Návrat na Brideshead

Hayley Atwell s helmou Kazisveta úplne zapadla na skostnatený vidiek a Goode silne podobajúci sa na Ironsa z verzie 1981, čo ťažko považovať za výhru v lotérii. Film o ťažkostiach ateistu v spoločnosti, kde sa od neho žiada veriť. A potom už len trojuholník od hetero až po platonické homo. Film s jasným protikresťanským nádychom, pri ktorom Weinstein od Atwell žiadal, aby schudla, lebo má parametre prasaťa. Nakoniec on sám prasák skončil tam, kde patrí. (13.01.2024)

Tak v tomto případě velmi váhám s hodnocením. Předně bych rád podotknul, že nemám příliš v lásce filmy, jako je tento, tedy filmy s velkým procentem šlechticů. Zde to však je od začátku do konce velice příjemný film, jehož dokonalost tkví v jeho chladu a odměřenosti. Já jako divák jsem měl jakýsi odpor k zámku Brideshead ihned, jakmile se objevil v záběru. Z tohoto sídla jako by vyzařoval i skrze televizní obrazovku chlad a odměřenost, a za celou dobu na mě tento zámek ani chvilku nepůsobil nějak lidsky, natož domácky. Ale to byla ta správná cesta, jak mě donutit, abych se do tohoto filmu zakoukal a se zaujetím ho dokoukal až do konce. Ztotožnil jsem se totiž zcela s postojem mladého lorda Sebastiana, který nakonec před tímto zámkem a před jeho a matčiným zničujícím vlivem uprchl do Maroka. Naopak jsem nechápal nadšení Charlese ze zámku Brideshead, ale to bylo evidentně o tom, že toužil patřit do těch nejvyšších společenských vrstev a zámkem i jejich majiteli byl fascinován. Jak je mezi zdejšími komentáři uvedeno, tento film končí s tím, že v divákovi zanechává mnoho nezodpovězených otázek, ale asi je to tak dobře. Ono přece jen bude něco pravdy na tom, že na světě i v každém znás převládá více otázek nežli uspokojivých odpovědí. Každopádně tenhle film mi svou chladnou a odměřenou atmosférou připomněl jiný vynikající film z Nizozemska Pokrevní bratři. Taky se odehrává několik desetiletí zpátky, taky je v hlavní roli rozlehlý dům se zahradou a je to stejně chladné, stejně depresivní, stejně odměřené. A proto nakonec své dilema, jestli udělit čtyři nebo pět hvězd, řeším tím, že stejně jako v případě nizozemského filmu i zde uděluji čtyři hvězdy. Ale film to byl opravdu úžasný a převládá spokojenost. (05.04.2010)

Rozverná mládež (2003) mi sice moc nesedla, ale díky Návratu na Brideshead si znovu připomínám další románový svět, tentokrát Evelyna Waugha, který bych mohla přijmout za svůj. Tato verze Bridesheadu je nejen pastvou pro oko, ale je velmi atraktivní v mnoha svých polohách. Máme zde vše podstatné, bonvivánství, homosexualitu, alibismus, pokrytectví, katolicismus, krásné kulisy Anglie, Itálie a Maroka... A hlavně ty skvostné róby, které definují krásu osobitě zemité a přesto něžné Hayley Atwell. Ideální materiál pro ty, kteří se chtějí kochat a přemýšlet naráz. (08.10.2016)

Hysteričtí a nevyrovnaní mladí lidé se zasypávají dialogy, které nejsou určeny pro konverzaci, ale jako citáty pro knihu cynických bonmotů. Všichni děsivě trpí a vyrovnávají se s traumaty těžké výchovy na panství s desítkami služebníků, na krutovládu matky, která je nutila chodit do kostela a celkově na šílenou nespravedlnost světa, kde si mohou dělat co chtějí, protože mají postavení, vliv i peníze. ___ Hlavní hrdina, který pochází z prostšího prostředí, a je životem na zámku okouzlen, mi vždycky připadal, že mu nejde ani tak o lásku k mladému pánovi a později mladé slečně, ale o touhu po stejně privilegovaném životě jako mají jeho známí. Ten by snad opí….l, ehm, navázal důvěrný vztah i se smečkou zámeckých ohařů, jen aby měl pocit, že se dostal blíž k elitě.____ Příběh je natahovaný, děj nezáživný, vše je zobrazeno v pastelových barvách a zejména třeskutě břitké dialogy, které jsou ve skutečnosti nudným plácáním o vlastním egu, ztěžují už tak nepříliš přitažlivou podívanou Akorát ten zámek je fakt hezký. SHRNUTÍ: Nechoď Vašku s pány na led, mnohý případ známe, že pán spadne a sedlák si za něj nohu zláme. (14.01.2021)

Návratu na Brideshead by seděla o něco kratší stopáž, jelikož mi přišel film pocitově delší, než ve skutečnosti byl, protože se snažil pojmout relativně velký časoprostor. Ve filmu se stýkají zejména dvě dějové linie - vztahová a náboženská - které se v průběhu děje navzájem prolínají a ovlivňují. Co se hereckého obsazení týká, tak mě nejvíce zaujaly postavy ztvárněné Emmou Thompson a Benem Whishawem, jejichž pojetí se snad nemohlo více lišit. Vizuálně líbivé, ale příběhově až příliš roztahané romantické drama z historie. (28.03.2020)