Mariňák

JARHEAD – slangově mariňák. Mariňákova hlava je jako džbán – prázdná nádoba. Je mu 20 a byl tak blbej, že to podepsal. A protože není zase tak blbej, bude odstřelovač, což je nejlepší práce. Dril, tedy výcvik, přesun do válečné zóny a ...... . Napsat, že atmosféra filmu je výborná, se rovná u Mendese nošení písku do pouště. Počínající šílenství (máte deprese), spalování latrín (cítíte ten smrad), strach ( ). J. Gyllenhaal podává výborný výkon, ale to se vlastně dá napsat o všech zůčastněných. Kamera, zvuk. Každá válka je jiná. Armáda změní nejen váš vzhled, ale také vaši duši. Není to Vietnam, nejsou to obyčejní ,,bigoši“. Jsou to MARIŇÁCI ! Nejtvrdší a nejbrutálnější zmrdi na celým světě! Každá válka je jiná.... tohle je moje puška. je mnoho takových pušek, ale tahle je moje. bez svojí pušky nejsem nic. beze mně není moje puška nic. (24.08.2006)

„Swofford!“ - „Áno, pane!“ - „Vy na mňa valíte oči?!“ - „Nie, pane!“ - „Ja sa vám páčim, Swofford?!“ - „Nie, pane!“ - „Vy myslíte že mi uniforma nepristane?!“ - „Vyzeráte v nej skvele, pane!“ - „Vy ste teplý, Swofford?!“ - „Nie, pane!“ - „Máte priateľku, Swofford?“ - „Áno, pane, mám!“ - „Hovno máte, už vám ju hobľuje nejaký iný! 25 klíkov za každé číslo, ktoré teraz robia! Na zem, hovado!“ Úplná bomba a to pokladám Sama Mendesa za preceňovaného režiséra (hlavne ROAD TO PERDITION bola dobrá nuda). Skvelý Jake Gyllenhall, skvelý Jamie Foxx, skvelé scény (futbal v plnej poľnej, kôň od ropy), skvelý Peter Sarsgaard, skvelé drsné vtipy pre dospelé publikum (od sexu po krv) a zrejme najlepší vojnový film bez vojny, aký kedy vznikol. Myšlienku o tom, aké je to celé zbytočné, šialené a kuriózne, podávajú tvorcovia tak šikovne (a s takými skvelými pesničkami a nechutnou latrínovou scénou), až dole klobúk. Nevraviac o tom, že vojenskí snajperi v skutočnosti naozaj pracujú vo dvojici, kde jeden je snajper a druhý tzv. pozorovateľ. Toto mnohé filmy ignorujú a nezmyselne odstreľovača ukazujú ako vlka samotára (ktorým síce kedysi skutočne bol, ale plus mínus v druhej svetovej vojne, potom sa to zmenilo a bol mu pridaný pozorovateľ). Cinemax Trenčín 2006 (30.03.2006)

Vojáci ve filmu se nuděj a já jsem se nudil s nima. Dobrej byl začátek (i když je to prakticky kopie Olověný vesty), pak se mi líbilo sem tam pár záběrů přímo z boje, ale zbytek nuda, nuda, šeď. Navíc snad všechny postavy mi byly dost nesympatický a celá ta "elitní" jednotka na mě působila dojmem jako něco mezi bandou teploušů a pacientama PL Bohnice. Nechci film vyloženě zavrhnout, ale podruhý to fakt vidět nemusim. (01.11.2009)

