Gejša

„U nás tomu hovoríme manželstvo.“ Gejšu mal pôvodne natočiť Spielberg (ešte v čase, keď sa projekt volal „Pamäte Gejši“ resp. „Gejšine pamäte“), nakoniec sa ale uspokojil „len“ s produkciou a na réžiu najal Roba Marshalla (za muzikál Chicago nominovaného na Oscara) a do rúk mu zveril obrovský rozpočet (85 000 000 USD), ktorý je vidieť z každého záberu. Farebná vizuálna stránka (máte pocit, že aj obyčajné pero na písanie stálo celý majetok, nevraviac o bohatých interiéroch budov a prírodných opulentných exteriéroch s páperím poletujúcim vzduchom) berie dych. Ale kvôli vysokej minutáži (predsa len, skoro dve a pol hodiny) hrozí, že i najprepracovanejšia výprava začne časom nudiť. Gejša má našťastie po ruke disciplinované herecké obsadenie (ktorému podľa očakávaní dominuje výborný Ken Watanabe ako muž, ktorý raz dievčatku kúpil ovocnú zmrzlinu), silný príbeh a fascinujúci motív gejší. Na dialógovú historickú drámu z Feudálneho Japonska sa celosvetová tržba 162 miliónov môže javiť ako dychberúca, ale vzhľadom na spomínaný rozpočet, ktorý fakt nepatrí k najnižším, napokon tržbu až tak nadšene vnímať nemôžeme. (16.08.2009)

"Gejša nemá žádná přání. Gejša nemá žádné city. Gejša je umělkyní vysněného světa." A bohužel prý taky není kurtizána, což by mi asi trošku zvedlo náladu. Místo toho jsem se ocitl ve "velkém" dramatu a já jsem příliš nenáročný divák na to, abych si dokázal užít výcvik, bělení obličeje, mávání vějíři či procházky s paraplíčky. Zkrátka jsem se dost nudil, takže pokud budu mít někdy problémy usnout, tak se na Gejšu obrátím s důvěrou o pomoc. (19.02.2017)

Pravda je bohužel taková, že se v tom Rob Marshal dosti potácí a neví kudy kam. Daná látka, je totiž daleko silnější a hutnější, než je schopen zvládnout. Vzniká tak "slátanina", která disponuje několika citlivými záběry/scénami, avšak dost často to přebijí typický nádech hollywoodské vysokorozpočtové produkce. Výtvarná stylizace a vůbec celkové vizuální zpracování je ovšem naprosto dokonalé. Od kostýmů, přes dechberoucí exteriéry (točilo se výhradně v Los Angeles!) až po jasně oscarovou kameru, která se soustřeďuje především na detaily/makrodetaily a kameraman exceluje na plné čáře. Scénář je dost rutinní, ale to se dalo celkem i čekat. Výtečná kompozice Johna Williamse jen dotváří celkově příjemnou a dobře vystihnutou atmosféru. Jinak ovšem až na ojedinělé okamžiky studené jako psí čumák. (08.02.2006)

Je to celkom dobrá historická dráma z americkej produkcie. Má dosť dobrý príbeh o dievčati, ktorá je v detstve predaná, aby sa stala gejšou, s čím vôbec nie je spokojná, ale časom pochopí ich pravú podstatu a chce sa stať tou najlepšou vôbec, ale na tejto ceste ju čaká mnoho problémov, či už krutá konkurentka alebo láska. Spracovanie je celkom slušné, film sa po celý čas nikde neponáhľa, takže tempo má pomerne pomalé, ale s tým nemám problém, dej je takmer po celý čas zaujímavý, úvodných štyridsať minút sa venuje detstvu hlavnej hrdinky, ktorá so svojim osudom nie je zmierená a tak robí len problémy, ale potom sa jej to zapáči a začne najlepšia časť filmu, kedy je už dospelá, postupne sa vypracováva až na vrchol a zaujme tématika s predávaním nepoškvrnenosti, ale posledná polhodina po vojne síce tiež nie je zlá, ale ani ma moc nezaujala, za predchádzajúcim dianím výrazne zaostáva. Ale tento film má jeden veľký problém, točili ho američania, ktorí evidentne nič nepochopili a tak to aj dopadlo, film sa venuje japonskej tématike gejší a pritom som za celý čas ani na okamih z filmu nepocítil nič japonského. Herecké obsadenie je diskutabilné, na jednej strane som s ním veľmi spokojný, v hlavných úlohách trojica mojich veľmi obľúbených herečiek Ziyi Zhang, Michelle Yeoh a Gong Li a k tomu mnoho dobre obsadených vedľajších postáv ako Ken Watanabe, Cary-Hiroyuki Tagawa a podobne, ale zároveň točiť film o japonských ženách a obsadiť ho čínskymi herečkami, tak to už prekračuje akékoľvek hranice zdravého rozumu. Réžia síce vizuálne film zvládla, pekne sa na to pozerá, je tu vydarená kamera, ale z filmu omnoho viac cítiť čínsku atmosféru ako japonskú a to nemyslím po stránke obsadenia, dokonca ešte aj hudba je čínsky ladená, takže réžiu moc chváliť nemôžem, ale technická stránka je prvotriedna. Keď maximálne prestanem využívať rozum, tak tento film chválim, príbeh, herecké výkony, vizuál, to všetko je na tom dobre, ale točiť japonský film takto čínsky, to skutočne dokážu len američania. 73% (19.06.2007)

Na jednu stranu je tenhle film pěkný řemeslný dílo se skvělou výpravou, nádhernými kostými a s nevtíravou hudbou, ale přitom pěkně podbarvující skoro všechny scény, jenže co je to platný, když je to hrozná nuda. V podstatě hned od začátku jsem se nudil a nebylo moc míst kde by mě to chytlo, prostě taková romantická studie do života Gejši a to mi nepřislo moc zajímavý, možná to taky chtělo víc vystoupení gejš a míň zbytečných scén o ničem, protože to mě dokázalo aspoň na chivlku probudit, ale zase namůžu říct že by ten příběh byl nějak extra špatnej, jen prostě nedokázal po celou dobu zaujmot. Určitě mu taky uškodilo, že to má přes dvě hodiny, každá scéna se neskutečně vleče a dramatický scény mě, po těch 40 minutách v polospánku, nadokázaly napnout a ani zaujmout. Prostě film nějak uteče a člověk si z toho skoro nic nezapamatuje, což je docela škoda, protože krom dobrýho a chytlavýho příběhu má film všechno co by měl mít (24.08.2006)