Rudý baron

Posbírejte všechna klišé z válečných opusů a naházejte je na hromadu. Přiběhne neinvenční režisér a do hromady se zavrtá a vytáhne vše, co by měl jeho filmový potomek mít. Někteří herci se tváří jak vyoraní krtci, kteří před kamerou pronáší docela pitomá souvětí. Hlavní blonďatý hrdina s dětskou tvářičkou nijak nezaujme, ostatně ani zbytek ansámblu zvlášť nestrhne, tvůrci alespoň při vznesení digitálních letadel vzhůru lehce dokáží zaujmout. Jenže chybí to „pravé“ válečné peklo, špína, zoufalství, opravdovost, strach, krutá tvář války. Tohle skoro televizní zachycení slavné kapitoly leteckých bitev obecně nemá šanci v zaoceánské konkurenci obstát. Selhává takřka v každé rovině (historické, válečné, psychologické i romantické), přitom dělá docela velká ramena. (05.03.2016)

Že nesouvislý příběh? Netradiční možná, ale šlo přece o jakýsi portrét Rudého barona, část jeho života (chyba je, že film nenese podžánr biografický). Normálně bych dala tři h., ale za pacifismus, který bych rozhodně v Německém válečném filmu z 1. sv. války nečekala, a za krásná letadýlka (a taky ten pocit, že se neřídím kritiky vyštudovaných žurnalistů - juchů!) přidávám směle čtvrtou. (30.08.2008)

Kinofilmový debut německého televizního režiséra, který je naprosto schématickou biografií, ozvláštněnou akorát tím, že vrcholy scén nevidíme (je to natolik důsledné, že nelze film podezřívat z děr ve scénáři anebo nízkého rozpočtu). RUDÝ BARON krom výborné hudby a českých herců v menších či větších rolí nemá pořádně čím zaujmout, protože sledujeme typické drama o namyšleném a ješitném hejskovi, který si uvědomuje své chyby, ale na to je už příliš pozdě, okořeněné sentimentální romancí, patetickými výjevy a intenzivní akcí. Jediný rozdíl mezi německou a americkou velkoprodukcí je tak v tom, že v oné první jmenované se proklamuje "boj s noblesou", což ve spojitosti s minulostí je ideologicky problematické... a to jediné zajímavé na celém filmu. (28.09.2008)

Přesně tak jak zdejší kamarád uživatel povídal. Na tomhle filmu, jestli trošku znáte příběh o Rudém Baronovi, tak přesně víte co máte očekávat, jenže od něj to prostě prakticky vůbec ale vůbec nedostanete. A co se týče té největší bitvy ze všech, tu autoři radši okamžitě vypustili. A já to nepochopil, fakt ne. Proč si s tím alespoň nedali práci. Líbí se mi, že ve filmu je vidět, že tenkrát se válka chápala jinak, tedy co se týče letců, ta směs baronů, princů a všelijakých hrabět, co se této bitvy účastnili totiž dokázali ve vzduchu navodit příjemný závan skutečného soupeření s velkou špetkou ctí a hlavně džentlmenství, kterého se tam dola na zemi nikoho netýkala a nikdy ani týkat nebude. Letci prostě ukázali válku z naprosto jiného pohledu, a velitelové si nevěděli rady co s nimi, i když jim ve skrytu duše neskutečně záviděli, že něco takového ve vzduchu dokáží vyloudit. To si ale vysloužila jen první světová válka a znovu se to zřejmě už opakovat nebude. Tenhle film to nabízí a je vidět, že si s tím rozhodně hlavu neláme. Ukazuje to, co lidi, kteří tento film chtějí vidět, už dávno vědí, jenže to na co se těší, to s nadšením autor upustí. Je to ostuda, pro Německého občanu ještě větší, protože tady se opravdu Německý národ nemusí oproti zbytku za co stydět. Tady skutečně šlo jen o pohé leč veskrze ušlechtilé soupeření. Každopádně filmově to projeli na celé čáře, barbaři. (16.07.2009)

Příběh o mladém šlechtici Manfredu von Richthofenovi a jeho vzestupu na bojištích 1. světové války, kde si vybojoval přezdívku Rudý baron díky svému trojplošníku natřenému na červeno a víc jak 80 sestřelených nepřátelských letadel. Zajímavý film, který sice není tak akční jak Rytíři nebes, ale je víc zaměřený na postavu ml. Richthofena a jeho prožiky během války. Solidní válečné drama. (18.01.2013)