Mariňák

Vážných pohledů na válku, jako peklo na Zemi, je v kinematografii habaděj. Odlehčených zábavných satir už je poněkud těžší se dopátrat. Ale dívat se na válku bez kapky sentimentu a přitom si zachovat sarkastický tón o tom, že „válka je vůl“, i když je v ní nuda? Sam Mendes prodělal žánrovou metamorfózu a místo rodinných krizí si všímá negativních dopadů bojového konfliktu na jedince, aniž padne jediný výstřel. Už od úvodu na buzerplace, který svým způsobem parafrázuje Kubrickovu Full metal jacket, přes nekompromisní nalévání ideologie do mozků vojáků, kdy je před veřejností potřeba navěky prohlašovat, jak je důležité bojovat za svou vlast, až po samotné (ne)setkání s nepřítelem, kterým v tomto případě nejsou irácké jednotky, ale vlastní frustrace z nebetyčné nudy a nekonečného čekání. Když Swoff myslí na svou holku, divák má chuť jít a poplácat jej soucitně po ramenou, když za trest čistí latríny, radši se odvracíme. A když obloha zčerná a z nebe začne padat ropný déšť, musí každému docvaknout, že horší už to být nemůže. Pak se nám vybaví vzpomínky na setkání s osamělým koněm či kolonu Hummerů putujících pouští a chceme kameramanu Rogeru Deakinsovi pozlatit ruce. A jakákoliv rozprava Foxx – Gyllenhall nám napovídá, že současná herecká generace má svá esa. a já si začínám říkat, že jít do války nebylo zrovna to nejšťastnější rozhodnutí. (15.04.2006)

K tomuto filmu, který mě doslova uchvátil jsem se chystal napsat neuvěřitelně dlouhý komentář, který by vysvětloval, proč je tak skvělý a v průběhu sledování jsem si psal poznámky, ale ty jsem posléze ztratil:D A protože jsem lenoch, tak se můj komentář musí bohužel zredukovat na pouhé vychválení do nebes, bez vysvětlení. Tento film vypovídá o kterékoliv válce, (protože války jsou nakonec všechny stejné), než stovky jiných válečných snímků, přestože v něm válku neuvidíte. Skvělá režie, skvělé herecké výkony, výborný scénář. Ač pojednává o jiné válce a naprosto odlišným stylem, řadím Mariňáka po bok velikánů typu Apokalypsa, Četa nebo Olověná vesta. (03.04.2008)

Netradiční válečnej kousek, který jsem neprávem dlouho opomíjel a důkaz toho, že když umíte jako Sam Mendes, vyleze z vaší práce procítěný, pískem nasáklý survival, ve kterém hlavní hrdina nevystřelí ani kulku, přesto sžitý s následky války a je to na něm vidět. Podobných životopisných dramat jsem viděl spoustů, žádné však nebylo takto poeticky novátorské...80% (31.12.2015)

Narukuj! Strýček Sam si tě žádá! Bude ti u nás dobře, zastřílíš si, zabiješ pár neamerických parchantů, svou vlast ochráníš a i najíst ti dáme... A nebo ne? Nuda v poušti neboli Sam Mendes potřetí. A opět o něčem jiném a zcela jinak než ve svých minulých počinech. Tentokrát přichází se sugestivně syrovým pohledem na život mladého mariňáka během první války v Iráku. Ten nejdříve projde drilem a celý natěšený je nasazen do války kde se nic neděje a jeho vysněná akce nepřichází, jen hlídkuje uprostřed písečných dun a čeká a čeká... A čeká. Film je sice jen slepencem jednotlivých scének (zvláště ta kdy se vojáci dívají na Apokalypsu mi jen tak z hlavy nezmizí, ostatně jako spousta dalších), ale i tak či právě proto je působivý. Navíc je do celkového vyznění přidána řádná dávka sarkasmu a satiry. Technická stránka je precizní (ano, kamera je skoro neskutečná; scéna s koněm uprostřed hořících naftových polí je dokonalost nejdokonalejší), použitá hudba taktéž. Herci jsou, jak již je u Mendesových filmů dobrým zvykem, do jednoho skvělí. Mendesova režie opět dokonalá, invenční a hýřící nápady. Kapitola sama pro sebe je Jake "Donnie Darko" Gyllenhaal, který opět dokazuje, že je jedním z největších talentů současné zaoceánské kinematografie. Pohled na nudu uprostřed moderního válečného konfliktu a dopad, který to zanechalo na jeho účastnících je o to zajímavější a mrazivější, že stejný pocit dokáže aspoň z části přenést i na diváky. (20.02.2006)

-"I never shot my riffle." Možná je ten kůň pokrytý ropou klopýtající noční tmou v rámci filmové "poetizace realističnosti" už trochu přes nos. Každopádně se dívám, že je to mých prvních a jediných pět hvězdiček pro Sama Mendese (asi proto, že je ze všech nejcyničtější), s tím, že mi ještě zbývá ta Cesta do zatracení, ale tam hraje hlavní roli Hanks, k tomu se budu muset dlouho přemlouvat. (A ještě zjišťuji, že se mi líbí Kanyeho Jesus Walks, no čeho jsme se to dožili.) (01.12.2017)