Der rote Baron
The Red Baron
Červený barón
Režie:
Nikolai MüllerschönScénář:
Nikolai MüllerschönKamera:
Klaus MerkelHudba:
Stefan HansenHrají:
Matthias Schweighöfer, Lena Headey, Til Schweiger, Maxim Mehmet, Joseph Fiennes, Axel Prahl, Volker Bruch, Tino Mewes, Brian Caspe, Gérard Robert Gratadour (více)Obsahy(2)
V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)
(více)Videa (1)
Recenze (199)
Flyboys bez popkornu, Letec s krásnými akčními sekvencemi a Bratrstvo neohrožených ve vzduchu. Rudý Baron má pár chybek, jako hlavní bych viděl anglický dabing, na který se zpočátku špatně zvyká. Dále stopáž, jenž nutí režiséra nacpat příběh neslavnějšího pilota WW1 do pouhých dvou hodin, čímž se tvoří momenty "něco se stalo, ale je ukázán pouze důsledek a konec". I přesto jsem si lehce poetického, válečně originálního a herecky příjemného Barona oblíbil a večer v jeho společnosti si nemohu vynachválit. ()
Na Rudého barona jsem se těšil bezmála rok, jelikož jsem se dostal ke komparsu a mohl jsem si vychutnat-vytrpět natáčení. Ve scénách jsem se sice neobjevil, ale zato spousty mých kamarádů komparsistů ano. Nečekal jsem nic závratného, jelikož jsem jakž takž věděl o co go, a přišel jsem se do kina pouze pobavit. První facka a to možná největší byla v podobě německého dabingu, který jsem vůbec nepochopil, když je originál v angličtině. Tentokrát jsem se musel více věnovat titulkům, ale nemohl jsem si nevšimnout jak jim pusa jinak mele ( bylo to něco jako českej dabing Bathoryho ). Matthias Schweighöfer zahrál Barona Manfreda von Richthofena vcelku dobře, jen mu trošku uškodili s prominutím debilní dialogy s dnes už ne tak krásnou a přitažlivou Lenu Headeyovou, která zde hrála doktorku. Joseph Fiennes jako kapitan Roy Brown byl také v pohodě. Abych to shrnul, tento film v efektu může konkurovat jiným, čistě americkým filmům, jelikož jsou zde nádnerné letecké bitvy, a není jich málo, jen a to souhlasím s pshimim, jako kdyby se režisér bál jít k tomu nejhlavnějšímu a jako kdyby se bál zakončovat. Hodněkrát ve filmu končí scéna sčernáním plátna a hups o pár hodin později, přitom dochází k důležitým a povinným momentům, které by se měli objevit. Nevím, zda to zavinily finanční problémy nebo jen opravdu scénaristická hloupost, ale film natočený s podobnými financemi jako Bathory u mě vyhrál ( bylo to zde více vidět ). Takže shrnuto podtrženo, jděte ale připravte se na němčinu a nečekejte nic závratného, pak vás to jistě nezklame a budete tam mít perličku v podobě Jana Vlasáka, ketrý si zahrál Majora von Richthofena. Jinak hudba byla opravdu dobrá a zasloužili se o to Stefan Hansen a Dirk Reichardt. ()
Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)
První světová válka...Byli mladí, byli krásní, byli to báječní muži na létajících strojích. Jeden z nich se stal legendou. Baron Manfred von Richthofen (Matthias Schweighöfer) ve svém mladém věku byl pilotem stíhačky a jeho činy inspirovaly mnohé k následování. Film je nádherně natočený, okamžiky štěstí s životní láskou Käte (Lena Headey) střídají momenty beznaděje. Zásadní problém je, že bohužel příběhu chybí vrchol v podobě leteckého souboje s Hawkerem (Richard Krajčo), což byla dozajista klíčová událost v krátkém baronově životě. Takhle nakonec zůstaly střípky pospojované do ne zcela uspokojového tvaru. I když co se týká pečlivé výpravy, českých lokací a herců z našich luhů a hájů, tvaru líbivému. ()
Že film nebude ve všem úplně přesný bylo celkem jasné a je fajn, že některé fikce v závěru přímo uvádí. Film je to ale skvělý. Parádní jsou vzdušné souboje, na které bych se klidně znovu šel podívat na velké plátno. Hlavní devizou filmu je ale pohled na válku očima zhýralých buržoustů, kteří mají nebeské válčení za sport. A je skvělé sledovat, že i ve chvíli procitnutí při pohledu na skutečnou válku, dokáží alespoň část ze sportu do války nadále přenášet. Třeba to bylo úplně jinak, ale film je tímto úžasný. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (29)
- Druhý prototyp F I 103/17 dostal Werner Voss. Voss padl 23. 7. 1917 v souboji s B flightem No. 56 Squadron RFC. Jednotce velel James McCudden. Přemožitelem Vosse byl Arthur Rhys Davids, který předtím sestřelil Karla Menckhoffa na Albatrosu D. V., který se snažil Vossovi pomoct. (Michel24)
- Původně tvůrci uvažovali o natáčení v Polsku či v Litvě, poté jejich volba padla na Českou Republiku. Kulisami pro natáčení se stal zámecký park Veltrusy, louka mezi Strží a Starou Hutí u Dobříše, ale i okolí Národního muzea a Vinohradského divadla. (hippyman)
- Ako uvádza distribútor filmu Bioscop, kalifornský spisovateľ a režisér Nikolai Müllerschön pôvodom z Nemecka pracoval na príbehu pilota Richthofena dlhé roky. Prvý návrh napísal už v roku 2002 a následne nesčíselnekrát upravoval. Už od začiatku ale chcel Müllerschön produkovať a natáčať film v Nemecku, pretože mu prišlo podstatné rozprávať príbeh o Červenom barónovi z nemeckého pohľadu. Zároveň ale v tej dobe nevidel natáčanie v Nemecku ako reálne. Preto sa pokúsil svojím projektom zaujať Hollywood. Štúdiá prejavili záujem, predbežný rozpočet bol stanovený na 40 mil. dolárov a niekoľko amerických hereckých hviezd bolo oslovených s ponukou hlavnej roly. Müllerschön ale čoskoro uvidel, že jeho európsky ladený film sa stáva americky klišovitým, a tak sa rozhodol pre prvú variantu. Ako lokácie pre natáčanie boli pôvodne vybrané Stuttgart a Litva, ale nakoniec sa natáčalo prevažne v Prahe – aj vďaka prvotriednej filmovej infraštruktúre a miestnym profesionálom. Zásluhy na filme má tiež česká Letecká amatérska asociácia, ktorej členovia vyrobili dvojplošníky a letecké vraky. Produkcia taktiež zahrňovala obrovské množstvo koní, historických vozidiel, parných lokomotív a haldu vojenskej techniky, ktorá na miesto natáčania dorazila z každého kúta Európy. Keď bolo natáčanie po 61 dňoch u konca, nastal čas 16-mesačnej postprodukcie v Los Angeles, kde žije režisér Nikolai Müllerschön. Prvá verzia sa potom testovala na amerických divákoch a až potom sa film dočkal premiéry v Nemecku presne v deň letcovho 90. výročia úmrtia – 21. apríla 2008. (PeterJon)
Reklama