Černá Dahlia

Zpočátku je divák přikován k sedadlu propracovanou retro-stylizací celého filmu a se zájmem sleduje prezentaci hlavních hrdinů i úvodní minuty příběhu. Vypadá to na precizní poctu noirovým filmům staré éry se všemi požadovanými atributy: dvojice detektivů, vražda krásné dívky, blízkost hollywoodské továrny na sny, černá a bílá dáma na šachovnici příběhu, traumata z minulosti, stovky spotřebovaných cigaret atd… Úvod filmu (stejně jako trailer) slibuje stylovou svižnou místy brutální detektivní podívanou – v závěru filmu si divák není jist, zda nesleduje parodii ve stylu Mazaného Filipa. De Palma totiž absolutně nezvládnul dvě věci – ukočírovat příběh (tedy zvládnout adaptaci macatého románu Jamese McElroye) a neztratit pod tím vším retro-glancem tvář celého filmu. Ad příběh: Black Dahlia zpočátku nabírá lokace, subpříběhy a vedlejší postavy stejně vehementně jako je na konci naprosto zběsile odhazuje, čímž naprosto dekonstruuje svou příběhově – nosnou strukturu. Ad stylizace: Ve své snaze o poctu starým noirům zachází potom pan režisér tak daleko, že přebírá i všechny nešvary tehdejších děl a v roce 2006 natáčí film, ve kterém postavy nemají žádný vývoj, ve kterém donutil dobré herce přehrávat či „držet“ konstantní herecký projev, ve kterém se objeví všechna myslitelná klišé, ve kterém… který je prostě špatný a v poslední třetině dokonce neskonale protivný. (06.11.2006)

Jako adaptace Ellroye na přes držku levačkou i pravačkou, ale jako solidní žánrovka ne zase až tak špatné. Nejprve se důkladně představí postavy a až poté, tedy kolem poloviny stopáže, se jen tak mimochodem dostaneme i k hlavní dějové lince. Byla by však chyba zaměňovat zdlouhavost za nudu. A tady má i ta delší úvodní expozice své místo díky gradovanému i vypointovanému ději. (13.01.2007)

Nenávidím Joshe Hartnetta, kazí mi celkový dojem z filmu. Možná je to chyba začínat nějak takhle, ale já si prostě nemůžu pomoct nejlepší scéna byla hned na začátku, kde dostal vcelku slušně na držku a doufal jsem že jeho postavení lůzra mu zůstane po celý film. Brian De Palma ví přesně jak natočit film, bohužel všechny mají stejný nebo podobný průběh a Black Dahlia už ničím nedokáže oslnit a nakonec to dopadlo tak, že jsem se u flimu nesnesitelně nudil ač na mě číhala atmosféra let minulých zanesená mafií a korupcí nedokázala mě natolik vpoutat do děje, abych alespoň na chvíli neuvěřil, že sleduju originální film, i když by se na první pohled mohl zdát. (01.01.2007)

Scénář: Josh Friedman .. Brian De Palma je hodně rozporuplně přijímaný tvůrce - sám se řadím ovšem k jeho příznivcům a tento film rozhodně není (tak) špatný, jak se dá na mnoha místech dočíst. Black Dahlia je takové malé noirové déjà vu, příjemně staromódně natočené (možná než nažloutlé kamerové filtry by slušela černobílá, která se momentálně vrací do módy) a přináší všechny ingredience, jaké má De Palma tak rád - box, famme fatale, baloňáky, všudypřítomné cigarety, déšť, kontrast světla a tmy, střídmé kamerové experimenty a několik propracovaných dlouhých záběrů. To vše, na pozadí úžasné výpravy, vytváří hutnou potemnělou atmosféru. Zpracování tedy nemá vážnějších chyb. Ani rozvleklost příběhu nijak nevadí, vyprávění nikam nespěchá a zauzlování příběhu či spojitosti postav není tak nečitelné. Josh Hartnett se snaží a jeho výkon je přesvědčivý, zamrzí spíše vedlejší postavy bez výraznějších opor (přesto by filmu slušela celková herecká sestava o pár let starší). Ručička vah tedy několikrát mírně zaosciluje k záporné straně, ale není to nic markantního a v červených číslech se celek drží stále pevně. 75%. (09.01.2007)

DePalma sa vrátil tam,kde mu to vždy išlo najlepšie. Atmosféra 40. rokov je vykreslená veľmi dobre. Príbeh vyžaduje trošku pozornosti, rozuzlenie príde tesne pred koncom. Keby som to mal prirovnať k niečomu čo tu už bolo, tak je to určite taký klon filmov L.A. prísne tajné a Neúplatných. Hneď si viete spočítať či je to aj pre Vás. K dokonalosti tomu niečo chýba, ale neurazí. 60%. (11.02.2009)