V jako Vendeta

Problémem filmového zpracování Mooreova komiksu není to, že je příběh zasazen z Británie 80. let do Ameriky současnosti, ale v myšlenkovém posunu, kdy se z jednoznačně anarchistického teroristy stal v podstatě "pouhý" liberál. Proto mám radši filmové Watchmen, prostě proto, že se více drží originálu. Proč měnit něco, co funguje. (07.08.2010)

Jako neznalec comicsové předlohy / ostatně jako vždy /, mám zřejmě výhodu . Po prvních minutách, kdy chlápek s maskou sejme jakési vykonavatele spravedlnosti co zrovna vykonávali nespravedlnost a začne pak recitovat jsem proklínal svou kámošku na co mě to zase nahnala. Velmi rychle jsem s proklínáním přestal ,zjištěním že Anglie rozhodně není vzro demokracie a právě tenhle chlapík s maskou to chce změnit. Musím říci že ještě nikdy neměla maska tolik emocí . Nejen v totalitních režimech je zajímavá a důležitá role medií v tomto filmu to byla právě ta zásadní věc . Natalii Portman nepomohl ani sestřih na skina, stejně se mě líbila.Tak jako celý film. Tento film je prostě V jako Výtečný . 14.6. 2010 - Nevím proč jsem tomu filmu nedal hned 5* , tady není o čem. Jásná záležitost, čím víc opakování tím líp. (07.06.2006)

Comics jsem před týdnem četl a i tak se mi filmová Vendeta moc líbila - velmi dobré herecké výkony, rafinovaný střih, příběh se vcelku držel předlohy - až na ten závěrečný souboj ve stylu Matrixu, který tam neměl co dělat, a na pochod masek to bylo moc fajn. No, vlastně i V. mohl být větší magor, ale to by chtěl člověk od mainstreamového filmu asi moc. Spokojenost. (02.05.2006)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Scénář bratří Wachowští. Slušně udělaná apokalyptická sci-fi vize totalitní budoucnosti, tak trochu mix Brazilu, Matrixu, Equilibria, 12 opic a 1984. Přesto mi to ze všeho nejvíce připomínalo Zorra, ale to asi nebude tak úplně dobře. Čekal jsem více. Trailer: http://www.csfd.cz/film/194884-v-jako-vendeta-v-for-vendetta/videa/ (18.09.2009)