Snídaně na Plutu

veľmi, skutočne veľmi (skoro päťhviezdičkovo) podarená komédia, ktorá mi (možno to bude niekomu pripadať zvláštne, viem) svojim optimizmom pripomínala Améliu. Vskutku nevšedný životný príbeh mladého Íra, ktorému jeho nevšednosť (ktorú si on dobre uvedomoval) a neustále obracanie všetkého na srandu, neustále prežívanie v ríši rozprávok a ružových negližé pomohlo dostať sa z každej kaše. REžijne veľmi skvele, scenársiticky taktiež a herecky naozaj pôsobivo urobený film, ktorý ma naozaj príjemne naladil a očaril (01.07.2006)

Jak tu někdo trefně poznamenal, Snídaně na Plutu je irský Forrest Gump. Cillian Murphy si v roli sebevědomého transsexuála krade celý film pro sebe. Na rozdíl od Forresta je ale uvědomělý a i když dělá chyby, zůstává svůj. Ve filmu sledujeme Cilliana od raného dětství, kdy jej nechala matka na zápraží kostela, přes trable při dospívání s nošením ženských šatů, po jeho cestu za hledáním matky v Londýně, kde se v důsledku nedostatku peněz dostává do kontaktu s prostitucí. Celým příběhem se také táhne jakýsi konflikt Irska, jestli jsem správně pochopil, tak boj za osvobození. Ve filmu to není řečeno a souvislosti pochopí jen ti znalí. Faktem pro mě zůstává, že i když za první hodinu bych jasně dal čtyři hvězdy, začal jsem se postupně nudit, jak se příběh natahoval. Takhle je to pro mě těsně, ale za 6/10. (07.08.2014)

Ve středu jsem Snídal na Plutu. Se Cillianem Murphym. Člověkem, který vytvořil jednu z nejobdivuhodnějších filmových postav. Patricka zahrál naprosto fantasticky (dlouho mě nikdo takhle nestrhl svým talentem), jeho přirozenost hraničí až s představou, že je opravdu poloviční žena. Z počátku mi Kotě přišlo až moc přehrávaný. Prostě pochybuju, že někdo může být až tak prapodivný. Jenže při bližším pohledu, se do něho/ní zamilujete. Záporné vlastnosti přetváří v kladné, to co vás na něm zprvu odpuzovalo se stává kladivem pro vaše city. Jeho rozbouřený život mě chytil za srdce a aniž jsem si to vlastně uvědomoval, tak ke konci jsem skoro brečel. A to je úžasný, poněvadž přesně tohle na filmech obdivuju. Jordan mě na dvě hodiny vytrhl z mého života, který v tu chvíli nebyl tak úžasný, jak jsem si v danou dobu představoval. Vhodil mě do naivního světa. Světa, kde lidé pozorují život z pod těch růžovejch brejlí, které jsou někdy opravdu ku prospěchu. Patrick věřil, že pesimistický pohled na svět je totální blbost a podle toho se taky choval.__ Snídaně na Plutu mě zkrátka dostala. Stala se pro mě filmem, který budu mít zaškatulkovaný jako jeden z nejlepších, které jsem doposud viděl (a to neříkám často). Je to spíš film pro bláznivý lidi, kteří chtějí od života něco víc a možná ještě víc. A ještě jednou obrovský potlesk pro Cilliana!!!!!!!!!! (01.05.2009)

Hlavný hrdina ma napriek výkonu Cilliana Murphyho nepresvedčil - okrem toho, že bol vlastne "sirota" a iný než ostatní, neponúkol nič. Anglicko-írsky konflikt zbytočne vystupoval do popredia. Spočiatku zaujímavé triedenie podľa kapitol mi už v polovici prišlo ako scenáristická barlička... pekný záver trošíčku vylepšil dojem, inak ale dosť tápajúca "roadmovie". (06.03.2007)

Neil Jordan mě trochu překvapil, protože tahle trans-pohádka sice obsahuje dost vážných momentů, ale přesto je výrazně humornější, než bývá u tohoto Ira zvykem. A začíná to hned půvabnými titulky doplňujícími rozhovor dvou červenek. Také klobouk dolů před tím, co tu předvádí Cillian Murphy, rozhodně tu není jen jako věšák na poněkud extravagantní oblečení. Asi to nešlo jinak, ale pokud by to nebyly jen takové fragmenty z jednoho nenormálního života, ale celistvý příběh, mohla to být opravdu paráda. (06.03.2010)