Grand Prix

Automobilové závody mě vůbec nezajímají, ostatně jako jakýkoli jiný sport. Ačkoli má ve všech závodících scénách režisér Frankenheimer skvělé nápady (rozdělená obrazovka, vzpomínání závodníků při posledním závodů na chvíle s osudovými ženami), tak asi jako jediná závodní scéna  mě tady do očekávaného transu dostala ta, která byla zpracována originálně snově a Montand si při výkonu představoval svou milou novinářku. Naštěstí má tento film, co nabídnout i když zrovna nevrčí motory a nebojí se pokládat si i  otázky, jestli má takové závodění vůbec smysl a ukázat i jejich odvrácenou stranu. Bavily mě osobní linky trojice závodníků, kdy jednomu do života vstoupila možná nová naděje a další se snaží vrátit se na vrchol (jeden po vyhazovu a neúspěšném pokusu o reportování, druhý po úrazu.) Ostatně, i ty trochu nepochopitelné vztahové propletence nebyly vůbec špatné, bavilo mě je sledovat. Je zde obsažena i určitá psychologie, která se tady skýtala třeba  v pochybovačných otázkách, především ze strany Montandovy postavy, kterého trápí způsob jeho života, který ale nemůže a ani nechce měnit. Samostatným pokladem je zde původní krásně dochovaný  ČST dabing, který nebyl do roku 2019 vůbec nikdy (!) odvysílány. Mé oblíbené spojení Munzar-Montand se zde kona historicky vůbec poprvé a Štepánek, Štepnička nebo Eva Trejtnarová z Muže z Acapulca (!) nezůstávají pozadu. Zkrátka, ačkoli mě neberé téma, tak to byl pěkný film s poctivou šedesátkovou filmařinou a krásným dabingem navrch. (11.08.2023)

"Když má člověk dělat něco nebezpečného, nesmí mít schopnost si něco představovat..." Asi bych nemohl být závodníkem Formule 1, protože bych si tu blízkost smrti, s níž byl žel člověk na konci tohoto filmu konfrontován, uvědomoval každým coulem. Dokonce jsem i z několika náznaků odhalil, kdo bude tou obětí této jinak fascinující podívané. A když říkám "fascinující", tak tím mám na mysli zejména dokonalou Frankenheimerovu filmařinu. Na začátku jsem měl trošku pochybnost, že vydržím s takovým zaujetím sledovat tak dlouhý film o nějakých "závodech autíček". Díky nápadité režii, kdy jediný ze závodů nebyl natočen stejný, jsem se však pokaždé těšil na to, s čím  Frankenheimer přijde v dalších závodních scénách. Zajímavé bylo i sledovat ty doprovodné děje ze zákulisí sportu a partnerských životů jednotlivých závodníků. Vynikající byly zejména dialogy s Ivesem Montandem (se skvělým dabingem Luďka Munzara). (20.08.2023)

Skvělý mix snad až naturalistického dokumentu (jsem vděčný za záběry ze skutečných závodů a jízdy kamer po tratích) a dloooouhých mudrlantských dialogů. -- Pro ty co se o tento sport zajímají skoro povinnost. (...a bezpečnostní zóny tak jak je z F1 známe teď?-tehdy leda tak stromy, skály, telegrafní sloupy a betonový patníky!!) . (04.12.2019)

