Harry Potter a Fénixův řád

Tímto bych se chtěl omluvit Yatesovi za všechno to příkoří, které ode mě musel snést. Nevěřil jsem mu ani na chvíli dokud jsem to na vlastní oči neuviděl. Newell byl neuvěřitelný břídil a možná proto je ten kvalitativní rozdíl tak markantní. Yatesův cit pro správný timing a hlavně gradaci staví minulého břídila do ligy televizních projektů. Yates v sobě nezapře svoji divadelní minulost a jeho vedení herců je naprosto skvostné, a tak ať už to je Alan Rickman, Gary Oldman nebo Jason Isaacs, tak ti všichni dají na vědomí, že Anglie je přeci jen zemí Shakespeara a má obrovskou divadelní tradici. Fénixův řád není pouze rozpohybovanou sterilní adaptací bez potterovského ducha, ale konečně regulérním filmovým dílem, které se nebojí osobitosti a pořádně říznout do předlohy. Avšak Fénixův řád má několik vad na kráse, to se nedá popřít. Neustálé odlehčování filmu (a že je toho humoru požehnaně a vůbec není trapný) spíš budovanou atmosféru ruší, než aby ději nějak pomáhalo. Avšak ani scénárista Goldenberg si nedokázal s tak objemnou knihou poradit, děj sice převedl na výbornou, ale ten pubertálně "na-zabití" nádech eliminoval se vší razancí, snad to bylo kvůli větší líbivosti, ale Harry Potter jako neochvějný hrdina mi trošku kazil zážitek z filmu. Naštěstí dialogy a i bravurní režie zachránila, co se dalo. Pětka se kvalitativně hodně přiblížila tolik zbožňované trojce, ale k naprostému aboslutnu mi tady chyběl kvalitnější scénář s hlubšími postavami. Avšak zcela upřímně mohu říci, že tohle mě posadilo na zadek a až jsem se vydýchal, tak mě to ještě srazilo do kolen a když už jsem byl připraven na vše, tak mi to ještě vyrazilo dech. Neskutečné! (20.07.2007)

Tak tu mame opet novyho rezisera a vysledek? Zatim asi nejukecanejsi potterovka, kde se hraje spis na politikareni, ruzny dohody a podfuky a cely je to hozeny vic civilnejc a do dramatu. Sice se sem tam nejakej trikovej zaber objevi a zaverecna dvacetiminutovka je radne epic, ale celkove tenhle dil pusobi tak trochu zbytecnym dojmem, kdy se dej vlastne nikam moc neposune. Nicmene stopaz ma prijemnejch 130 minut, herci jak detsky, tak dospely hrajou solidne, i kdyz Harrymu a spol. bych teda nakejch 14, 15 let fakt nehadal a z Harryho je tady cholerik, takze se Radcliffe neustale tvari desne dramaticky. Do pribehu pribude par novejch postav, ale pusobi to lehce nucene, doted tam nebyly a najednou je nutny tam nekoho dalsiho hodit, protoze bude vyuzitej v jedny scene za hodinu a pul. Knizku jsem zkratka jako v pripade vsech dalsich dilu necet a tudiz to je proste misty lehce zmateny. Celkove to sice na pet hvezdicek neni, ale ani se nejedna o nejakej propadak. (31.12.2011)

Things at Hogwarts are far worse than I feared... David porazil Goliáše, Yates předsudky, Radcliffe sám sebe a Fénix vstal z Newellova kašovitého popela. 138 minut krátká psychologizující adaptace má ten správný švih, britský říz a strhující tempo, takže i vášnivý ctitel předlohy jako má maličkost se nechá okouzlit prosekaným stromovím příběhu a absorbuje se do plátna na vlně téměř gondryovských průletů. Harryho patnáctý rok je ztělesněný zlým snem... stojí proti němu sedmá velmoc, stádo nacisticky vyhlížejících Smrtijedů, růžová pedagogická ropucha se sadistickou úchylkou, která mu názorně předvede, že učení JE mučení, v rámci nitrobrany nechává do své tajemné komnaty vkročit Snapea a last but not least, v jeho ostříhané hlavě se ozývají temné hlasy...Každý režisér vtiskává do tváře potterovské série svůj odraz, nejvýraznější obrat Fénixova řádu spočívá v introspektivním důrazu na osobnost hlavního hrdiny. Důmyslnými turboprůniky sledujeme vnitřní svět Harryho Pottera, namísto famrpálu a akčních parádiček z dílen trikových kouzelníků zaostřujeme na vzpomínky, přání, myšlenky, obavy. Místy tahle sonda zaplouvá do depresivních hlubin, ale celý příběh je hustě prošpikován nenásilným humorem, škádlením i ironií a vizuálně i hudebně létá na křídlech testrálů..:-) Asi jsem pořád jen dítě zapomenuté v kouzelném světě, ale ten podceňovaný televizní režisér složil téměř všechny NKÚ s nejvyššími známkami a zaslouží si Merlinův řád první třídy- za kouzla s herci. :) P.S. Osmička je provizorní, viděno v Imaxu s dabingem. P.P.S. V originálním znění zvyšuji na 85%. Za Rickmanova Snapea. (04.08.2007)

