Želvy mohou létat

Čekal jsem hodně, dostal jsem málo, respektive méně. Spousta cen a vysoké hodnocení mě namlsali a já očekával nezapomenutelný zážitek. Příběh ovšem nebyl tak dechberoucí, jak jsem si myslel a až na pár silných okamžiků, kdy se mi do slova draly slzy do očí a zastavoval tep (zejména přivazování nemluvněte ke stromu a nebo zneškodňování min ústy) film vyšuměl do neznáma. (09.09.2009)

Snímek, díky kterému si vážím svého „písečku“. Syrová ukázka toho, že může být setsakramentsky hůř. Vidíme děti bez rodičů těžko se vyrovnávající z jejich ztráty. Sirotky, z nichž jen malé procento nepřišlo o nějakou tu končetinu. Ti, kteří musí pod vedením chlapce přezdívaného Satelit sbírat nášlapné miny, což tvoří jejich jedinou obživu a vystavovat se tak každodennímu nebezpečí. Jsme zavedeni do míst, kde děti obstarávají práci za dospělé, předčasně dospívají a jejich dětsví je nenávratně odváto. Do žil je nám městnána krutá realita, která není nijak příjemná. Jsme v zemi, kde je vysoká cenzura a cena informací je nevyčíslitelná....Na trzích se místo chleba a jiných obvyklých potravin prodávají zbraně viděné v rukou dětí častěji než-li hračka. Objevuje se zde dívka se sebevražednými sklony, kdy mi při vzpomínkách na krutost vojáků doslova naskakuje husí kůže. Při scéně, v níž se Satelit pokouší zachránit malého chlapce před nášlapnou minou, mi v žilách tuhne krev. Obyvatelům nezbývá nic, než naděje, jenže po příchodu amerických vojsk záhy zjistí, že se nic nezmění. (01.03.2008)

Jako sorry, ale tohle fakt ne. Nejspíš tu budu za lidský odpad, že jsem nedokázal tohle ocenit, ale něco tak strašně umělého, prvoplánového a vyděračského jsem už sakra dlouho neviděl. On je to totiž takový íránský Hrob světlušek, ale ten na rozdíl od tohohle nějak funguje. Želvy mohou létat se řídí jedním takovým "mottem" - natoč válečný film, do hlavní role dej dítě, čím menší tím lepší a jediné oko nezůstane suché. A těm, kterým zůstane, jsou jen odporní lidé bez kousku citu. A tady nejen že je v hlavní roli dítě, on tu skoro nikdo jiný než děti nehraje. Asi bych si tolik nestěžoval, kdyby to mělo aspoň dobrý scénář a slušně představené postavy, ale tenhle film nemá ani to. O těch děckách nevíme skoro vůbec nic (a to platí jen o třech z nich, o ostatních jsem se nedozvěděl už vůbec nic), ale v tom je právě ta vychcanost tématu, protože děti ve válce okamžitě musí vzbuzovat v hromadě diváků lítost a říct proti tomu křivého slova si už jen z principu koleduje o malér. I to bych asi do určité míry překousl. Jenže pak je tady to nejhorší. Na jednu stranu je na tom krásně vidět, že režisér měl celý záměr filmu promyšlený a čiší to z každé scény, ale bohužel tím záměrem bylo neustále citově vydírat. Jen a pouze na tom, že v hlavní roli jsou děti, které žijí v právě probíhající válce a některým z nich i chybějí různé druhy končetin. Opět je v tom vidět ta vychcanost - to si prostě zaslouží lítost už jen z principu. Já to nepopírám, těch děcek mi je líto, válku taky neschvaluji a ačkoli i konec je strašně vyděračský, aspoň hezky ukázal tu absurditu války, to protiválečné poselství se mi taky líbí a věřím, že to muselo být hodně drsné a stejně jako za každé války to odnesla hromada nevinných lidí, ale vůbec se mi nelíbí, jak to ten film sděluje. Z každého záběru ta snaha co nejvíc citově vydírat diváka přímo teče, přičemž ale SKUTEČNÉ a přirozené emoce z toho neplynou ani náhodou. O to víc mě štve, že je to film z Íránu, protože tam a v Rumunsku jsou na co nejrealističtější filmy mistři, ale tohle je jen chladný prvoplánový vyděračský kalkul, který už jen z tématu doufá ve festivalový úspěch. Je mi fuk, jak moc velké odsouzení za své hodnocení a komentář si tu vysloužím, ale myslím že jsem dostatečně vypsal, s čím mám u tohohle filmu takový problém. Ve mě to fakt nezanechalo žádný silný pocit. Navíc mám pocit, že i Vzpomínky na lásku byly přirozenější než tohle. Vždyť už jen ten název svým způsobem vydírá, když ho chápete. Ze dna to ale tahá naprosto skvělá kamera a uvěřitelné civilní výkony všech dětí - velká škoda, že jsou ale využity do vypočítavého plánu režiséra Ghobadiho. A to od něj chci vidět ještě dva filmy, ale po tomhle si od něj asi dám radši pauzu, stejně jako od Terryho Gilliama. Lepší 1* (29.04.2021)

Pan Satelit je sice otravný a poměrně vadí, ale ostatní výkony herců jsou až magické (stačí jen pohled některého z hlavních představitelů a vím vše). Ano, některé dialogy můžou být naučeně odříkané a příběh prvoplánový, ale pokud bychom znali hlubší souvislosti a zažili si život v uprchlickém táboře, jistě bychom výše uvedené nemuseli napsat (jaký stejný snímek s tímto tématem, původem a dějem znáte?). Přeji všem, aby se na tento neskutečně silný film koukli ještě jednou a spolu se mnou se ponořili do třeskuté atmosféry hlouběji a pochopili... (28.08.2009)

Výborná depka, ktorá tak zo začiatku vôbec nevyzerá, skôr naopak. Príbeh zmrzačených detí bez rodičov, ktorí si zarábajú zberaním mín a vykladaním prázdnych nábojníc, je k záveru dosť depresívny. Na rozdiel od iných prispievateľov si nemyslím, že obsadením detí do hlavných úloh si autori premyslene a automaticky získavajú sympatie na ich stranu. Podobné filmy tu už boli a točiť filmy s deťmi je dvojsečná zbraň, jednoducho buď to funguje alebo nie. Buď príbeh je zaujímavý alebo nie je. Buď sú detský hrdinovia presvedčiví alebo nie sú. Tu našťastie všetko hovorí v prospech tvorcov. Film 80%. (07.03.2010)