Mě tyhle filmy o Formuli 1 a podobných "závodnických" tématech nikdy nezajímaly, viděl jsem snad jen dva a jeden z nich je údajně ten nejlepší z nich (Rivalové), jenže ten mi přišel dost průměrný a bavila mě z něj jen posledních 20 minut. Taky to je tím, že od Rona Howarda jsem nic nadprůměrného neviděl (kromě Zámotku, ale tam mě bavil námět, jinak je to zase ve všem průměrné), každopádně tyhle filmy jdou mimo mě. A u Grand Prix jsem si to potvrdil znova, byť jen částečně, protože než jsem se do toho dostal, trvalo to cca hodinu. Pak už mě to ale začalo bavit, s každou další minutou víc a víc a poslední hodina pro mě byla dokonce i napínavá. Taky jsem pak víc ocenil propracovaný scénář (SPOILER jen jsem nepochopil, proč se to ke smrti těch dvou lidí, co omylem vběhli na trať, už nevrací KONEC SPOILERU), solidně napsané postavy a skvělou filmařskou stránku (až teda na zvuk v jedné scéně... chápu, že motory formulí všechno přeřvou a jsou hlasitější než dialogy, tam mi to smysl dává, ale proč je hudba stejně tak hlasitá v baru a dialogy skoro není slyšet, to mi hlava nebere - a těch scén, kde stejný záběr vidíme klidně i šestnáctkrát naráz, je tam taky zbytečně moc) a vzhledem k tomu mi ani ta tříhodinová stopáž nakonec nepřijde přehnaná. Je to dostatečně svižné, ne sice tolik jako samotná Grand Prix, ale ta by mi osobně přišla příliš rychlá, takže zde zvolené tempo je pro mě ideální. Možná by mě to při druhém zhlédnutí začalo bavit dřív, ale to teď neposoudím. Důležité ale je, že bych neměl problém to vidět znova a i to je důvod (vlastně jeden z důvodů) proč tomu tu čtvrtou hvězdu dám. Hlavní je ale ten, že si mě postavy dokázaly získat a v závěrečné jízdě jsem se nemohl dočkat toho, jak to s každým dopadne. A poslední záběr se mi líbí hodně. Jen jsem čekal, že ten závěr bude kritičtější, protože vzhledem k novinářům a diváckou posedlostí haváriemi to je, ale k samotné Grand Prix ne, i když se při ní umírá. On by tím pak sice Frankenheimer trochu zabil co celou dobu budoval (když se to soustředí hlavně na postavy a na Grand Prix tolik ne, což mi jenom vyhovovalo), ale ten určitý nezájem o lidský život v tom by si zasloužil větší zdůraznění. Každopádně ta práce s postavami je opravdu dobrá a Howard se na tohle měl podívat, než začal připravovat Rivaly, kde si s nějakou propracovaností nelámal hlavu. 4* (11.08.2023)

,,CHCEM SA STAŤ MAJSTROM SVETA." ,,KAŽDÝ SA CHCE STAŤ MAJSTROM SVETA. KAŽDÝ VERÍ, ŽE MÁ NÁDEJ." ,,JA JU MÁM!" ,,A KTO TO ZAPLATÍ?" __ Frakenheimerov opus magnum ,,Grand Prix" môžem z hľadiska podobnosti prirovnať ku McQueenovmu vysnívanému ,,La Mans". Oba filmy sú na vysokej technickej úrovni a predsa majú oba problém s tým, čo by mali divákovi ponúknuť. Kým ,,La Mans" bol experimentom, kde sa medzi závodmi objavovali krátke dejové vsuvky, ,,Grand Prix" už predsa len nejaký ten príbeh má. Nie je priveľmi rozvinutý a jeho pridaním má film takmer tri hodiny, na druhej strane je tu slušne rozvitá motivácia súperiacich pretekárov i zákulisie pretekov. Kým ,,La Mans" sa vyčíta dejová absencia, v ,,Grand Prix" je ho vraj zase miestami priveľa a malo by sa z neho zostrihať. Kde je potom zlatá stredná cesta tohto filmu? Zostrihanie na dve hodiny? Ťažko povedať. Rozhodne nenudí, lenže postupne upadá do istej stereotypnosti, kedy sa závody striedajú so vzťahovými scénámi. Kým závody si vďaka deleniam obrazovky alebo množeniu záberov a samozrejme výbornému strihu a zvuku doteraz zaslúžia uznanie, scény mimo nich sú nakrútené tak rutinne, že v nich nijako nevynikajú ani viacerí známi herci (Vtedy už 45 ročný Yves Montand mi do úlohy pretekára príliš nesedí.). Napriek tomu všetkému ma film nenudil a dokonca som bol zvedavý, kto závod napokon vyhrá. Rovnako sa mi páčil aj chladný záver, kde najviac vynikne pominuteľnosť toho neustáleho ,,hnania sa za niečím." ,,NA ZDRAVIE, ÚSPECH A ŠŤASTIE!" ,,TY BY SI CHCEL MAŤ VŠETKO!" (758. hodnotenie, 78. komentár k filmu) (14.11.2019)