Hodně problematický film. Svým dějem, provedením, přístupem i snahou ze sebe udělat něco čím není. Od začátku jedou oprátky na maximum, ale film začně před polovičkou stopáže zpomalovat až na nulu a konec vyzní doprázdna.Nejde tu ted o herce ani hudbu, ale o formu tohoto filmu. Je to malý dokument o vojácích, jejich životech, jejich válce, jejich zbraních a jejich oslavách. Mendes se chvílemi až moc snaží být okouzlující, ale nevytváří scény které by vyvolali úžas nebo naopak odpor. Vše je tu hezké, příliš uhlazené a moc moc umělé. Škoda, že syrovost vycházející z každé vteřiny snímku není využita k úžasu diváka, ale ke spokojenosti režiséra. Jake Gyllenhaal je budoucnost Hollywoodu a moc se těším co s tímto hercem provede David Fincher v jeho novém filmu. Jamie Foxx je čím dál lepší, ale něco mu do postavy tvrdýho kapitána chybí. Nevím jestli je to chybějící aura autority nebo o malinko drsnější charisma. Peter Sarsgaard je slušný herec a nevybočuje z nadprůměru. Ozvučení tohoto filmu opravdu stojí za to. Je dobové, vkusné a lehce satirické. Je velká škoda, že Sam chtěl být trochu kritičtější režisér než dříve a předvádí nám tu např. počety vojáků a jejich smysl pobytu v poušti. Ale proč? Počet vojáků je příjemný, jen škoda, že není podán způsobem, který nám vyrazí dech. Pouze si řeknem: "Další číslo? proč jich je tam tolik?". Pár dobrých nápadů jako je kamera v plynové masce je super, ale proč se nám snaží ukázat režisér, že v kusu umělý hmoty se asi dost blbě dejchá, běhá a kouká skrz skleněné očí?V jednu chvíli to tak je v druhé si všichni zahrajou americký fotbal a nikomu to nevadí. Nevyjde pak snaha o revoluční záběr v niveč? Kdo bude sledovat tento film a zamyslí se nad příběhem vojáka a jeho zbraně z které si vlastně nikdy ve válce nezastřílí(ale třeba nakonec jo :)) možná si řekne, že těch 123 minut je dost zbytečných. Kdyby obsahově bylo 123 filmu jarheada nabito stejnými náboji jako začátek a neměnili se průrazné náboje za slepé pravděpodobně bych shlédl film roku a rozplýval se nad krásou zapálených ropných vrtů. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale snaha o provokaci, kritiku, satiru a komedii se v tomto filmu míchá s příchutí nezvládnutelnosti. Andrew Niccol ať je podle hodně lidí o dost horší režisér než Sam Mendes zvládá takový to mix mnohem lépe a jeho Lord of war je ukázkou výborného filmu, což by Jarhead také rád byl. Možná příště, protentokrát jeden z nejméně vyvážených filmů tohoto roku. (19.02.2006)

Vážných pohledů na válku, jako peklo na Zemi, je v kinematografii habaděj. Odlehčených zábavných satir už je poněkud těžší se dopátrat. Ale dívat se na válku bez kapky sentimentu a přitom si zachovat sarkastický tón o tom, že „válka je vůl“, i když je v ní nuda? Sam Mendes prodělal žánrovou metamorfózu a místo rodinných krizí si všímá negativních dopadů bojového konfliktu na jedince, aniž padne jediný výstřel. Už od úvodu na buzerplace, který svým způsobem parafrázuje Kubrickovu Full metal jacket, přes nekompromisní nalévání ideologie do mozků vojáků, kdy je před veřejností potřeba navěky prohlašovat, jak je důležité bojovat za svou vlast, až po samotné (ne)setkání s nepřítelem, kterým v tomto případě nejsou irácké jednotky, ale vlastní frustrace z nebetyčné nudy a nekonečného čekání. Když Swoff myslí na svou holku, divák má chuť jít a poplácat jej soucitně po ramenou, když za trest čistí latríny, radši se odvracíme. A když obloha zčerná a z nebe začne padat ropný déšť, musí každému docvaknout, že horší už to být nemůže. Pak se nám vybaví vzpomínky na setkání s osamělým koněm či kolonu Hummerů putujících pouští a chceme kameramanu Rogeru Deakinsovi pozlatit ruce. A jakákoliv rozprava Foxx – Gyllenhall nám napovídá, že současná herecká generace má svá esa. a já si začínám říkat, že jít do války nebylo zrovna to nejšťastnější rozhodnutí. (15.04.2006)