Bratři

-5* opět nám skandinávská kinematografie přináší silný příběh, o tom jak postraumatický syndrom z války přináší zkázu do rodinného vztahu. Můj oblíbený scénarista A.T. Jensen napsal velmi uvěřitelný příběh, který režisérka S. Bier přenesla realisticky na filmová plátna - podle pravidel Dogmatu 95. Herecké obsazení je taky kvalitní a proto není divu, že dávám plný počet, i když podobná drsná témata se mi málo kdy zaryjou do srdce a přemýšlí se o nich. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (09.10.2016)

Zpočátku nenápadné a nevýrazné rodinné drama, ala ticho před bouří, se později pozvolna překlopí do ryze emocionální, ale stále velmi realistické roviny, ve které jen užasle a útrpně sledujeme dobře rozpracované charaktery, jak se vypořádávají s přetěžkou životní situací. Herci hrají velice přirozeně a dodávají svým postavám dosti reálné vyznění, avšak kamera, která svými rychlými pohyby a začerněnými okraji (!) měla nejspíš působit intenzivně, sugestivně a přiblížit divákovi pocit uvěřitelnosti, u mě dostahuje dokonce opačného efektu. Je naprosto neumělecká, místy až křečovitá, stahuje na sebe pozornost a já si občas připadal, jako kdybych se díval na amatérské domácí video. Velké mínus pro jinak skvělý, intenzivní snímek. 7/10 (27.06.2009)

Skandinávská kinematografie je v současnosti ve skvělé kondici a jedním z důkazů tohoto tvrzení je i tento vynikající film. Příběh obou bratrů zcela změní válka v Afghánistánu a Connie Nielsen, která se zmítá mezi nimi, takovouhle roli v Hollywoodu už dlouho (pokud vůbec) nedostala. Ať už to beru jako zvláštní love story, či psychologické drama o následcích války, v každém případě je to prvotřídní kvalita s minimem falešných tónů (90%). (08.07.2005)

Námet tohto dánskeho filmu sľuboval zaujímavý divácky zážitok. So škandinávskou kinematografiou, vrátane dánskej, mám prevažne dobré skúsenosti a bol som primerane zvedavý, ako si tvorcovia so zaujímavým námetom poradili. No nepretrhli sa. Pozitívom boli herci, pre mňa neopozeraní a slušne hrajúci, zaujímavý hudobný motív, ale to všetko likvidoval nedbalý scenár, ktorý často predpisoval niečo, čo nevyplývalo z logiky deja, ani z psychológie postáv, iba z priania scenáristu. A tento závažný delikt pripravil film o hviezdičku, ktorú by som inak bez problémov dal. (05.11.2012)

„Nepřestanu tě milovat. A ta jediná pravda platí navěky. Život není černý a bílý, dobrý nebo špatný. Ale tebe miluju. A to jediné vím s jistotou.“ Zdrcující zpráva o Michaelově domnělé smrti semele všechny jeho blízké. A myslím, že ty emoce odrážející nejdříve odmítání kruté pravdy, posléze truchlení, postupné přijímání až vyrovnávání se s realitou (život musí jít dál), se podařilo do filmu dostat a ztvárnit je velmi autenticky. Nejen u hlavních postav, ale i těch vedlejších (velmi dobře např. u dědečka či té vzdorovitější z dcer). A radost z dobré zprávy se začne velmi rychle kalit, stačí, když se objeví zjevná nedůvěra a podezření. Jako spouštěč výbuchu pak stačí i jedno hloupé prohlášení naštvaného dítěte a reakce může být velmi třaskavá…Jako první jsem viděl americký remake, přesto v tomhle případě nedokážu a vlastně ani nechci filmy porovnávat. Roli v tom může hrát i fakt, že jsem měl mezi zhlédnutím obou snímků odstup 12 let, ale vidím je shodně na silné 4*, protože za téma, emoce, herectví si je zaslouží evropská i hollywoodská verze. (27.11.2022)