoucí katarzi a nakonec spláchli diváka mocným zážitkem a pocitem zadostiučinění. Jejich film je sice protipoliticky laděný, ale věřím, že v jádru se opravdu snaží jen podtrhnout důležitost pravdy a férového jednání napříč pomyslnými kastami společnosti. Scénář je napsán moc dobře (projevy V), ale tempo filmu se zdá nevyrovnané, má svá hluchá místa... 8/10 (22.01.2014)