V jako Vendeta

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)

Žádný jiný komiks ve mě v posledních letech nepodnítil tolik myšlenek a takovou touhu diskutovat. I přes tento fakt a perfektní herecké výkony se však očekávaný feeling nekoná. Neuvěřitelně mizerná expozice nedá ani omylem pocítit totalitní Londýn a tak do oholení hlavy se atmosféra rovná téměř nule. Od té chvíle, kdy Portman projde svou „očistou“, dostává film grády a konečně je cítit beznaděj, odhodlání i bezmoc. Ale čekat na to tak dlouho u filmu, který na tom defakto staví, to se prostě neodpouští (30.04.2006)

„Česť a sloboda sú viac, než len slová. Je to životný názor.“ Nemá zmysel čakať akčnú nálož... ale tá hŕstka akčných scén, ktoré tu sú, je zvládnutá dobre. Po vizuálnej stránke sa nejedná o taký monumentálny film, ako Matrixy – ale všetko je krásne zladené, od rekvizít cez výpravu a kostýmy až po nenápadne použité počítačové efekty. Herecké výkony nie sú také explicitné, ako v Matrixoch, ale vyholená Natalie Portman a 99% filmového času (!) zamaskovaný Hugo Weaving (ale tiež John Hurt, Stephen Rea a kamarát Hugha Laurieho a najhomosexuálnejší Brit na svete Stephen Fry) môžu byť na svoje výkony plným právom hrdí. Snímka provokuje, naznačuje, že anarchia je najlepšia a ponúka jednu mimoriadne dlhú dojemnú scénu (samotka). Bravo. Mooreov komiks je samozrejme kult, prečítajte si ho. (29.11.2006)

Je to celkom dobrá sci-fi ladená akčná dráma. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa v blízkej budúcnosti, keď vo Veľkej Británii vládne totalitný režim a ľudia sú obmedzovaní na každom kroku, ale tajomný muž s maskou sa s tým nehodlá zmieriť a chystá svoju vlastnú revolúciu. A zoznamuje sa s mladou ženou, ktorá sa postaví autoritám a tak je nútená unikať pred zákonom. Spracovanie je celkom slušné, ale dalo sa to podať aj o dosť lepšie. Hlavným problémom tohto filmu je jeho minimálna informačná úroveň, tématika totalitného režimu ponúka vždy veľký potenciál, keďže je tu veľký priestor pre nové nápady, ale v tomto prípade by tvorcom všetko, čo chceli povedať vystačilo na bežný krátkometrážny film a tak sa im to podarilo už v úvodnej dvadsaťminútovke, pričom aj tak nič nové nepriniesli a potom sa to už stále len naťahuje a čaká na koniec. Okrem toho tu už ide prakticky len o vzťah so ženou, ktorý je tiež vlastne stále rovnaký, takže oba hlavné prvky filmu sú podané tým najpovrchnejším spôsobom, ale aj tak si nemôžem pomôcť, má to niečo do seba a niekoľko situácií sa skutočne vydarilo, obzvlášť časť vo väzení. Akcie je tu veľmi málo, ale tá sa vydarila. Je to až prekvapivo akčne podvyživené, ale zase scéna s nožmi je výborná a tých pár revolučných scén tiež zaujme. Herecké obsadenie je na tom dobre, bavil ma muž s maskou, ako vždy výborná Natalie Portman a viacero slušných vedľajších postáv, obzvlášť Stephen Rea. Réžia a technická stránka sú v rámci blockbusterového štýlu vydarené, takže im aj viditeľne vyšlo to, čo bolo v pláne. V ako Vendeta síce nemá v rámci podobných filmov takmer vôbec čo ponúknuť, táto tématika už bola využitá mnohokrát a asi vždy aj omnoho kvalitnejšie, ale aj tak nemám dôvod dávať nižšie hodnotenie, získala si ma aj táto verzia a kladov je tu dosť. 71% (08.06.2013)

O slabších 4* rozhodl Hugo Weaving, který hraje skrz plastový obličej geniálně a jeho hlas je božský. Divím se, že ho nikdo ještě nezaměstnal na dabing traileru. S jeho dábelským voicem by se z průměrného traileru mohl stát hodně dábelská jízda. Perfektní hra s jazykem, kterou je hlavní postava V-eho charakteristická je až obdivuhodná. Režie je slušná, ale film lehce zadrhává v tempu. Hodně reklamy udělala filmu holohlavá Natalie Portman, která je až zbytečně zbavena vlasů. Totalitní společnost podobná vládě z 1984 je bohužel vykreslena pouze postavou hlavního councila. Ano, podrobnější vykreslenost tu chybí a je to velká škoda. Další věc co mě mrzela jsou výbuchy. Když něco vybuchne proč musí vyletět ohňostroj, který vytvoří velké V?Možná je to comicsové(což mi nepřijde), ale působí to nepřirozeně a ve filmu to nefunguje. Počítal někdo ty akční scény? Já ne, ale odhad 2-3 je podle mě více než naivní. Trailer byl prošpikován akcí a V-em, ale film je jiný. Idealistický a naivní obraz světa(resp. jen jednoho města). Remember remember the 5 of november... (04.06.2006)