X-Men: Poslední vzdor

Ratner výrazně nezklamal a ani nepřekvapil. V jeho podání se inteligentní komiksová adaptace s hutnou psychologickou základnou přetavila v neškodnou rodinou zábavu alá Spider-Man. Jenže stejně tak jako není Ratner Singer, tak má daleko i do Raimiho. Ratner má jediný, zato dost výrazný problém – naprosto neumí pracovat s emocemi. Pokud jde o efektní akci, je Ratner víceméně doma, ale jak jde o charaktery, je nejistý a výsledek je značně rozpačitý. Ratner bohužel nepochopil mnohé postavy, díky čemuž se občas některé charakterově mění prakticky z minuty na minutu a tak třeba po pár stylových větách náhle Wolverine vyšvihne heroický proslov, ovšem takovým způsobem, že se to k němu vůbec nehodí. Podobných „odboček“ je ve filmu až příliš mnoho. Scénář rozhodně měl potenciál a ani Ratner ho nedokázal naprosto zabít. Ale z každé druhé scény čiší průměrnost a některé vyšumí tak, až to zabolí. Nikoli ostudné, ale trestuhodně průměrné zakončení (22.05.2006)

Ako hollywoodska eye-candy zábava pre mladé publikum bez chyby, ako pokračovanie Singerovych X-Men 2 ale smutné. Brett Ratner je nadšenecký filmár, fanúšik do pekných obrázkov, efektov a filmových hrdinov, no na zmysluplnosť látky, ktorú pred ním načrtol Bryan Singer, je príliš povrchný a detský. Postava Juggernauta (Vinnie Jones) a občasné logické prešľapy akoby vypadli z hernej adaptácie Paula W.S. Andersona a film má skôr než k svojim predchodcom, bližšie k Fantastic Four. V mojich sedemnástich, kedy som zbožňoval Commando lebo sa v ňom "neustále niečo dialo", by som mal X-Men: The Last Stand najradšej z celej série. P.S.: Keby Singer ich nadupaný scenár doplnil o "svoje veci" a sám si ich natočil s vážnejšou tvárou a striedmou stopážou 120 min, mohlo ísť naozaj o najlepší diel série. (23.05.2006)

Zo "zatiaľ" trilógie najslabší kúsok, ktorý ale s prehľadom uhasí chuť po poriadne chladenom, letnom, blockbusterovskom koktejle. Až na pár detajlov vzorový príklad dokonalej komixovej adaptácie, ktorá trochu "trpí" (z pohľadu diváka a hlavne kritika) svojími nadčasovými predchodcami. Rattner ruluje! (10.08.2006)

Oproti druhému dílu mnohem méně náročnější na divákovu pozornost a znalost celé mutantské mytologie. Rovněž akce trochu ubylo. Konec vše však bohatě vynahrazuje. Stále stejný herecký ansámbl potěší stejně jako kovové drápy starého dobrého Wolverina. Postava Famke Janssen mi zde však přišla naprosto zbytečná. Narušuje celou hlavní kostru děje a ani do vyhypovaného finále mi moc nezapadla. Vizuální efekty jsou však naprosto dech beroucí. Na scénu s mostem jsem jen nevěřícně zíral, stejně jako na tu s Xavierem. Ratner ví velice dobře jak ukojit chtíč mainstremového diváka, aniž by nějak výrazněji degradoval příběh a postavy v něm. Zde se mu to povedlo velmi slušně. Celek však působí vcelku dost nevyrovnaně a nezáživně. Alespoň komornější pasáže a romantika jsou příjemně koukatelné. (19.07.2006)

Ratner není Singer a to by nebyla až tak velká vada na kráse, kdyby neplatilo, že Singer = X-men. Mladý režisér vetknul sérii X-men natolik vlastní styl, že Ratner prostě nemá kudy. Akční sekvence sice dokáže stejně efektně jako předchůdce, dobře si poradí i s dynamikou a napětím (film opravdu svižně plyne), udrží i slušnou porci chemie mezi hlavními postavami. Ale. Kreativní přístup k věci mu chybí, nové postavy jsou bezkrevné, povrchní, jakékoli hlubší dialogy vyznívají v Ratnerově rutinérském podání náhle křečovitě a nedůvěryhodně. Přibylo i klišé a nadbytečného patosu, který nahrazuje poctivou práci s nosnou myšlenkou, v níž byl Singer mistrem nad mistry. X-men sice nebyli nikdy velkými filozofy, ale hloubku a propracovanost jim upírat nešlo. Díl číslo tři má energii, dobré momenty i charakteristické rysy předchozích dílů, ale singerovskou bravuru a pečlivost Ratner imitovat nedokáže. Proč jen nemohl Bryan ještě jeden díl počkat? Poslední vzdor mohl být vrcholem, takhle zůstává jen dobrým komiksákem. ***1/2 (29.05.2006)