Nejsem úplně Pottermore, ale všechny díly jsem jednu dobu viděl tolikrát, že jsem dokonce dokázal od sebe odlišovat Yatesovky (😄). Na Fénixův řád jsem vždycky hleděl skrz prsty (hlavně kvůli jedné ukřičené paní v růžovém), nicméně mě ta mánie zastihla ve správném věku, takže z dnešního pohledu mám k tomu světu vřelý vztah. I když se jedná o jeden z těch slabších dílů, stejně mě mrzí, že jsem se do kina nedostal na všechny díly. (19.01.2020)

Riskantní volba se Warnerům náramně vyplatila. David Yates uspěl. Z Pottera vydestiloval víc emocí než kdokoliv jiný. Dramatický potenciál knihy využil v mnoho mistrně zrežírovaných pasáží se žádaným pocitovým i atmosférickým obsahem. Z Pottera, pro mě původně matného jelita, se v druhé polovině konečně stala postava, která mě zajímá. Nepřeceňoval bych projev Daniela Radcliffea (jenž pořád nešahá Shiovi ani po kolena :-) ale je pravda, že v závěru se přehrál z malého Harryho v tahouna. Yatesova režie mě někdy až dojímala - to jak jistě svírá určité sekvence, jak do nich vtírá formální inovace a jak pokaždé dokáže nabít scénu nosným významem a svébytnou náladou. Absolutorium skládám hudbě, naopak velmi nepříjemně místy překvapily triky: Nic proti parádnímu zápasu Brumbál - Voldemort, ale kentauři nebo Dráp byli renderovaní otřesně. Kdybych posuzoval hlavně přínos Yatese, obhajobu Radcliffea a zmíněná pozitiva, bylo by to tak na 95% a nadšení od první do poslední scény. Jenže... Jenže je to Potter, proto musí film srážet zákonitosti celého Rowlingovského vesmíru, potažmo celé série - kvůli nim nedokážu ty filmy mít rád, stejně jako je nedokážu brát vážně. Ta sága má strašně malý dramatický tah. Strávit s Potterem osm let a ještě pořád, uprostřed pátého filmu(!), řešit jestli se Voldemort vrátil nebo ne, to mě prostě rozesmívá. Mimo jiné z toho vyplývá, že předchozí díly vlastně mají prachmizerný význam pro Potterův osud - klidně by se mohlo jet od pětky, přišli bychom jen o fanfrpál. S tím souvisí, že když už nekompromisně adaptovat tak ještě drzeji, bez skřítků, kteří ve filmu nemají pražádný smysl. A naopak, když už mají postavy ve vypjatém závěru odněkud vyskočit a vypomoci Brumbálově armádě, hodilo by se vysvětlit proč, odkud a jak... Ale popojedem: Čím dál tím směšněji vyznívá to, že se všechno děje během jednoho školního roku a že mají žáci o prázdninách pauzu (to si sakra bere Voldemort dovolenou, či co?). Filmaři by neměli dávat prostor těmhle uštěpačným poznámkám, když se jim daří skvěle šponovat atmosféru, měli by přitvrdit v předělávání knih, zahustit děj, smáčnkout v prostoru... protože čekat zas na další školní rok, zas na další klíčovou postavu na pozici učitele obrany proti černé magii, poslíouchat zas ten omezený počet kouzelných formulek... to odrostlejšího diváka myslím nebaví a neustále to devalvuje celou ságu na blbůstku ilustrující knihy. Dvě poznámky na konec: 1) Emma Watson je hrozná herečka, Cho Chang mě fascinuje svou unylostí, Lenku Láskorádovou jsem si naopak zamiloval. A Snapeův charakter je nejen skvěle napsaný, ale i ve filmu výborně uchopený Yatesem i Rickmanem. 2) Zdá se mi to, nebo Potter místy krutě vykrádá king Konga a hlavně Hvězdné války? Úplně jsem viděl ve voldermortově kůži Imperátora, kterak podněcuje Potterovu/Anakinovu/Lukeovu nenávist a vábí jej na temnou stranu Síly. 75% (20.07.2007)